Na Ischii jsme se v říjnu roku 2011 vyrazili již po desáté. A bylo to zase nové, zase plné zážitků spojených s časem příjezdu a odjezdu, protože hned po ránu jsme se na moře nedostali a večer jsme nikdy neodjížděli. Zase jsme se potulovali místy, kde jsme už jednou byli, ale když zabloudíte, objevité úplně nová místa, uplně nové domy, zahrady a můžete vidět, jak se to tady, za těch 10 let mění a vylepšuje. Někdy až tak moc, že se nám to trochu i zajídá, protože se snaží dostat do fkusu těch, co takovou přeplácanost asi milují. Ale posuďte sami a porovnávejte třeba i stím, co už jsem si dovolil o Ischii napsat ve svých ucelených poznámkách v kapitole Neapolský záliv tohoto webu. Mohl bych tak doplnit texty o kaktusech na ostrově, o plážích, o kostelech či o hotelech. Ale to si můžete prohlédnout a spojit už sami, pokud budete mít zájem. Ostrov milují i místní tvorové, takže oni vyjádří pocity za mě.
i té místní kočce se tu líbí i ten pes tulák si to umí užívat
Vždy je to tu krásné, a zejména slunce, při jeho východu, či při jeho západu, ukáže v plné síle tu nádheru tohoto ostrova.
je po 6.00 hodině ranní 1.10.2011 Ranní barvy jsou nezaměnitelné
Budu-li chtít vzpomínat, pak na to, že tentokrát jsme si pro pobyt zvolili místo, kde jsme nikdy nebyli ubytováni a které nabízelo atraktivitu v přístupu k moři. Byl to hotel st.Leonard nad pláží La Scanella.
Pod námi bazén hotelu st.Leonard v Panze La Scanella nemá chybu
Na webu www.clubscannella.it si určitě najdete více fotek z tohoto nádherného místa, kam se jen tak nedostanete. Ale mohu doporučit jen jedno, když se po strmé cestě dostanete k zamečené brance, a někdo se vám ozve řekněte heslo Leonard. A budete moci jít dál, ven se už určitě dostanete. Máteli 10 eur poležíte na lehátky, když ne, pak na betonové desce, takže vemte něco ěmkého pod sebe. Ale pozor nesmí být vlny, to si pak nemáte vůbec kam lehnout. a také jsme tam v den příjezdu zašli a bylo to parádní koupání v teplém moři na začátku října.
Tentokrát jsme pořídili jízdenku na autobus jen na tři dny. každý den nás vozil hotelový busek do panzy, kde jsme pak nastupovali na veřejnou dopravu.
Druhý den pobytu jsme vyrazili busem linky CS z Panzy kolem ostrova přes Barano do Ischia Porto, kde jsme si mohli jízdenku zakoupit a přestoupit na bud č.5, který nás zavezl na pláž Maronti.
poležíte, poplavete v moři, když bylo klidné ještě byla otevřena restaurace Oasi a studená citronáda byla perfaktní
Je to na celodenní výlet spojený s koupáním, pak návštěvou kaňonu Olmitella s příjemným posezením u občerstvení ve stínu zeleně či druhého kaňonu s lázněmi Cava Scura. Na závěr, když budte procházet kolem hotelu Vulcano, pak můžete posedět na terase při kapucinu a dortu a zažít vše dobré co vás cestou potkalo.
ale i samotná procházka kaňonem je krásná, už je zde i skoro uklizeno zpětný pohled na pláž Maronti
Projdete dolů po schodech do St.Angela a pak zdravě znaveni nasednete do busu a jedete domů tak jako my do Panzy, kde jsme přetoupili do hotelového busku a ještě zvládli termální bazén a zaplavání před vydatnou večeří.
Třetí den pobytu jsme vyrazili na Compagnano busem č.12 a odtud zašli vzpomínat do baru Gusepe na via Piano Liguere. Místo jsem již popsal v samostatném textu.
na vrcholu via Piano Liguere je stará zaástavba a hospůdka vinice byly letos už i sesbírané
Den čtvrtý jsme se vydali na horu Epomeo. Výlet jsem již jednou popsal. tento byl zpočátku stejný, ale pak nastali novinky. cestou z vrcholu jsme potkali koníky s cestujícími a doprovodem, bylo to nádherné setkání.
a to přímo kolem skal sv.Anny s hradem Aragonese v pozadí když se projde hospodou je vidět další městečka a jiné detaily
A bylo to poprvé, a už vím, že to funguje. pak jsme scházeli ke kamenným domům, ale ty co jsme jednou viděl jsme nenašli protože cesta je stále špatně zančená a dá se zabloudit, ale šli jsme vyšlapanou cestou a najednou to dostalo režim barevných modrých fleků na stromech a kamenech při cestě. A objevili jsme to co nikdy ne před tím. byl tu nové domy, nové cesty a jejich zpevnění zídkami, nádržemi na vodu a dírami v zemi na potraviny.
abychom se mohli podívat na historická místa sídliště z 8.století a jsme uvnitř tohoto obydlí
Znamená to, že ten kdo vydrží a nebude panikařit a drží si směr, najde cestu a uvidí nádheru daného místa plné historie z osmého století, kdy tuto osadu zakládali místí jako ochranu proti pirátům. Cesta v neznámu skončila v místě, kde jsem ji pak již znal, bylo to u kostelíčka st.Maria de Monte a pak to už bylo po známé trase, ale s opravenými domy a novými výhledy. Ale i jinak jsme vnímali i termální park Corbaro vysoko nad Foriem, neboť nás upoutal nový prospekt s webovou stránkou www.corbaro.it takže můžete nahlédnout co se zde nabízí. naše putování skončilo až u moře na pláži Citara, když jsme prošlo i kolem kaktusové zahrady Ravino. tady jsme pak léčili své nožičky v mořské vodě a odlehčovali páteř plaváním. celé putování započalo v 9.00 a skončilo u moře v 15.00 hodin.
dostali jsme se nahlavní silnici mezi Foriem a Panzou a pak je to už kousek k moři a tady jsme již mohli po asi 4 hodinách výletu a 2,5 hodinách sestupu odložit veškerou únavu
No a po návratu na hotel zase hupky do horkého bazénu a kondiční plavání ve velkém minerálním bazénu u hotelu.
Pak byl den „volna“ s výletem do Foria, protože třídenní jízdenka se počítá na hodiny, a tak 72 hodin nám končilo až v 10.00. Navštívili jsme věž volně přístupnou, kde se pod věží jednou týdně koná mše v zahradě. na věži pobýval pablo Neruda, jak jsme vyčetli s malé expozice ve věži.
den nových poznání - tore na konci Foria, otevřeno a možno nahlédnout každému poutníkovi je tu duchovní správa pohledy z věže na Forio
Ze střechy pak byl krásný výhled na Forio. A protože to byl den volna po procházce městem Forio jsme se vydali busem na pláž Citara, pak po soukromých schodech hotelu Soriso, kde jsme se rochnili v suterénu v masážním bazénu v barevném světle a velkým množstvím masážních trysek v horké termální a tedy léčivé vodě. A pak pěšmo až do Panzy a odtud buskem na Hotel.
Den šestý byl spojen s celodenní návštěvou termálního parku Negombo. Protože jsme při nákupu u průvodce získali slevu, věnovali jsme ji na objednání přímého busku u společnosti Ischia bus a jeli tak rychle a přímo až k zahradám. A vyplatilo se, protože jsme tu byli přesně v 9.00, kdy se park otevírá a my byli první. ten božský klid v „ráji“ pak stál za to. nebudu zacházet do detailů, už jsme park Negombo jednou popsal, nahlédněte tedy jen do galerie a uvidíte jak je to tu krásné.
pohledy z věže na Forio je to tu skutečně krásné a jako v ráji
hned jako první návštěvníci, protože slevu 3 ura jsme dali dozajištěné a přímé přepravy od společnosti "ischa bus" je to tu skutečně krásné a jako v ráji
pinie na náměstí a to večerní prosvětlení se nesmí vynechat pak jen pohledy na renovovaný hotel Sport, kam je zapovězen vstup cizím osobám
Den sedmý byl spojen se změnou počasí, takže ráno se spustila průtrž mračen, pak vylezlo slunce, pak zase pršelo a pak byl celý den už jen pohodový.
Byli jsme na výletě k pláží Sorgeto, které je známé tím, že zde vyvěrá horká voda a pára přímo do moře, takže při posezení v upravených tůňkách na vás doráží teplá voda z jedné a chadná voda z moře z druhé strany.
a z tohoto hotelu s 5 hvězdičkami se můžet kochat výhledy na st.Angelo i při ponoření do termálního bazénu a pak se po schodech vrátit do reality
No a cestou se dá vstoupit do prostředí hotelů, které jsou při cestě a je zde co obdivovat.
ale i srájem pro oddech ale dá se sledovat i s tělem ponořeným do bazénu na hotelu Mediteraneo
Ale i poslední, osmý den, spojený s večerním odjezdem jsme mohli využít k procházce do hotelu Mediteraneo s termáůlními bazény a krásným prostředím, když cestou jsme objevili i další z krásných hotelu Paradiso therme.
Závěr dovolené byl opět plný slunce ale studeného větru, který zavál nad ostrov plejádu mraků, takže při odjezdu nám západ slunce ukázal jak umí malovat na obloze.
cesta busem byla přes brenrský průsmyk, kde jsme zažili přechod z večerní teploty 22 st. do hodnoty 0 st. se sněhem na silnic a na autech si vozili na střeše takových 10 cm sněhu. Na povinné zastávce ve 8.00 pod Insbrukem jsme pak mohli nafotit sníh v okolních kopcích a zelenou trávu kolem. vše krásné pak dokončilo dovolenou tím, že u vyškova jsme viděli dvojitou duhu štěstí. No a tím mohu skončit své vyprávění. Tak si to užívejte s námi. Kdo jednou na Ischii vyrazí, pak ho to porazí a bude tam chtít pořád jezdit.
A nyní popis trávené dovolené přes popisky k fotodokumentaci díl 1
a další dny dovolené, tak jak se den za dnem pobyt krátil
Similar Posts:
- Pláže na ostrově Ischia – 16.4.2011
- Rakousko a Německo pod Alpami v pozdním létě – den první – 20.9.2012
- 01 – Vzpomínka na Chorvatské Vrsi mulo, – červen 2023. – 6.7.2023
- 03- Zážitky z ostrova Fuerteventura – den druhý v zapůjčeném autě – 31.5.2024
- Ischia v říjnu roku 2012 – 8.10.2012
Both comments and pings are currently closed.