Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Ischia v říjnu roku 2012

Uloženo v : Neapolský záliv - ostrov Ischia napsal facero

Říj.8,2012

Zase jsme propadli dovolené na ostrově Ischias – letos už po 12.

Je 28.9.2012 a my vyjíždíme zajištěnou dopravou z Brna přes České Budějovice na ostrov Ischia. Využili jsme nabídky „last minute“ a tak jsme si mohli i dovolit. Jelo se 24 hodin z domu do domu, tedy na hotel na Ischii, kde jsme měli k dispozici čistý a slušný pokoj, ale letos velmi mizerné služby hotelového personálu. A je zde první typ, ptejte se co se Vám nabízí i jinde, než co se píše v katalogu. Tentokrát tam pořádně nalhávali a já naletěl.

jede se na ostrov Ischia kolem Prochidy a už je zde hrad Aragonese v ranním oslunění

Ale co nás potkalo pak už bylo jen v rámci krásných zážitků, pokud jsme stále někde courali či pobývali.
Nádherný východ slunce na Vesuvem, růžové obláčky při přistání kolem 7 hodiny ranní, hned bufetová snídaně a pak poznání místních bazénů, než nás ve 13.00 hodin ubytovali.

záběr který zmátl zkušeného a vybral si tento hotel na rušné ulici z terasy je výhled na kostel Chiesa Soccorso

Odpoledne lenošení u moře na pláži Cava delĺ Isola poblíž Foria. Večer po večeři pak překvapení, protože v Sant Angelo se slavil svátek sv.Michala. Na podiu v centru u pláže pěli árie ze slavných oper, byla tam svíčkami osvětlená každá budova, zábradlí asi všech hotelů a bylo tam pěkně rušno. Ale pobyli jsme do půl noci, protože to stálo za to.

na oslavách sv.Michala v Sant Angelu dne 29.9.2012 na oslavách sv.Michala v Sant Angelu dne 29.9.2012

Na další den byla horší předpověď počasí, a tak jsme vyrazili na sousední ostrov Prochida. Celý den jsme zde prochodili a sbírali zážitky, které nabízí sem tam přemalované a opravené domy, ale i ty v kritickém stavu ukazují tu pravou Itálii a ten pravý ostrovní život, který kdysi byl slavný svým vězením.

opouštíme vrchol ostrova a ještě se kocháme na jinak sluncem osvětlené domy a tohle lze vidět po sejití na opačnou stranu ostrova do malebné části s rybářkským bárkami

Raritou ostrova je dopravní značka se šířkou průjezdu 160 cm a pak asi každé poškrábané místní auto.

měl jsme štěstí, zrovna jedno autíčko projíždí a předem si ohne zrcátka a fotíme raritu - ulici, kde se projížíd jen auto co nemají více jak 160 cm.

Zatímco na Ischii bylo vidět černé mraky a blesky, my si užili i koupání v mělkém a teplém podzimním moři. A to jen mi dva na celé velké pláži s uzamčenou budkou a servisem, který nabízel jen cedulky s cenou za sprchování 1,00 EUR či WC za 0,50 EUR. Pak už jen večerní návrat domů a sledování západu slunce, které se konečně prodralo mezi mraky.

na ischii pršelo a byly blesky, tady teplé a mělké moře s krásnými vlnami takhle nějak vypadají odlehlé uličky na ostrově Prochida

Další den byl dnem improvizace, protože dopoledne poprchávalo navštívili jsme lokalitu Casamicioly, nejprve ji projeli autobusem číslo 4 a pak se procházeli po lesklé dlažbě uliček.

v městečku Casamicciola je už po dešti v uličkách Casamiccioly po dešti s typickými autíčky co ještě jezdí jako taxíky

Odpoledne už jsme zase měli hřející slunce a tak jsme se zajeli relaxovat do hotelu, který tak důvěrně známe a víme jak si to tady užít bez placení. Snad neprozradím moc, když sdělím, že to je hotel mezi Foriem a Panzou, se soukromou stezkou a schodištěm na pláž Citara.

slunce už se rozhodlo zůstat a tak se flákáme u bazénu na Sorrisu slunce už se rozhodlo zůstat a tak se flákáme u bazénu na Sorrisu

Pro další den je zde velmi dobrý typ, na který musíte pamatovat. I když máte jízdenky na autobus, je jedno jestli na jednu jízdu či na 7 dní, noste při sobě stále hotovost 50,00EUR, protože to, co jsme prožili tento den, byl krutou zkušeností. Místní autobusáci vyhlásili stávku a to ne jen tak obyčejnou. Aby nadzvedli co nejvíce lidí, tak to oznámili letákem za řidičem, ke kterému se v přeplněném autobuse málo kdo dostal, aby si jej přečetl, byl psán jen italsky a hlavně stávka byla od 9.00 do 13.00 hodin a pak zase až od 17.00 do 24.00 hodin. Takže když jsme chtěli ráno vyrazit, tak to nešlo, protože snídaně končila po 9.00 a byli jsme jen jako nezvaní hosté na hotelu s krásnými a horkými bazény a masážními podvodními strojky. Když jsme viděli, že přes den jezdí autobusy, tak nic zlého netušíce, jsme jeli do města Ischias Porto a prošli si místní pěší zónu s obchůdky, postraními uličkami a s plážemi.
Z tohoto dne byl k zapamatování jen krásný východ slunce a pak jeho západ.

den kdy jsme měli možnost se kochat východem slunce a tím jak tvoří něskutečné obrazy ale i západy slunce se ten den vydařily

Zpět z Ischias Ponte dojeli autobusem na místo pro přestup, ale to bylo už 17.15 hodin a všude prázdno, žádný autobus. Ten co přijel vypustil davy lidí, vymazal informační nápis a odjel do depa. Prostě tady jsme poznali co to je najít někoho přátelsky smýšlejícího, mluvícího Česky či Slovensky, abychom se podělili o cenu za jízdu taxikem, protože jinak to prostě nešlo. Protože do večeře už ne tak daleko, jako by to bylo daleko pěšmo z Ischias Porte do Foria. A taxi jsme uhádali z ceny 30 Eur na 25 Eur za čtyři lidi z Ischias Porto do Foria. I jeden z Němců, který mi zprvu nevěřil, že je stávka měl mdloby, protože jel ještě o nějaký ten kilometr dál. Ale když už jsme museli jet, tak tou starou drožkou, aby to byl zážitek.
A byl tu další den, kdy jsme si šli odpočinou do termálního parku nad Sant.Angelem, do parku Afrodite. Dobré služby, příjemná relaxace, pěkné prostředí a nádherné výhledy.

a pak už jen focení všech bazénů a krásných scenerií pohled na park Afrodite z níst, kde jsou chladící nádrže a žebra pro prameny horké vody

Po denním odpočinku v termálních vodách a dostatečně vymasírovaní podvodními tryskami jsme si dali den výletu. Je to výlet na naše oblíbené místo na Piano Liguere, kde je krásná ještě komercí neposkvrněná hospůdka, s velmi příjemnou obsluhou rodinnou familí. Výhledy na ostrov Capri při vychutnávání opečených baklažánů, domácích brambůrků či rajčátek na topínce. Ale také při dobrém domácím vínečku. Jedete tam autobusem číslo 12 či 13 do Campagnana, pak prudké stoupání a za 50 minut jste na vrcholku. Ale jaké to bylo překvapení, když jsme tam dorazili, naštěstí tou naší kratší cestou. Stoly byly už připravené a velké počty turistů.

a jsme na místě, vše připraveno k pohoštění velkých výprav a už nastává cvrkot

Nám známý Jusepe se s námi přivítal jako s dobrými známými a pak měl už jen fofr aby připravil vše pro davy ohlášených turistických výprav. Už to bylo trochu jinak, ale i tak cesta zpět byla poprvé bez bloudění, protože jsme dali na rady individualistů dvou Švýcarů a dvou Němců co mají toto místo taky oblíbené.

jen takové detaily s výhledy na moře pod námi je to tu skutečně nádherné rozhlížení

A tuto trasu mohu jen doporučit, protože v závěru cesty vidíte hrad Aragonese v krásném odpoledním osvětlení a spatříte i skály sv.Anny, které jsme už po druhé byli odhodláni obeplout. Takže bolavé nožičky touto plavbou opět dostali novou sílu.

a když plavete a hrad Aragonese je před vámi, to pak nemá chybu skálu obeplujete a máte pocit blaha

A po dni krásný zážitků z obligátního výletu přišel druhý den placeného lenošení v druhém termálním parku nad Sant. Angelem. V parku Tropical.

a nyní jen záběry z termálního parku Tropical nad Sant Angelem a nyní jen záběry z termálního parku Tropical nad Sant Angelem

No a protože dávám rady a tipy, mohu tento park jen doporučit a upřednostnit jej před jinýma, které jsme v minulosti měli možnost poznat. Je lepší jak park Negombo, než park Eden, než park Poseidon, ale je lepší než Afroditin termální park. Prostě za nižší cenu vstupného dostanete srovnatelné zážitky, jste v úžasném prostředí plném květin. Vody jsou i mírně radioaktivní a tedy léčivější než vody v jiných parcích, které prý jsou dokonce už i chlorované. A taky tady bylo méně hostů, byl větší klid a pohledy na Sant.Angelo pod námi byly úchvatné, zejména pak v odpoledních a podvečerních hodinách.

Ty jsme pak ještě prochodili v Lacco Amenu, které touto dobou vyzařuje lázeňskou pohodu.

a může se koukat na tu nádheru, když horu Epmeo osvětlí zapadající slunce Fanfo tentokrát v plné kráse

No a pak přišel poslední den dovolené, týdenní jízdenka na autobusy byla neplatná a tak jsme se rozhodli navštívit hotely, kam bychom mohli vyrazit někdy příště.

loučíme se s hotelm Hibicus, příště asi tady pobydem jsme na obhlídce hotelu Hibicus

Hotel Hibicus měl krásné a klidné místo, naši Češi si pochvalovali stravu a obsluhu, byl blíže k plážím Chiaia u Foria a měli tedy i blízko do Foria samotného. Proti našemu hotelu Santa Luccia velký rozdíl ve službách, když cenově zas tak velký rozdíl v tomto čase podzimním nebyl.
Navštívili jsme i prostory hotelu Tritone špičkové kvality při pláži Sant Francesco.

posezení nad pláží v hotelu Triton relaxační bazény s minerální vodou při hotelu Triton

No a pak už přišla 16 hodina odjezdu. V noci, asi v 5 hodin jsme opustili Itálii a vjeli do Rakosuka s teplotou 10st.C. V Budějovicích jsme byli kolem 13.00 a za deště pak dojeli až domů. Cesta trvala opět 24 hodin.
Takže na Ischii asi někdy zase vyrazíme, ale s odstupem času zjišťujeme, že jsme toho dříve stačili obejít více a je nám záhadou jak jsme toho mohli dosáhnout. Je to jako s ostrovem samotným, na pohled se vám jeví jako malý, ale jak jej procházíte tak se vám ty silničky jaksi protahují a zjišťujete že ten ostrov má stále své kouzelné místečka a romantická zákoutí. V každém čase na Vás jinak dýchá, jinak kvete a je někdy příjemný a nebo vás hodně nemile překvapí, když si to autobusáci na Váš úkor rozdají s Itálií.

V článku nejsou všechny fotečky, které jsem po dobu dovolé pořizoval, takže tady jsou ve fotogaleriích uspořádány pěkně za sebou jak šly dny naší říjnové dovolené.

Díl první pojednává o příjezdu na ischii, o návštěcvě ostrova Prochida o deštivém dni a o návštěvě termálního parku Afroditeterme.

[prohlížej jednotlivé fotky]