Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Fiaiano

Uloženo v : Neapolský záliv - ostrov Ischia napsal facero

Dub.15,2011

To místo leží nad Ischia Porto. Z autobusového nádraží se sem dá dostat autobusem číslo 6. Jede se až na konečnou. A co je zde zajímavého ? Piniový háj, který jsem navštívili na jaře, kdy byly krásné pohledy na moře, na hrad Aragonece, , ale taky hned pod zastávkou autobusů je pramen minerální vody na který si jezdí místní lidé. u pramene minerálky

Když jsme toto místo navštívili po druhé v roce 2010 v září, tak se tu hodně změnilo. V klidném piniovém háji bylo zřízeno lanové centrum a areál na hraní pro malé dítka. A tak dříve poklidná silnice do Fiaiana má pořádný provoz maminek s dětmi, které si sem zajedou pohrát a vydovádět. No ale ještě tu mají další zajímavosti, které jsou turistovi skryty. První je nově postavený kostel, který byl vysvěcený v roce 2009. kostel vysvěcený v roce 2009 Druhou atrakcí je popsaná a ještěrkami trasovaná turistická steska. No a to poslední nás čekalo, když jsme si tu trasu v září prošli. Když jsme skončili, objevili jsme stáje a jízdárnu pro koníčky, na kterých si lze zajezdit.

Když jsme na podzim v roce 2010 trasu procházeli, mrholilo, ale byl nádherný vzduch. nejdřív je směr patrný podle ještěrek na zdech domů. Je možné se koukat na místa skrytá běžnému pohledu v Ischia Ponte a Porto, co je kde se nedá rozlišit. Vidíte nějakou střední školu, fotbalový stadion, garáže autobusů, pár hotelovcýh komplexů. Ale to podstatné co stojí za to, je piniový háj a za ním se vzpínající hrad Aragonese. Z tohoto pohledu úplně jiný. Pak se objeví dláždené schody kolem dokola porostlé zelení. první jsou kamenné schody A když schody končí, cesta se ztáčí a jde stále výš a výš. A pak vás zve barevná cedule k pohoštění biopotravinami a místním vínem. Je tu pěkný výhled na ostrov a taky, když je pěkně, pohled na pevninu při Neapolském zálivu. No nás překvapilo jen to, že i tady jsme potkali houbaře a v košíku měl na karadinovém listí ustláno pro pár suchohřibů. Naštěstí jsme byli v hustém porostu, a tak výhledy šli stranou a podařilo se nám taky dva kousky, jen tak pro radost ulovit. i na Ischii rostou Cesta byla upravena kulatinou, místy dřevěným zábradlím. Pak jsme došli do míst, kde dříve byl boční vulkán ostrova. Místo bylo pořádně zarostlé kapradím a sem tam se v něm mihl králík. Ale pak přišlo to, čeho jsme se báli. Asi dešti byla cesta tak vymletá, že najednou se cesta ztratila a šli jsme jen tak po paměti, naštestí směrem dolů, jakoby korytem vodního toku. Odhad byl dobrý ale odvážný. Místy to vypadalo, že se budeme muset vrátit. Ale vyplatilo se riskovat. Najednou se zase cesta objevila, byla širší pohodlná a vedla nás kolem pramene pitné vody – mechem zarostlé vodárny. vodní pramen Na cestě se válely jedlé kaštany. Byly to krásné scenérie a zátiší. pak se šlo hodně dlouho a pozvolně dolů, až jsme došli na silnici, která vede z Fiaiana do Casamicioly vrchem, kudy nejezdí autobusy, ale jen místní. Po silnici jsme narazili na ten areál pro koníčky. Bylo po poledni a tak jsme si t tam pořádně prošmejdili a pokecali s hlavami koní, co nás okukovali a měli radost, že taky s nimi někdo pokecá. no můžeme si pokecat Závěr cesty nám i přálo sluníčko, takže nad vinicí jsme posvačili a kochali se pohledem na hrad pod námi. závěrečné pohledy Byl to výlet, který se dá absolvovat a je při něm na co se koukat. Takový výlet se podaří ukončit kolem 15.00 hodiny a je výborným zpestřením dne, protože po návratu na hotel jste příjemně unaveni a můžete se naložit do termálních vod hotelového bazénu a můžete si také pěkně pod vodními triskami vymasírovat nožičky a záda. No a pak vás určitě nesklame vydatná italská večeře. Vřele doporučuji takvýto denní výlet, zejména, když se počasí po ránu nechce probrat.