Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

01 – Zatavení v Ostřihomi – a vlastní pobyt na hotelu v maďarském Visegrádu.

Uloženo v : Maďarsko napsal facero

Žádné komentáře

17.04.2025

01 – Zatavení v Ostřihomi – a vlastní pobyt na hotelu v maďarském Visegrádu.

Už dlouho jsme nikde daleko po vlastní ose nebyli a tak jsme si zašli do cestovní agentury Geovita v Olomouci a vyhledali krátkodobý pobyt s vlastní dopravou v hotelu Thermal Visegrád superior. Lákavá nabídka 3+1 pro nás znamenala pobýt na hotelu 4 noci, mít polopenzi a léčení si zpestřit poznáváním historických památek v okolí.
Takže jsme vybrali, hned přes internet zaplatili a ve dnech 4.dubna až 8.dubna jsme realizovali námi vybraný výlet. Měl zlevňující nabídku, ale i tak byl na seniory drahý. Nicméně hotel byl stále při snídani i večeři plný a i při sezení v léčivých vodách stále plný.
Ve čtvrtek, pátek a sobotu tam bylo hodně rodin s malými dětmi, v neděli dopoledne se to začalo uvolňovat, ale najednou při našem návratu z výletu tu bylo venkovní parkoviště zase téměř plné. Navečer najížděli senioři. No bylo plno i při našem odjezdu v úterý. Spaní bylo vyhovující, vysoké a tvrdé postele. Nabídka jídla vynikající. Na bazénech v suterénu tisky na záda stále zapnutá, jen když se snížila návštěvnost, byla puštěna postupně na různých místech bazénů. K vnitřním bazénům náležela i možnost vyplavat do venkovního bazénu, kde jsme se mohli dokonce i opalovat. Jeden z bazénů byl téměř bez lidí a měl teplou vodu a byl jen na plavání. No a potom se ubytovaní mohli rozptýlit i v saunovém světě, který nám málem připomínal turecký svět saun a odpočinkových lehátek. No a to je úvodem k hotelovému ubytování a léčení.
Nyní už bude vzpomínka na dlouhou cestu do Štůrova přes Nitru. K prostorové orientaci na tak daleké putování mimo placené úseky jsem snad poprvé využil mluvící navigace. Ta mě dokázala provézt i složitými úseky kde se například muselo objet větší město jako Nitra či Nové zámky. Štůrovo je rovněž lázeňské město, ale to jsme objeli aby jsme se dostali na most přes Dunaj,

pohraniční most mezi Štůrovem a Ostřihomí pohraniční most mezi Štůrovem a Ostřihomí

Ten se přejede a jste v Ostřihomi.

Dominanta katedrály s hradem je viditelná už z dálky, protože na vyvýšeném místě stojí velká katedrála, bohužel v ní probíhá rekonstrukce a tak jsem při focení způsobil poprask, protože jsem se dostal i tam, kam je vstup kvůli bezpečnosti zakázán.

pohled na katedrálu v Ostřihomi pohled na katedrálu v Ostřihomi

Dostali jsme se ke katedrála téměř na úrovni vrstevnice, takže problém se stoupáním do příkrého kopce tu nebyl. Poblíž bylo i neplacené parkování.

jdeme od neplaceného parkoviště do katedrály prohlídka katedrály

No ale fotky mi nikdo nevymazal a tak si je lze v příloze této vzpomínky prohlédnout.
Po té, co jsem opustil katedrálu s rozčílenou hlídací službou jsem nafotil krásné výhledy do okolí z hradeb, a pak se už jelo do Visegradu.

výhledy z hradeb kolem katedrály výhledy z hradeb kolem katedrály

Na venkovním parkovišti u hotelu jsme našli poslední místečko k bezplatnému zaparkování a šli vyřídit potřebné formality pro ubytování. Potom to hned bylo o focení toho co budeme za placený pobyt mít k využití.

Hotel Thermál Visgrád superior má k disozici wellnes s vnitřními i vnějšími bazény. Jsou to bazény s horkou termální vodou, bazény masážní, umělou řekou, ale je tu i samostatný bazén s vyhřívanou vodou určený k plavání.

fotky z wellnes a vnitřních bazénů bazén pro plavání s ohřívanou vodou

venkovní bazény s masážními triskami venkovní bazény s masážními triskami

V 18:00 hodin se podávala výborná večeře v hotelové restauraci a pak se šlo spát.

v prostorách jídelny před otevřením v prostorách jídelny před otevřením

A tady už jsou snímky, které byly pořízeny v Ostřihomi a na hotelu Thermál Visegrád Superior :

[prohlížej jednotlivé fotky]

Tags : 2025, Maďarské termály, Maďarsko, wellnes

Čti více...

02 – Výlet do Szentendre a pak i výstup na hrad.

Uloženo v : Maďarsko napsal facero

Žádné komentáře

17.04.2025

02 – Výlet do Szentendre a pak i výstup na hrad.

Podle prohlížení webu Mapy.cz jsem připravil trasu našeho prvního výletu. Projeli jsme lesní cestu až do Szentendre a tam dojeli z opačného směru, kde jsme projeli kolem místního lidového skansenu. Nicméně v Szentendre to má vypadat jako na pařížském montmártru, takže to byl náš cíl. No složité pak už bylo jen najít místo k zaparkování. Vše poblíž historického centra, bylo placené parkování, ale jak to u automatu přesně zrealizovat, na to jsem zase nepřišel a tak jsme museli popojet až na místo, kde bylo parkování volné, ale bylo dál od toho historického centra. Šli jsme podél ramene Dunaje, bylo krásné slunečné počasí, už jen tato procházka měla něco do sebe.

z procházky v historické části městečka Szentendre z procházky v historické části městečka Szentendre

Pak jsme zahlédli uličku a v ní dav lidí, který jsme z dálky vnímali jako srocení davu seniorů před jejich průvodcem. Když jsme došli až k tomu davu, tak jsme zjistili, že to je fronta čekající na vstup do musea marcipánu. Protáhli jsme se mezi těmito seniory a byli jsme na hlavní ulici pro pěší.

z procházky v historické části městečka Szentendre z procházky v historické části městečka Szentendre

Na konci ulice bylo informační centrum, tam jsme se dostali jak na WC tak k mapkám kde jsme mohli vidět i naše cíle procházek.
Byla sobota a ještě nedorazili autobusy z Budapešti, ke které toto městečko či vesnice náleží.
V ulici bylo posezení a my hned v tom slunečném dni dali kornout výborné zmrzliny a pak sledovali cvrkot kolem nás. Jeden kopeček bohatě stačil, protože vydal i za tři naše malé bouličky na které jsme u nás doma přivykli. Domečky z obchůdky připomínali scény z oskarového filmu Obchod na Korse. Každý portál obchůdku dával nahlédnout do historie a dával možnost koupit si něco opravdu krásného či typického pro Maďarsko.
Dál už není potřeba něco komentovat, fotky pořízené z tohoto městečka to sdělují sami od sebe. Zcela znaveni jsme se vrátili k našemu autu a za pomoci navigace a ukecané navigátorky jsme se dostali na hlavní silnici co nás dovedla k odbočce na hrad Visegrád.
Jenže tato cesta vedla jen do kopců na kterých byla plná parkoviště aut, která sem přivezla ty co vyjeli za zábavou, ale ne na hrad. Ale tady někde tímhle směrem je hrad. No byla tam silnice a zdvižená závora a tak jsme jeli až kam to šlo a bylo místo i k zaparkování. Ale zjistili jsme že ne všechno má svou logiku. Až když nás zahlédla ostraha stavby, a kamarádsky nás dovedla za stan, kde se skladoval stavební materiál jsme pochopili, že pod námi v houští je skutečně cestička dolů k hradu, i hrad jsme zahlédli, ale myšlenka, že po prohlídce hradu budeme muset do toho houští a kopce, nám připomněla, že takhle to nepůjde a šli jsme zpět kolem hotelu ve kterém probíhala rozsáhlá rekonstrukce. Ale stačilo vrátit se k autu, kousek popojet a byli jsme v cíli, kde bylo i parkoviště a na něm i tři autobusy, ale to hlavní bylo že i nějaké to místečko pro naše autíčko. Platilo se hlídači a tak nebylo problému. Ten byl přímo před námi.

vstupní brána do hradu Visegrád tak to je ten hrad na Dunajem

Byla to cesta do strmého kopce k hradní bráně. Mohlo se jít pozvolně či vystoupat větší množství schodů. Ale dali jsme to, a už jsme byli u pokladny. Pro seniora vstupné s 50% slevou. Pak už jen prohlídka všech sálů s pěknou expozicí do historie hradu, ale to hlavní asi byl výhled na Dunaj a okolí. Jen jeden rušivý moment tu přeci jen byl, a to když se kolem nás přehnala velmi rušná výprava cizinců. Ale prohlíželi si to tak rychle, že jak se objevili rychle tak i rychle zmizeli neznámo kam.

panoptikum - voskové figury hradního panstva nejvyšší věžička na hradě

Pomalu, ale jistě jsme se dostali až na nejvyšší místo hradu a pak už jen pozvolné klesání s obcházením celého hradu. Až jsme došli na parkoviště k našemu autíčku, nasedli a jeli na hotel, kde nás čekalo posezení v horké a léčivé vodě, masáž zad a nohou a pak výborná večeře. Po večeři jsme pustili televizi, ale zjistili jsme, že tu mají naladěny jen maďarské programy a tak jsme ji vypli a už jsme neměli žádnou potřebu se na ni dívat.
Tady je konec jednoho slunečného a příjemného dne a zbývá jen vzpomínat nad fotkami, které za ten den byli pořízeny.

No a je tu u konce den pro vzpomínky nad pořízenými fotkami :

[prohlížej jednotlivé fotky]

Tags : 2025, historie, Maďarské termály, Maďarsko

Čti více...

03 – prohlídka královského paláce ve Visegrádu.

Uloženo v : Maďarsko napsal facero

Žádné komentáře

17.04.2025

03 – prohlídka královského paláce ve Visegrádu.

Byla neděle a bylo nám známo, že i v Maďarsku mají v pondělí památky zavřené. A tak jsme si v prospektech dohledali nedělní procházku po obci Visegrád a jejího královského paláce.
Od hotelu se jelo asi 3 km a byly jsme v cíli. Zaparkovali na ulici poblíž paláce právě v hodině, kdy se palác otevíral a my už i našli cestu k pokladně. Čteme jaké bude vstupné pro seniora a zjišťujeme, že můžeme vstoupit a nebudeme ani nic jako senioři platit. A tak jsme se ocitli před palácem jako jeho ten den první návštěvníci. Při procházení palácem jsme se málem báli, ale i radovali z toho poklidu zahrad, které jsou skryt veřejnosti, protože byli realizovány za palácem. Podle expozičních plakátů v tomto paláci byla podepsána Visegrádská V4. Na fotce pořízené při podpisu jsme viděli Havla a Čalfu.

tak tam do Královského paláce se jdeme podívat, pro seniory vstup zdarma při prohlídce paláce

Bylo pak už jen na nás jak důkladně si vše projde a prohlédneme. Jen první majestátní schodiště bylo vizuelní překážkou. Stoupání po něm ale bylo upraveno asi i pro koně. Bylo těch schodů a kamenných prahů dostatek.

skvělé když to tu takhle kvetlo při prohlídce paláce

Když jsme končili objevili jsme funkční výtah. Nebyl nijak označen a hodně by nám pomohl na začátku.

Po prohlídce paláce jsme nahlédli do obce, do kostela kam ještě lidé chodili na mši. Nálada na rozkvetlé nedělní ulici zase připomínala ten oskarový film.

Tento den jsme se vrátili na hotel jaksi dřív a tak jsme si více užili saunového světa a léčivých vod. Těšili jsme se ale i na výbornou večeři. Tak výborně upravená masa snad umí jen v Maďarsku. K tomu výborné zákusky a ovoce. Pak bylo dobré, že hotel má výtah, protože po schodech bychom to asi nedali.
No a je tu další den vzpomínek nad pořízenými fotkami :

[prohlížej jednotlivé fotky]

Tags : 2025, historie, Maďarské termály, Maďarsko

Čti více...

04 – Výprava za historií v městě Vac

Uloženo v : Maďarsko napsal facero

Žádné komentáře

17.04.2025

04 – Výprava za historií v městě Vac

Co by to bylo za poznávání lokality, kdyby jsme si neodzkoušeli dříve poznané zkušenosti. Tou bylo cestování po Maďarsku za seniorské ceny, tedy zdarma, pokud je vám tolik, že máte určitě víc jak 70 let.
A tak jsme se v pondělí rozhodli jet do města Vac na druhém břehu Dunaje místními dopravními prostředky. Byl to převozní člun, který vozil i kamiony se dřevem, malé dodávky či osobní auta cyklisty a pěší. Po bohaté snídani, už ani toho tolik neumíme spořádat, jsme jeli svým autem z hotelu části zvané Lepence do Visegradu, kde je parkování zdarma a hned přes silnici se nastupuje na převozní loď. Z dřívějšího sledování místního autobusového spoje jsme zpozorovali, že od našeho hotelu to je k převozu asi jen 5 minut. Když žlutý autobus místní dopravy přijel na zastávku, loď už odrazila od břehu. Bylo to pokaždé 25 minut po celé hodině dle jízdního řádu. My tedy dorazili v 10:15 a jako poslední jsme nastoupili na loď. Nikdo po nás nic nechtěl, hlavní osoba v reflexní vestě se na nás podívala a hned poznala seniory po sedmdesátce. No a během chvilky už byla loď u druhého břehu v městě Nagymaros.

v Nagymarosi na druhé straně Dunaje cestou k vlakové zastávky v Nagymarosi na druhé straně Dunaje cestou k vlakové zastávky

Od přístavu to bylo do mírného svahu rozkvetlou ulicí. Pak jsme už viděli digitální tabuli s časem, kdy odjíždí vlak na Budapešť. Měli jsme 3 minuty k odjezdu a dlouhé schody před sebou. Vyšlo nám to na minutu. Ze schodiště do vlaku a osobní vlak se rozjel.

v rekonstruované železniční stanici ve Vacu opravená je tu i výpravní budova

Na třetí zastávce jsme vystupovali v městě Vac a to na opraveném nádraží s podchody a výtahy na nástupiště, které ale byli mimo provoz.

Pak nás čekala pěší procházka do historického centra. Došli jsme na velké náměstí kolem opravené fasády historických domů a pak jen kousek a jsme u přístavu převozních lodí.

jdeme od vlakového nádraží do historického centra Vacu jdeme k Dunaji

Kocháme se rozkvetlou alejí, osázenými záhony a sledujeme pohyb převozního člunu, který jezdí k ostrovu, kde leží městečko Tahitótfalu z něhož pak je i silnice a s mostem přes rameno Dunaje.

sledujeme provoz na přívozu ve Vacu odpočíváme na břehu Dunaje ve Vacu

Pokochali jsme se a vracíme se zpět do Nagmarose a opět vlakem. Tady jdeme v poklidu k přístavu. Na vodě Dunaje stojí přívozní loď s naloženým kamionem se dřevem, dvěma auty a několika lidmi.

porouchanou přívozní loď ještě nedostali ke břehu a tak byl přívoz mimo provoz a my to museli objet přes Budapesť pohled na stanici metra linky M3

Teprve až z místního bufetu se s námi dává do hovoru nějaká dáma a vysvětluje co se právě děje. Převozní loď má poruchu, nic dne už nepojede, musíte si to nějak vyřešit. Přítomna tomuto rozhovoru byla jedna paní či slečna, která to asi realizovala s námi, či nám chtěla jen pomoci. Museli jsem zpět na vlak. Tady jsme se objevili právě včas a právě před informační tabulí, kdy do Budapešti hned pojede rychlík a pak po delším čekání i osobní vlak. Od místního seniora jsme se dozvěděli že rychlíkem může zdarma s ním, že on tím jezdí. nastupujeme a jedem rychlíkem do Budapešti Nyugati. A zady jsme měli nad sebou asi pomocné andělíčky, protože cestovat autobusem do Visegrádu to jde, ale odkud to jezdí to vůbec netušíme. Ona paní či slečna se nám ale snaží pomoci a hledá a hledá, až najde informaci, že na nádraží musíme na metro linku M3 a jet na předposlední stanici Ujpest, kde je kromě spojů tramvají a vlaků i autobusové nádraží pro žluté autobusové spoje a tedy i pro ten náš s číslem 880.

vyhledaná pomoc k naší objízdné přepravě žlutou linkou autobusu už jen čekám na spoj 880 z Budapesti do Ostřihomu

A tak jsme čekali na spoj odjíždějící 15:35, který jezdí pravidelně každou hodinu, a jede i kolem našeho zaparkovaného auta. Jeli jsme déle jak hodinu ale dojeli. Poškozená přívozní loď už byla odtažena a převoz byl skutečně ten den uzavřen. No bylo to malé a snad i velké dobrodružství. Díky tomu, že senior to má v dopravě stále ještě zdarma, tak nás to stálo jen ten čas, který jsme mohli pobýt v termálních vodách.
Když jsme se k bazénům dostali, zjistili jsme, že parkoviště pro hotelové hosty bylo zcela zaplněné a v bazénu s horkou vodou si už nemáme ani kam sednout. Tolik tam to odpoledne najelo čistě maďarských seniorů. No ale dalo se to řešit postupně v jiných bazénech či sauně a stres z vyřešeného návratu, únava z dlouhého sezení ve žlutém linkovém autobusu byl pryč a nastala doba těšení na večeři. Protože jsem dosedli v bazéně až v 17:00 hodin, šli jsme na večeři až na 19:00 hodiny. V jídelně pusto, jako by tam nikdo nebyl ubytovaný. Měli jsme zase drobné štěstí, byli jsme o 10 minut rychlejší než maďarský senior, protože jak jsme položili talíře na námi vybraný a předem nerezervovaný stůl, vnikli do jídelny ty davy maďarských seniorů. A tak zase končil náš dobrodružný výlet, kdy prostřednictvím slečny či paní bylo vše zdárně vyřešeno.
A budu na závěr našeho pobytu sumarizovat nově získané poznatky :
1) Pan Orbán a jeho vláda dala na potraviny daň ve výši 0%. Na vše ostatní pak 27 %.
2) Pro seniory nad 70 let určitě platí, že dopravu ve všech prostředcích má senior zdarma a postačí v případě sporu ukázat občanský průkaz, ale Maďarům postačí věřit a vidět, že jednají se seniorem.
3) Na vstupech do památek je pro seniora vždy nějaká ta sleva, či dokonce to mají i zdarma. Pokud byla sleva tak až 50%. Musíte se o ni přihlásit.
4) V Maďarsku se určitě domluvíte maďarsky, ale s jinými jazyky to už je v okruhu těch starších lidí asi jako u nás. Pomohou ruky, posunky a dobré duše maďarských lidí kolem vás, vždy se najde někdo kdo ochotně pomůže.
A nyní už jen vzpomínky nad fotkami z procházky toho dne při návštěvě města Vac a z místa, kde je autobusové nádraží pro žluté linky a je tam možné dojet metrem. Kdo z Česka ví kde jsou konečné pro příměstské autobusy, u stanice metra v Praze, my to nevíme a nebudeme asi sami.

Snímky pořízené při výletě do Vacu a pak i něco z cesty do Budapešti a zpět :

[prohlížej jednotlivé fotky]

Tags : 2025, Maďarské termály, Maďarsko

Čti více...

05- Cestou z pobytu ve Visagrádě, zastavení v Trnavě.

Uloženo v : Slovensko napsal facero

Žádné komentáře

17.04.2025

V úterý dne 8.dubna jsme měli opustit hotel. Čekala nás jen snídaně, poslední platba kartou na recepci, kdy jsem zaplatili za naše malá piva při večeři a za to, že jsme dýchali místní vzduch. Pak už jen zadání trasy do navigace té ukecané navigátorky a vyjeli jsme směrem do Česka. Namířili jsme si to na přechod v Sudoměřicích, kde to známe a víme, že přechod je řešen odděleně pro kamiony a pro osobní auta, takže se určitě vyhneme případným kolonám, které jsou stále hlášeny kvůli desinfekcím na Slintavku skotu. Dali jsme do navigace cestu přes Trnavu, protože to je město, kde jsme dosud nebyli a mohlo by nám nabídnout hodně informaci o historii tohoto města.
Cesta dobrá, stále jsme dodržovali rychlost, protože už máme zkušenost, že i z auta jedoucího proti vám, mohou měřit povolenou rychlost. Navigace nás dovedla do Trnavy na okružní styř proudovou silnic kolem městských hradeb a pak bylo odbočení do sídliště, kousek od vstupní brány do historické části města. Zjistili jsme že se tu platí za parkování i mezi domy v sídlišti. Bylo to ale formou bezhotovostní platby. Nepochopil jsem jak na to a tak jsme popojeli a riskli to zaparkovat v místě, kde by to na tu hodinku mohlo vyjít. Pochopil jsme, že zaparkovat na hodinu to stojí jedno euro, jak to udělat bylo pod mé znalosti práce s QR kódem.

pak pěší zónou až do historického centra květinová výzdoba na této pěší zóně

Šli jsme od auta si tak 1 km a byly jsme v ulicích staré Trnavy. Kolem opravené katolické budovy, opravené portály krámků, klidná atmosféra, při poledni prázdné ulice, a pak náhle změna.

a jsme v historickém centru na procházce historickým centrem Trnavy

V kostele před námi skončila polední mše s křížovou cestou. Byl to kostel sv. Uršuly a mezi davy spousty jeptišek a mladých lidí.

v kostele sv. Uršuly je právě po odpolední mši na procházce historickým centrem Trnavy

Kolem i katolické školy. Zmocnilo se nás to pomyšlení, jak bývalo v našem podvědomí velké město Olomouc. Tady to je všechno mnohem rozsáhlejší, náměstí obrovské jen jediná budova z doby před revolucí kazila historické vnímání města.

na procházce historickým centrem Trnavy ve městě Trnava je už hotová velikonoční výzdoba

Dokonal znavení se vracíme k našemu autu. Cestou jsem se zastavili na WC v budově polikliniky. Auto bylo bez botiček, snad nedojde k písemnému vyrozumění, že jsme za tu hodinu nezaplatili našich 25 Kč.
Na přechodu v Holiči ani potom v Sudoměřicích žádné kolony, přechody byly totiž pro kamiony v této oblasti uzavřené, na hranici stále jen dvoučlenná kontrola slovenské policie.
V nádherném Petrově jsme dali lehký oběd v zase vylepšeném prostředí a s výbornou kuchyní. Mezi sklepy jsme už nešli, nově je tady místo s už dokončenými apartmánovými malovanými domky.
Pak už jen cesta domů do Olomouce s vypnutou navigací, protože už jsem si nemusel nechat toho jejího kecání do mého řízení auta.
Naše vzpomínky jsou zapsány, můžete si prohlédnout fotky z Trnavy a to je vše. Po dlouhé odmlce, jsem zase něco na mém webu doplnil. Jaksi toho ubývá a zjistil jsme že toho se hodně mění a „počítač se zpomaluje“.

Snímky pořízené při procházce historickou částí Trnavy jsou zde :

[prohlížej jednotlivé fotky]

Tags : 2025, historie, Slovensko

Čti více...

Náš pobyt a aktivity v okolí hotelu Thermal v Karlových Varech.

Uloženo v : po Česku napsal facero

Žádné komentáře

17.04.2025

Náš pobyt a aktivity v okolí hotelu Thermal v Karlových Varech.

Zcela náhodou dávaly v televizi pořad „Naše lázně“ a dávali 10 díl o lázních Karlovy Vary.
V podvědomí jsme toto místo měli z doby, kdy se politická opozice pouštěla do ministrině financí a vytýkala jí problémy spojené s rekonstrukcí hotelu Thermal. Když ale nebylo co řešit a kritizovat, samozřejmě na rovině politické, media najednou zapomněla na toto téma. Takže ejhle hotel Thermál je v provozu a proč si tedy jako senioři nezajet na tento hotel a pokusit se jen trochu napodobit prožitky herečky Polákové. Náhodou tuto myšlenku měla i manželka a protože byla po operaci kloubu, jaksi tento pobyt vyhovoval k rekonvalescenci. Když to půjde podíváme se na nějaké to hodně zajímavé místo, když to nepůjde budeme se jen tak povalovat v léčivé vodě. Čas nám běžel a tak od chvíle kdy jsme objednali 16.prosince 2024 byl tady únor 11, kdy jsme měli odpoledne nástup, ale téměř hned i odjezd 14.února. Termíny byly dány a tak jsem ještě objednal přesuny vlakem. Jako bývalý pracovník s režijními výhodami jsem musel nakombinovat přesuny a služby u všech tří dopravců, což dříve nebylo možné. Mohl bych sestavit pořadí kvality, ale raději to neudělám.
Takže přijeli jsme na hotel, ubytovali jsme se na 6 podlaží s výhledy nad řeku Teplou, která protéká pod hotelem a hned se kochali výhledem z lodžie. Měli jsme zakoupeno ubytování se snídaní.

nové vlakové nádraží v Karlových Varech naše první procházka po nábřeží řeky Teplé

Hned jsem si oblékli župan a vypravili se na bazén s teplou léčivou vodou. Poprvé to bylo hledání správného směru, pak už to byla rutina. Protože v únoru se brzy stmívalo měli jsme nádherný zážitek s minerální léčiví vody a současně s výhledu na noční Karlovy Vary.

a jde se na venkovní bazén odpočinout v minerální vodě pokoj číslo 611

Po dvou hodinách jsme byli dobře unaveni a tak byla už jen domácí večeře a dobré spaní.

Po probuzení byla bohatá snídaně co vydržela až do večera.

jak to chodilo při snídani na hotelu Thermál jak to chodilo při snídani na hotelu Thermál

Po snídani jsme od recepčního vyzvěděli, jak se dostat do hotelu Imperiál o kterém jsme si cosi načetl a věděl jsem o jeho výstavbě. Lanovka k hotelu nejezdila a tak jsme tam dojeli autobuse DKV. Jednotlivé jízdenky se nakupují jen na autobusovém nádraží , kde je to označeno i jako Tržnice, nebo ve stánky na vlakovém nádraží. Na dobu do 60 minut to je za 12 Kč na delší dobu pak za 15 Kč. Museli jsme dojít na Tržnici a tam nakoupit více jízdenek, dle plánovaných výletů či procházek. Vždy jsem kupoval s poznámkou pro seniory.

linkou DKV číslo 13 jedem k hotelu Imperiál a jsme na konečné lanovky celkový pohled na hotel Imperiál

Linkou 13 jsme dojeli pod hotel Imperiál a pak zvládli procházku z kopce a kolem řeky až na hotel. Byla to první dlouhá trasa po operaci.

jdeme z hotelu Imperiál do centra známé vřídlo v Karlových Varech

Pomalu ale jistě jsme se dobelhali na hotel a hned jsme zamířili na venkovní bazén s léčivou minerální vodou. Dokonce jsme si mohli i zaplavat v bazénu plaveckém, kde voda měla 32 st.C.
Potom už jen odpočinek a návštěva wellnes centra v suterénu hotelu. No končil druhý den našeho pobytu.

a jsme v prostorách wellnes hotelu Thermál a jsme v prostorách wellnes hotelu Thermál

Třetí den jsme měli naplánovánu návštěvu Císařských lázní. Nyní to je museum s bohatou historií lázní v Karlových Varech. Vstupné pro seniory bylo s mírnou slevou, ale nedalo se odolat. Zakoupili jsme si prohlídku bez průvodce za 200 Kč na osobu.

jdeme na prohlídku Císařských lázní na prohlídce Císařských lázní - Zanderův sál, kde bývalo fitnnes

Návštěvu doporučujeme a pokud by měl někdo zájem, vše potřebné najde na tomto odkazu :
https://cisarskelazne.cz/tours/komentovana-prohlidka-budovy-cisarskych-lazni
Protože máme moderní dobu lze si vše prohlédnout z gauče a doma. To podstatné krásně vysvětluje Marek Eben na adrese : https://www.youtube.com/watch?v=Wq_5yVSbNXM

Po prohlídce jsme jen přešli do živého hotelu Pup a kochali se upravenými a nazdobenými jídelnami a salony. Po odchodu z hotelu se udělal silná mlha a došlo i na sněžení.

Ale při cestě byla zastávka lanovky na Vyhlídku a tak jsme si tam vyjeli. Měli jsme ale možnost vidět restauraci pod věží na kterou se dalo vyjet zdarma výtahem, platilo se už jízdné na lanovku.
Dále jsme viděli už jen směrovku PRAG a to bylo vše.

takhle to vypadá na reklamě ale na lanovku Na Vyhlídku jsme měli a tak i jeli

V restauraci jsem si dali jen polévku. Ta měla totiž ještě cenu přijatelnou pro peněženku seniora. No a po křupajícím sněhu jsem se dobelhali k nástupu na lanovku a po chvíli byli na hlavní promenádě kolem řeky. Pak byl odpočinek v kryté kolonádě, což byl i únik před deštěm a sněžením.

portál divadla okolí Divadelního náměstí

Na hotel to bylo jen kousek ale na takové rekonvalescenční výlety daleko. Nicméně nás táhla myšlenka opětovného poležení v léčivé minerální a teplé vodě na hotelu s vyhlídkou na to kde jsme ten den courali.

No a bylo na co koukat, hlavně pak po návratu na pokoj, protože na obloze se objevilo sluníčko a to kouzlilo a podbarvovalo naše výhledy po okolí.

odpoledne pak padla mlha a slunce kouzlilo naše výhledy z lodžie hotelu Thermál odpoledne pak padla mlha a slunce kouzlilo naše výhledy z lodžie hotelu Thermál

Protože jsem museli vyřešit naši velkou záhadu, poptávali jsme se na recepci, ale pak i u místních na čekající cestující.
Nejsou tady prý už Rusové, ale stále se tu mluví rusky, čím to je. No to jsou Rusové, co požádali o německé občanství a tak mají v Karlových Varech svůj majetek, jako jsou domy a byty, ale ne jako Rusové, ale jako Němci. Jsou tady i ruské obchody, kde mají vše možné přímo dovážené z Ruska, cenově nemorální hodnoty, ale pořád to někdo kupuje. V obchodě na pokladně s vámi mluví mladík plynule Česky a s otcem pak plynule hovoří Rusky. No a velkým paradoxem v dnešní době je i to, že na pokojích uklízí občanky z Ukrajiny. Ano i to jsou Karlovy Vary. No a už tu byl poslední den, kdy jsme dopoledne zašli do wellnes v suterénu a pak už jen na vlakové nádraží a došlo na dlouhé cestování vlakem do Olomouce.
Tak to je vše o velké výpravě, jejímž cílem bylo ohodnotit zdravotní způsobilost a fyzickou výdrž po operaci kloubu. Užít si pobytu v hotelu Thermal a hlavně posoudit, jak dopadla celková rekonstrukce tohoto hotelu, když se už o něj media nezajímají.

No a na závěr vzpomínky malá galerie :

[prohlížej jednotlivé fotky]

Tags : 2025, Česko, wellnes

Čti více...

Vzpomínka na lednové aktivity roku 2025.

Uloženo v : po Česku napsal facero

Žádné komentáře

17.04.2025

Vzpomínka na lednové aktivity roku 2025.

Na lednové události, které by stály o to, aby se staly podkladem pro zájemce o tuto webovou stránku mnoho nebylo a tak jsem to odkládal až se nyní v dubnu stalo, že se mi vymazala historie vstupů a já musel přes dvě hodiny hledat způsob ja se dostat k editaci a tedy k doplnění vzpomínek na rok 2025. Naštěstí si sám pro sebe vedu takový obrázkový deníček, kde adresně ukládám pořizované fotky z krátkých, ale i dlouhých výprav a mohu pak i zpětně nějakým složitým řešením zapsat i to co si myslím, že může být typem pro uživatele tohoto webu. Pokud tedy ještě nějací jsou.
Takže hned 3.ledna jsme pobývali dva dny v Bystřici pod Hostýnem, navštívili vrchol s chatou na Trojáku a sledovali lyžařské pokroky našeho vnuka. Další den jsem se autobusem vypravili na sv. Hostýn, kam jezdíme každoročně a podívali jsme se na místní betlém.

výhled na Skalný z nové silnice k poutním domům na sv.Hostýně výhled do kraje po sv. Hostýnem

Nadýchali se trochy horského vzduchu a možná se poprvé prošli po sněhové cestičce. No a máme tak za sebou ty hlavní aktivity.

výzdoba v kostele na sv. Hostýně výzdoba v kostele na sv. Hostýně

Zejména se posunul limit kilometráže ujitých vzdáleností po operačním rehabilitačním stavu.
Závěr z toho je, musí tu být pořád touha o posunutí cíle, musí se pořád používat nástroj, který je snad i koníčkem pro život seniora. Jinak se vše ponoří do ztracena a dostav í se úplná beznaděj.
No a aby tohle nevítězilo, cestou do Olomouce jsme se v odpoledních hodinách i když bylo pošmourno zastavili v obci Tučín, která leží při cestě mezi Přerovem a Bystřicí pod Hostýnem,

abychom pak vyšlápli na novou rozhlednu římského typu, odkud by mohl být i krásný výhled na Hostýnské a Buchlovské vrchy.

z parkoviště se stoupá k nové rozhledně římského typu dnes už je vytvořené zázemí a tedy je tu přes sobotu a neděli i občerstvení

Snad nám to příště vyjde lépe. Rozhledna byla v zimním období uzavřena. Dočetl jsem se, že tam pro novou sezonu už postavili něco jako stánek k občerstvení a posezení, tak uvidíme příště. Je to také dobrý síl pro cyklotoulku z Přerova.

snímky pořízení při prvních lednových vycházkách jsou k dispozici v této galerii.

[prohlížej jednotlivé fotky]

Tags : 2025, Česko

Čti více...

01 – Byli jsme na dovolené v Tunisu u města Mehdia – 2024.

Uloženo v : Tunis pevnina napsal facero

Komentáře nejsou povolené

04.07.2024

01 – Byli jsme na dovolené v Tunisu u města Mehdia – 2024.

Na konci června jsme si vybrali pobytovou dovolenou s cestovkou BlueStar v hotelu Caribbien World Mehdia.
Důvody výběru jsou nyní podivně uspořádané. Tedy ověřit, jak to je ve skutečnosti s recenzemi na tento hotel, jaké to je žít v dané oblasti a možnost nějaké té aktivity s plnou volností času a výběru.

na hotelu Caribbien World Mahdia u recepce na hotelu Caribbien World Mahdia hlavní bazén s pool barem

No a tady jsou vzpomínky na skutečné zážitky.
Prostředí hotelu, uzavřeného pro jakoukoliv veřejnost, je dáno tím, že je tady zajištěna absolutní bezpečnost proti povstání, banditům a teroristům a zlodějům. Je to následkem opatření, které Tunis přijal po této události jako nezbytná opatření.

na hotelu Caribbien World Mahdia prostor pro animaci a odpočinek klidový bazén hotelu Čti více…

Tags : 2024, Tunis pevnina, wellnes

Čti více...

02- jedeme vlakem do Mahdie v Tunisu

Uloženo v : Tunis pevnina napsal facero

Komentáře nejsou povolené

04.07.2024

02- jedeme vlakem do Mahdie v Tunisu

Když nás vezli autobusem z letiště na hotel seděli jsme za řidičem a viděli jsme situace, které na našich silnicích nepoznáte. A tak padlo rozhodnutí, že auto se půjčovat nebude. Výlety, které se nabízeli, měli zajímavé cíle, ale dlouhé přesuny a byli i možná hodně drahé, ale byli vždy obsazené, už ani jako senioři nevíme jak ta ekonomika funguje.
Protože jsem se na dovolenou tak trochu připravil, věděl jsem, že tady jezdí podél pobřeží vlak, kterému se dokonce říká Metro. Jezdí co 30 minut a je tak levné, že se nám o tom bude i zdát.

na vlakové zastávce budou se křižovat vlaky

Došli jsme po 15 minutách horkého ráno na vlakovou zastávku. Musíme si počkat a prohlížíme si okolí. Na druhé straně přes koleje se chystá výprava pro turisty na velbloudech.

objevili jsme i řazení velbloudí výpravy objevili jsme i řazení velbloudí výpravy Čti více…

Tags : 2024, hrady, Tunis

Čti více...

03- jedeme vlakem do Monastiru

Uloženo v : Tunis pevnina napsal facero

Komentáře nejsou povolené

04.07.2024

03- jedeme vlakem do Monastiru

Monastir je pobřežní tuniské město ve tvaru poloostrova v oblasti tuniského Sahelu (střední Tunisko). Nachází se 20 km jižně od Súsy a 162 km jižně od Tunisu. V Monastiru v roce 2014 žilo 93 306 obyvatel. Do tohoto města jsme se jeli podívat protože tu můžeme uvidět :
Ribat – rozsáhlou pevnost s několika věžemi, rozhlednou a dvěma mešitami, která byla založena Araby roku 796 a rozšiřovaná ve 13. 17. a 19. století, Rozhledna uprostřed pevnosti je válcová, mírně kónická věž se spirálovým schodištěm.
Medinu – od středověku centrum města a byla cíl islámských poutníků. Má dochovanou část hradeb a městskou bránu Beb Brikcha. Dále můžeme vidět Velkou mešitu, která přiléhá k Ribatu
Mauzoleum Habíba Burgiby, prvního tuniského prezidenta. Ta byla postavena už za prezidentova života roku 1963.
Rozsáhlá budova, je střežená stráží, ale je veřejně přístupná. Minaret, tedy vlastně dvě věže její mešity jsou dominantou města. Kromě prezidenta jsou zde hrobky členů jeho rodiny a expozice osobních věcí prezidenta. V interiéru je několik lustrů, jeden křišťálový lustr v hlavní kupoli pochází ze severočeské sklárny.
Rodný dům prezidenta Habíba Burgiby – rekonstruovaný do podoby z počátku 20. století, volně přístupný s kavárnou v přízemí. Ten jsme ale nedohledali a tedy ani neviděli.
Osídlení je doloženo archeologickými nálezy od pravěku. Ve starověku zde bylo založeno punské město s názvem Ruspina (znamená poloostrov), které náleželo ke Kartágu. Jeho obyvatelé ve 3. století př. n. l. pomáhali Hannibalu Barcovi v bojích proti Římanům. Po punských válkách bylo začleněno do římské provincie Africa propria“ a získalo statut svobodného města. V roce 46 př.n. l. bylo prvním africkým městem, které podpořilo Julia Caesara, který za pomoci zdejších vojáků bojoval proti Pompeiovi. Po rozpadu Římské říše město ovládla říše Byzantská a byl založen klášter, z něhož se dochoval pouze název města, řecky „Monasterion“. Po dobytí oblasti Araby zde Abbásovci roku 796 založili pevnost Ribat, centrum oblasti, nadále rozšiřované až do 19. století.
Během španělsko-osmanských válek, které trvaly celé 16. století, byl Monastir terčem útoků obou válčících stran. V roce 1550 jej dobyli Španělé, v roce 1554 zase Osmané, od roku 1574 byl připojen k Tunisu, ale Osmané mu ponechali samosprávu, soudní pravomoci a daňový úřad (tzv. caïdat), což velmi pomohlo rozvoji města. Francouzská kolonizace z let 1881-1956 ovlivnila mj. etnické a náboženské složení obyvatelstva. Křesťané zde mají svou autonomní komunitu a opatství i v současnosti.
Už jednou jsme čekali na železniční zastávce Turistique zone Mehdia a tak jsme také věděli, že se tady míjí spoje s odjezdem 8:30 hodin. Do Monastiru jsme dojeli o 50 minut později a cestou to vypadalo, že tento spoj je nafukovací, stále přistupovali davy lidí. Lístek jsem kupoval ve vlaku u průvodčího. Když jsem naznačil, že drobné není třeba vracet, byl jsem odmítnut a byly vráceny i ty drobné mince za které už nic nekoupím.
Z úvraťového vlakového nádraží, které sídlí v moderní budově, jsme byli během chvilky před vstupní branou do Mediny. No a tak jsme prošli a hned jsme byli oslovováni abychom určitě nakoupili jen u nich v krámu. Měli jsme výmluvu, nakoupíme až půjdeme zpět. Obdarovali nás úsměvem a pozdravem „Ahoj“.

Cesta k památkám nebyla daleká a už jsme viděli pevnost Ribat. A taky vedle ní i Velkou mešitu. Ještě jsme vyzkoušeli vrata do moderní současné mešity, která byla tak časně po ránu v 9:30 zavřená.

pohled na budovu nádraží nová výstavba u nádraží

ve starém centru je novější výstavba takže z jednoho místa staré a nové

Při vstupu do pevnosti Ribat zase formální kontrola zavazadla, a nákup vstupenky za 8 DNT na osobu. Pak jen na WC a v poklidu na prohlídku celé pevnosti. A stálo to za to, ale pomalu a jistě přibývalo nastoupaných a sestoupených schodů kolem celé pevnosti. Ale výhledy po okolí stály za to.

pohled i na pevnost Ribat a tady už jen snímky z pevnosti Ribat