Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Přes Gosau do Slazburku

Uloženo v : Rakousko napsal facero

Srp.31,2011

No a byl tu před námi den, kdy jsme se museli vracet. Takže jsem si na závěr směr přes údolí Gosau a přes Salzburk a pak po dálnici domů.

To jsme ale netušili jak je údolí Gosau a na konci jeho jezera tak úžasné místo, které nám připravilo krásné zážitky z přírody. V Gosau jsou na jejím začátku evangelické domy pro mládežnické pobyty. Pak je cestou na konec údolí malý skanzen a na konci cesty je jezero Gosausee s nádherným výhledem na ledovec pod Dachsteinem.

ještě blíž a ještě krásnější pohledy centrum evangelické mládeže s dominantou evangelického kostela

Tady jsme si dovolili v místní chaloupce danou lokalitu pořádně vychutnat a dali si čerstvé a studené podmáslí od místních krav, co se povlaovali či pásli na okolních loukách a k tomu na ochutnání nabízený chléb se sýrem a špekem. Bylo to parádní pochutnání, osvěžení a nádherné zpestření jídelníčku. A mohu jen sdělit, že když jsme si to vyšlápli od plného parkoviště až na úroveň jezera, tak je zde okružní cesta i pro cyklisty, je zde začátek tůry smerem na Ledoved pod Dachsteinem, ale je zde i lanovka, která vás zaveze na hřebeny a pak si toto místo můžete pořádně „ošlapat“. Ale nám postačili 2 hodiny a zase jsme popojeli.

u evangelického kostela interiér kostela evangelického

posezení pro davy turistů Okolní hory, kde se dá lanovkou vyjet na hřeben

krásné to okolí jezera tak tyhle krávy mají skutečně dobré podmáslí i mléko

Když další naše putování po hladkých a přehledných silnicích přerušilo upozornění na parkoviště, že v daném místě je přírodní zajímavost – vodopády Lammerklamm Scheffau. Tak proč ne po 40 minutách jízdy se tam nepodívat.

a jsme na hodinové provházce uvntř kaňonu a jsme na hodinové provházce uvntř kaňonu

A tak jsme za 3,50 eura na osobu byli na hodinu v nádherné přírodě, procházejíce se po dřevěných lávkách a schodech a fotíce jak díví.. No bylo ten den pořádně horko a tak znavení tímto místem jsme nemohli odolat dalšímu lákadlu, koupališti Lamerofen v umělém jezeře, které zde vzniklo po kamenolomu n, a nebyl to jen náš problém, protože takový kousek z přírody se jen tak nevidí. Po této hodině a za pořádného vedra v přehřátém autíčku se při cestě objevila louka plná zaparkovaných aut a pod nimi zase krásná zelená plocha jezera. Proč tedy spěchat a už jsme parkovali a navštívili na dvě hodiny travnaté okolí chladných vod jezera, samozřejmě s koukáním na okolní kopečky. No v 16.00 jsme se ale zvedli a jeli do konečné našeho putování, do Salzburku.

první záběry z cyklostesky kolem Innu na hrad v Salzburku Poslední ohlédnutí na hrad v Salzburku

Opět se prokázali výhody skládacích kol, protože v městě samotném se prostě nedá zaparkovat, a tak jsme nepohrdli ulicí v sídlišti, a odtud pak cyklostezkou kolem řeky Inn až do historického středu s kostely, uličkami a náměstími pod mohutným hradem.

náměstí pod hradem náměstí pod hradem

Procházka městem, nahlížení do kostelů, dvorů a prostě prohlídka historické části města pak byla završena dobrou porcí zmrzliny a návštěvou parku Mirabelgarten při zámku Mirabel s nádherným parkem na druhém břehu řeky Inn. No a cestou jsme mohli nahlédnout do Mozartova domu, kde žil a pracoval a kde je instlováno jeho museum.

v parku při zámku Mirabel v parku při zámku Mirabel

A pak už měla následovat jízda po dálnici směrem na Vídeň. Když bylo kolem 20.00, seznali jsme, že v noci to nemá cenu jet a tak jsme odbočili na nám již známé místo u jezera Modensee, kde jsme se osvěžili v teplé vodě jezera, nechali osušit horkým větrem, který mohl mít tak 32 st.C.

červánky na obloze u jezra Mondsee červánky u jezra Mondsee

A při tomto našem posledním večerním koupání jsme sledovali západ slunce a první červánky, což znamenalo změnu počasí. Zalehli jsme ke spánku na prázdném parkovišti. Spánek byl ale přerušen tak silným větrem, že házel autem, jakoby do nás někdo strkal. Bylo to jako vychřice. To že se nad nás valí mraky a přichází změna počasí nebylo v naprosté tmě vidět. Takže když jsme ráno v 7.00 vstávali, bylo zataženo a jen 18 st. C, prostě pořádná zima. Ranní zaplavání bylo o tom, jít se ohřát do vod jezera.

Pak už to bylo jen o skutečném návratu domů, dobré časy skončili spolu se změnou počasí. Po nákupu snídaně v nedalekém eurosparu a po jejím zkonzumování na parkovišti u obchodu, jsme vyrazili konečně domů. Jeli jsme po dálnici až tam, kde byla první značka s odbočením na Krems. Tady jsme zjistili, že to bylo proto, že už zde stojí nová dálnice na Tuln, která nebyla v naší automapě ani zakreslena. Rychlá a klidná cesta nás dovedla do Holabrunu. Tady už se pak jelo silnicí se třemi pruhy, když se občas prostřídaly dva a jeden pruh. Velmi zajímavé a rozumné řešení pro předjetí těch pomalejších aut. To kdyby bylo zavedeno i u nás. Pak už to bylo kousek do Znojma, kde jsme se po projetí hranic divili tomu, jak jsme výhodně tankovali ještě v Rakousku na benzince Shell za 1,304 Euro a u nás to bylo i za 35,60 Kč. Pak jsme se zastyděli za naše Česko, když jsme spatřili ty hrůzostrašné tvary prodejních hal v Hatích, kde ale ti Rakušánci rádi jezdí a nakupují šunty od Vietnamců. No a pak jsem byl rád zase doma na rozkrdocaných silních a dálnicích ve směru na Olomouc, kde platíme, ale to jen za rychlost 100 km/hod, protože kdo jede rychleji tak si ublíží a to doslova. Tak tady končím své vyprávění o dovolené na nádherných silnicích v Rakousku a pobytech v pěkných a zajímavých campech v horním Rakousku a při Dunaji.

[prohlížej jednotlivé fotky]