Tři týdny v lázních Třeboň – březen 2017.
Až když končím léčebný pobyt mohu rekapitulovat vše co se za ty tři týdny dělo a hlavně v okolí Třeboně a Třeboni samotné vidělo. Nebyla to nuda. V březnu proběhla pozorovaná přeměna zimy na jaro a poslední týden to vypadalo také jako v létě. Do lázeňského areálu jsem chodil na jídlo a procedury a tak jsem si všiml jak tady hnízdily vrány a najednou byly pryč a ozývalo se cvrlikání zpěvných ptáčků. Mohl jsem pozorovat veverky jak si dávají pochoutky nasypané do budek ptáčků, hlavně tedy sýkorek, ale taky jak si schovávají v koruně stromu nedojezená jablka. Ale taky jsem sledoval jak se tu koncetrují marodi po operacích kloubů, zad a jiných neduhů, které jsou na první pohled patrné strnulou chůzí, berlemi a hůlkami. V samotném areálu pak bylo k vidění jaký že to lázeňství je průmysl. Setra co masíruje tak denně zvládá 22 pacientů po 15 minutách. je tu 12 van s perličkovou a vonnou lázní a je tu také 6 van se slatinnou lázní, což bylo právě to co mě sem zaválo, co mě přilákalo.
Třeboň - konečně jsem se k soše dostal přes okno v areálu
Přijel jsem vlakem a vzal sebou skládací kolečko, takže soboty a neděle jsem se toulal touto jihočeskou krajinou plnou rybníků. První víkend byl deštivý, takže to byla jen procházka po Českých Velenicích do rakouského Gmundu. Poznal jsem jak dokáží v Rakousku zavřít v neděli všechny obchodní centra i ta, kde se prodávají potraviny. Ale v českých Velenicích, lze-li to ještě českými nazývat je otevřeno vše, aby ti z Rakouska měli co nakoupit a to i vše z Outletu, vše od trpaslíků a králičků na předzahrádky a podobně. taky mají kam zajít na čínské pochoutky, českého jídla jsem si jaksi nevšiml. Jen pach z vietnamských obchodů mě doprovázel i ve vlaku, kde se mnou jela na České Budějovice Veitnamská omladina.
nad hraniční řekou Lužnicí náměstí v Gmundu
Když bylo pěkně projel jsem se kolem rybníků Svět až ke Schwantzberské hrobce, ale třeba i do Staré Hlíny a Nové Hlíny, kde je k vidění starý klenbový most.
klenbový most za Novou Hlínou klenbový most ve Staré Hlíně
Vždy byly k vidění napolo vypuštěné rybníky, kde se zatím jaro ještě neprojevilo.
rybník Vítek v Nové Hlíně rybník Vítek u Nové Hlíny
Ale pak přišla krásná slunečná a pěkně teplá neděle a já vyrazil do Českých Budějovic podívat se jak se to tam všechno za posledních 8 let změnilo. Na kolečku jsem prošmejdil co se dalo vidět v historickém centru a bylo toho hodně. Je to pěkné místo k bydlení, to se musí nechat.
na historickém náměstí Českých Budějovic v ulicích města České Budějovice
Na kolečku jsem se vydal až do Hluboké nad Vltavou, abych si ověřil, jak se změnil zámek nad řekou. Ale zjistil jsem, že se změnila i řeka, která má zde dvě zdymadla pro rekreační plavby. No v v podzámčí je vše opravené a na zámku to už byla zase jen ta pohádková cukrová krása. když nejsou ještě listy na stromech vyniknou překrásné prvky tohoto zámku, ale i nádherná rozdrobenost struktury daná větvovím mohutných stromů v podzámeckém parku.
zámek Hluboká nad Vltavou zámek Hluboká nad Vltavou - pohledy ze zámeckého parku
V Třeboni samotné jsem našel všechna zákoutí a v každém bylo něco zajímavého a moc krásně opraveného. Město Třeboň je jako ze škatulky, malé a útulné. Mají tady krásné kino, které jsem také mohl navštívit. Ochutnal jsem už i první jarní jihoslovanskou zmrzlinu z obchůdku na rohu náměstí. Užil si zámeckého parku v Třeboni a objel celou Zlatou stoku, která teče pod pivovarem a kolem Bertiných lázní, kde jsem byl naposledy v roce 2014.
Třeboň v historickém cenru Třeboň - zámek
Třeboň - kolem Zlaté stoky Třeboň - kolem Zlaté stoky
Jako poslední výlet jsem si dal hlavní ranní přesun autobusem do Stráže nad Nežárkou s tím že je od dubna otevřen každý zámek a hrad a tak se tam podívám i dovnitř a pak se přesunu na kolečku do zámku v Jemčině. Ale plán je něco jiného než realita. Zámek ve Stráži nad Nežárkou byl zavřený a musel jsem tak respektovat nápis, že se jedná o soukromý majetek. Pak jsem jel do Jemčiny. Ale byl to výlet na který asi dlouho nezapomenu. Cestou jsem viděl stádo pasoucíh se koní v hovnech, jeden opuštěný stál s pozdviženou nohou nohou, jako by ji měl zlomenou zcela opuštěný. Pak jsem v tom hnoji viděl dokonce i koně, co leželi na bok a zdáli to bylo jako by byli mrtví. K tomu obrovský zápach čpícího hnoje. Pár zvědavých se za mnou hned přišlo podívat, ale nebyl ještě co bych jim něco zeleného utrhl. Byla to hříbata a jeden či dva byli vyšší postavy. No bylo jich mi hodně líto. Ale pak jsem se přiblížil k Jemčině a ta se připomněla ještě větším čpícím zápachem a to bylo obrovské a rozsáhlé oplocené hnojiště, seno v balích na vozech ani nebylo složené a bylo vidět že si jej krávy asi samy strhaly kolem vozu. A zase kolem jen hnůj, bláto a nikde nikdo a ani živáčka, který by vám dal dojem, že se tu o ta zvířata někdo stará. Pak byla šipka do restaurace ve dvoře, tam nikdo jen prach a špína. Pak jsem nafotil šipku směr do konibaru, tak tam bych po těch zážitcích a ni nešel. Protože tady vše jen smrdělo. Oplocení zámku nákladné, ale brány uzavřené, nikde nikdo.
Rychle jsem z toho místa ujížděl a pach hnoje jsme cítil na hodně velkou vzdálenost. Tady taky nabízely i ubytování, takže to už by asi nikdo ani zadarmo nepřijal.
Po modré značce jsem dojel do Novosedel nad Nežárkou. Pěkně upravené náměstíčko, byla doba poledního klidu a i uviděl jsem hospůdku. Ale pak jsem zase cítil ten čpavý pach hnoje. Bylo po chuti. Jeden „hnojař“ si v neděli na poledne zajel s naloženým hnojem na rozmetacím voze až před hospůdku. Takže ani jsme nenahlédl. Asi si už místní na smrad zvykli. našel tu správnou odbočku po modré a po ní dojel až do Staré Hlíny a pak už po známé cyklostezce do Třeboně. Ve Staré Hlíně měli hospodu, kde dobře vařili, bylo tam plno cyklistů a já si po obědval a dal si i pivo na žízeň, neboť jsem na tom slunci zcela hořel a v hrdle bylo sucho.
zámek kde žila Ema Destinová ve Stráži nad Nežárkou pohled na zámek ve Stráži nad Nežárkou
objekty kolem zámku v Jemčině zámek zcela opuštěný a uzavřený - hospodáři nikde
No a na závěr jen jako vrchol všeho musím objet Svět na svém kolečku, abych mohl v závěru konstatovat, viděl jsem Svět a stihl jsem to za 5 hodin procházkového tempa. Tak se i v sobotu stalo a už to šlo, protože v lesních a bažinatých úsecích už nebyly louže.
začátek procházky kolem rybníka Svět Třeboň - park při lázeňském areálu Aurora - při západu slunce
A protože mám nějaký ten typ co a jak, tak tady je jeden zajímavý. Kdyby jste si vše o čem se zmiňuji chtěli ověřit, tak můžete objednat na webových stránkách týdenní pobyt s nějakou tou procedurou. A kdyby jste si chtěli přikoupit to nejlepší co se tu z procedur nabízí, pak vězte, že musíte mít od svého doktora písemné potvrzení, že nemáte zdravotní potíže, které by vám bránili pobýt v horké vodě, tedy srdíčko to snese, pak si nejdříve objednáte na e-mailové adrese procedury@aurora.cz. Na tomto webu je pak možné dohledat například tuto nabídku : do lázní Třeboň jinak . A Třeboň a okolí je vám k dispozici. Je to výborná lokalita na cyklo výlety po okolí, pokud nejste vodák, protože tady teče Lužnice a Vltava
Tady je více fotek z pobytu v městě a lázních Třeboň :
Fotky z výletu na kole do Hluboké nad Vltavou :
Fotky pořízené při návštěvě Českých Budějovic:
Výlet na kole do Staré Hlíny a nové Hlíny :
Na výletech kolem rybníků v lokalitě Třeboně :
Fotky z výletu do rakouského Gmundu :
Fotky z posledního výletu do Stráže nad Nežárkou a k zámku v Jemčině :
Similar Posts:
- 04 – Pátek – rybníky pod hradem Trosky a cestou zpět do zahrad při zámku Kuks. – 16.8.2021
- 02 -Zase za poznáním okolí Třeboně – středa a čtvrtek – říjen 2018. – 17.10.2018
- Na cyklostezce kolem řeky Bečvy z Přerova do Troubek – říjen 2014. – 20.10.2014
- Objevujeme rybníky u Záhlenic. – 25.5.2020
- Ze závodu skládacích kol značky Brompton – 27.9.2014 – 28.9.2014
Both comments and pings are currently closed.