Každá dovolená někdy končí. A tak nám cestovka zorganizovala poslední cestu jako denní výlet, který končil večerním naloděním na zpáteční plavbu z Bastie do Livorna.
Brzy po ránu jsme opustili camp a vyrazili přes sedlo Vizzavona v nadmořské výšce 1.161 m n.m. Cestou jsme občas zahlédli železniční trať stále provozovanou a vychvalovanou na některých webech, kterými jsem listoval. My jsme měli možnost se v sedle pokochat okolními hřebeny, kde bylo vidět že jsou skutečně vysoké, protože na nich ještě ležel i sníh.
pohled na pohoří kolem průsmyku Vizzavona ve výšce 1161 m n.m. na průsmyku Vizzavona v dáli ještě sníh na vrcholcích
Z tohoto sedla, jak jsem dozvěděl po zabrouzdání na googlearth, je vedena trasa až na nejvyšší horu Korsiky Monte Cinto 2.710 m n.m., a cesta je krásně popsána na webu www.autdooring.cz/korsika . Pak jsme měli další zastávku na které se fotil viadukt pro stále provozovanou železnici, který postavil pan Eifel
most, který postavil Eifel na železniční trati mezi Ajacciem a městem Corte a který byl skoro jako Ivančický viadukt u Brna.
K polednímu jsme vystoupili z autobusu na parkovišti pod městem Corte a nechali se jako skupina vyvézt tím hnusným vláčkem na horní historické náměstí v Corte. Po této zkušenosti, sice hnusné na pohled ale výhodné pro čas, na prohlídku toho, co je skutečně parádní. Opět se zde objevuje socha generála Paoliho.
Corte - dominanta s hradem nad městem v uličkách města Corte
Ale jsou odtud nádherné výhledy do okolí. Nás potkalo takové malé štěstíčko, protože v dálce pod námi jsme při pozorování okolí viděli, jak se na ulici srocují jezdci na koních. A pak jsme je potkali, jako průvod s vlajkami přímo v ulicích starého města Corte. Takže zážitek parádní. To byli praví a hrdí korsičané.
Pak jsme opustili vláčkem toto místo a autobusem jsme se už jen přemístili do posledního navštíveného města Bastie. V roce 2009 bylo vidět, že se postupně obnovuje a roste do krásy. Tu co už bylo opravené a k dispozici, jsme si pořádně vychutnávali na vyhlídkové restauraci nad zátokou, do které vplouvali parádní jachty, ale také jsme viděli až do hlavního námořního přístavu.
Bastia - pohled na starou část města a přístav jachet vyhlídka na velký přístav v Bastii
Tam jsme navečer po nábřežní promenádě dorazili ke svému autobusu. S ním najeli na parník a se zapadajícím sluncem jsme opuštěli po 7 dnech Korsiku.
slunce zapadá a výlet končí - jede se do LivornaTak a je to všechno už jen ve vzpomínkách, které jsem si dovolil takto zapsat a ve fotogaleriích podchytit nejen pro sebe, ale i pro ty, co by rádi také na tu Korsiku vyrazili.
Similar Posts:
- GC 03 – výlet kolem písečných dun do Maspalomas – 19.12.2016
- 04 – Pátek – rybníky pod hradem Trosky a cestou zpět do zahrad při zámku Kuks. – 16.8.2021
- Vzpomínání na poslední dny roku 2020 cestou na sv.Kopeček. – 3.1.2021
- 05 Neděle 12.července v okolí našeho hotelu na pláži, ale i podvečer v městě Rhodos – 19.7.2020
- 01 – Středa 8.července – na prohlídce města Rhodosu. – 19.7.2020
Both comments and pings are currently closed.