Den volna strávený v La Palmě a na plážích po cestě k s´Arenalu.
Nikam se ten den nevyjíždělo a tak program zůstal na nás. No a my si tak zvolili cestu busem číslo 23 který měl konečnou před nádražím v La Palmě, které představuje dokonalý a moderní model integrované dopravy.
Na povrchu náměstí Placa Espanya zůstaly jen staré budovy s restauracemi a pod zemí, kam se sjíždělo pohyblivými schodišti vznikl terminál, kde byly vlaky metra, vlaky na Monacor, Inku a Soller, tramvaj a žlutočervené autobusy do okolních obcí. Před nádražím pak zastavovala městská doprava.
Stálo to za poznání, jak na to jdou na ostrově Mallorka. ¨Pak jsme prošli městem přes místní Ramblu k chrámu sv.Eulálie, pak k dómu a pak jsme se museli schovat před deštěm v podloubí pod královským palácem, kde byly v rámci stavebních úprav zachovány i vodní plochy, kam se v minulosti zajíždělo s královskými osobami.
Pobyt v tomto podloubí za deště měl jedno zajímavé poznání. Bylo to místo, kam se za deště uchýlili místní umělci, prodavači obrázků a živé sochy, které se zde pak i odmaskovávali a převlékali.
A tak jsme viděli proměnu Chaplina v mladou drobnou dívku, z krásné postavy Carmen se stala obyčejná a tuctová Španělka a z pantomima obyčejný Španěl.
Po dešti jsme pak procházeli bývalým zahradami královského paláce z doby arabské nadvlády, který připomínal zahrady v Cordobě. Ze stromů ještě padaly kapky a hučely vodotrysky nádherné zahrady. Po umělci s bublinou zůstala kaluž plná mydlových bublinek, mramorové cestičky se nádherně leskly.
Za deště jsme si v průvodci dohledali, že se skrýváme nedaleko Marcheho musea s moderním uměním, kde jsou dokonce i kresby Salvátora Daliho. A tak jsme se mohli za 2,90 eura nabažit pohledy na skloubení moderny s historickým prostředím museiní budovy. A taky vidět velmi vzácný neapolský betlém.
Prošli jsme ještě staré a pulsující uličky v centru města a zhlédli velmi starý strom olivy.
Pak jsme vyšli na nábřeží a šli po velmi klidné pěší zóně směrem k s´Arenalu. Kopírovali jsme při naší pěší tůře pobřeží, zhlédli architekturu velkých a moderních apartmánových domů s jejich sociálním zázemím. Viděli malé domky v původní i rekonstruované podobě a prošli kolem několika jachtových a jednoho tenisového klubu. Všude možnost poklidného posezení u kávičky, či nějaké té kuchyňské speciality. Nádherné pohledy zpět na už zvládnutý úsek, ale bohužel i pohledy ke stále vzdálenému cíli. Nicméně pohledy romantické s krásným mořem, písečnými plážemi, skalními útvary, ale i místem, kde se dalo hrabat v usazených lasturkách vyplavených mořem.
Pak jsme již poznali, že časově to po vlastních do večeře nemůžeme stihnout, a tak jsme si zkrátili cestu směrem k hlavní přímé komunikaci. V místech, kde bylo možné pozorovat startující letadla z Mallorského letiště jsme nasedli na městský autobus číslo 15 a ten už nás dovezl až na konečnou, tam, kde naše cesta končila v blízkosti našeho hotelu Saga. Zpětně tento výlet hodnotíme kladně, protože jsme měli nejen možnost si vychutnat atmosféru města po svém, ale podařilo se nám koupit CD s nahrávkami kytarového sólisty Mariáno Miranda, který nám na vlastní kytaře přehrával obsah svých CD s typickou španělskou hudbou.
A kdeže jsme se to vlastně na tomto výletě pohybovali ? To je hned zřejmé pohledem do mapky se schématem míst, která jsme zhlédli a o kterém bylo toto krátké povídání a poznámky.
Similar Posts:
- Madiera – procházky zahradami kolem Funchalu – 24.7.2011
- 05 – navštívená města v Rumunsku – 27.7.2017
- Korsika – Bonifacio – město na útesu – 22.11.2011
- Irsko a jeho hlavní město Dublin – 27.11.2011
- Praha 12.října 2014 – návštěva desingbloku. – 13.10.2014
Both comments and pings are currently closed.