Den volna v s´Arenalu.
První den, kdy nám bylo přiděleno volné konání. Proto jsme po snídani zamířili tam, kde se ani jiný den už asi nedostanem. Takže jsme si na schematické mapě našli místo s výhledy na zátoku La Palma a vyrazili cestou necestou směrem od La Palma, od s´Arenalu. Záměrem bylo vidět něco normálního, ale snad i zajímavého. A to se nám zcela a beze zbytku podařilo.
Nejdříve jsme pobloudili ve slepých ulicích mezi okrajovými hotelovými komplexy, kde z balkonů vyčuhovali ospalí a ožralí „takyturisté“. Podařilo se vidět zajímavě upravenou sídlištní zástavbu. Pak se podařilo po zabloudění i dostat zase na křižovatku, kterou jsme už prošli i při noční procházce. Dostali se kolem jachetního klubu na Cedrovou ulici bez domů, což nám mírně pokazilo náladu, protože tady slunce i po ránu, to je po 10.00 hodině, pořádně připalovalo a stín nebyl žádný. Ale pak se už jen dařilo. Dostali jsme se po 1 km na kruhovou křižovatku, kde jsme odbočili k moři. Prošli kolem velkého nákupního centra a dostali se do zástavby apartmánových domů z nichž mnohé byly na prodej či na pronájem.
nové sídlišti s domy na prodej nové sídlišti s domy na prodej
Široké ulice, skoro žádná auta a volná parkoviště, na danou dobu předimenzovaná.
Pak jsem se ocitly na okrajové komunikaci sloužící jen jako promenáda a cyklostezka, pořádně široká. Pod ní krásné pohledy na skalnaté útesy a do okolí zálivu La Palma. Ale co bylo zajímavé byla zcela nová výstavba letních sídel s bazény a vysokým oplocením, které jsem překonával jako paparatsi a fotil a fotil, protože to byly špičkové objekty. Ale pokud v nich někdo 31.května byl, tak jen správci, či údržbáři.
No to je něco Tady to je zajímavé
Pak se objevila výstavba apartmánového sídliště pod dohledem kamer s krásnými travnatými plochami a záhony, se dvěma automaty hlídanými vchody a vjezdem. Uprostřed pak s bazénem bez lidí. takové malé sídliště pod oplocením, kamerou a s bazénem uprostřed
No a na konci, za tímto blokem luxusu bylo zase něco normálního, co mohlo být v 80 letech na úrovni, a co už bylo i místy pod lešením a s hlukem staveniště. Ale to bylo taky místo, kde byla první malá zátoka s krásným koupáním, ale protože tam byli už dva páry Španělů a zrovna se slunce schovalo za mrak, šli jsme po nafocení o kousek dál, kde už byla i cedule s udáním směru Cala Blava restaurant. Sešlo se po schodech dolů a pak nahoru, došlo se na náměstíčko a zase byly schody k pláži s krásnou zátokou a částečně kamenitou plážičkou, ale kolem divoké a krásné okolí.
romantické místo s vypařovanou solí
Zde jsme už zalehli a vykoupali se v průzračné a chladivé vodě. Nad La Palmou ale už i nad s´Arenalem byla tma a určitě i pořádný slejvák. Když už bylo slyšet hromobití, tak jsme se zbalili a popošli na další čumendu mezi zástavbu postarších vilek. Cestou jsme se potkávali se zastávkami autobusové linky 23, která jela sem, a zpět až do la Palmy. Na konci našeho obratu pak byla krásná socha a ta nás přiměla k úvaze, že by jsme se už i mohli dát na cestu zpět. Toto rozhodnutí bylo rozumné, protože při cestě zpět bylo právě vhodné zakotvit na drobném občerstvení. A to se stalo v Baru Cala Blava.
bar Cala Blava - koupaliště po našem bazén na baru Cala Blava
Naše milé překvapení pak spočívalo v tom, že při baru byly i dva bazény na koupání a ceny mírné. Takže nádherné posezení, čekání na španělskou tortilu a víno rose, to stálo za to. Když pak na plachty proti slunci začalo kapat z nebíčka a voda si přes plachty na zastínění našla cestu i do pohárku vína, tak jsme se stačili přesunout do útrob baru a silný slejvák jsme pak přečkali v baru. Když jsme dopili i cappuccino, bylo po dešti a my se vydali na cestu domů.
Ale tohle to bylo něco, černý mramor, stále přetékající voda, ale zase lidi nikde a je po dešti, ale dosti vydatném
Všude kaluže vody a známky toho, že pršelo značně vydatně. Prošli jsme si pěší zónu až do míst, kde byl vchod do jachetního klubu což nás přimělo se kouknout jak že to tam vypadá. Jachty čekající na suchu na opravu nátěrů, připravující se jachtaři k vyplutí, nudící se plavčík na místním bazénu a za oknem klubu svačící smetánka.
koupaliště v jachtklubu jachty co nám nepatří
Prostě vstřebávali jsme to, co si za české úřednické platy nemůžeme vyzkoušet. Slunce osušilo pláž za jachtklubem, takže jsme si dali další odpolední koupáníčko. Pak se zase zatáhlo, takže jsme to kolem 17.00 vzali rovnou domů.
No a co dodat závěrem? My jsme zhřešili tím, že jsme si v blízké pekárně koupili místní oblíbenou specialitu ensaimadu, což je měkká spirála ze sladkého těsta sypaná moučkovým cukrem. No a to byl náš konec volného dne. Pak už jen večeře s masovými dobrotami a bramborovým pyré, pudinkem, zmrzlinou a to vše zapito pohárkem červeného ze sudu v hotelu Saga.
A kdeže jsme se to vlastně na tomto výletě pohybovali ? To je hned zřejmé pohledem do mapky se schématem míst, která jsme zhlédli a o kterém bylo toto krátké povídání a poznámky.
Similar Posts:
- 02 – Chorvatsko – výlet lodí do Trpanje a výlety po okolí – 5.9.2017
- Korsika – putování soutěskou Spelunca do Porto – 22.11.2011
- Dopoledne v La Palmě a cesta do Valldemosy – 24.6.2011
- 01 – Jedeme na Šumavu – pátek 11.září. – 18.9.2020
- Irsko – cestou k Mohérovým útesům a do krajiny Burren – 27.11.2011
Both comments and pings are currently closed.