Rychlebské hory červenec 2012.
Předpověď krásného počasí jen na krátkou dobu od úterý do čtvrtka a je rozhodnuto, vyrážíme do Rychlebských hor. Jedeme přes Hanušovice a hodláme vidět to co jsme ještě nikdy neviděli. A tak v dobře vybaveném informačním centru ve Starém Městě pod Sněžníkem získáváme potřebné informace a spoustu prospektů pro daný region.
Staré Město pod Sněžníkem Staré Město pod Sněžníkem
Cestou na Kladské sedlo odbočíme ve vesnici Kunčice po místní komunikaci a zamíříme si to na chatu Paprsek. Krásné výhledy výborné borůvkové knedlíky. V lese pak zobeme i ty borůvky a lesní maliny a jahody.
krásná chata Paprsek kaplička na Paprsku
A jedeme po krátké procházce zpět přes Medvědí chatu, kde jsme museli zastavit, protože na naší lesní cestě se nakládaly klády. No a pak už stoupáme na Kladské sedlo a jsme na polském území a dáváme se směrem na Ladek Zdroj do místa, které už známe a tak nás zajímalo, jak se to tady mohlo po 10 letech změnit.
A změnilo, a k lepšímu, a to i na náměstí tohoto lázeňského městečka, ale pořád můžeme být hrdi na to, že u nás to je honosnější a pěknější. Horké slunce v místním lázeňském parku nás zažene na lavičku ve stínu s pohledy na nádherné letničky a zajímavou vodní fontánu.
lázně Ladek Zdroj parková úprav v lázních Ladek Zdroj
Pak pokračujeme na přechod do Travné odkud je to do Javorníku ve Slezsku už jen kousek. Ale když na naší straně potkáváme místní chalupářku s košem praváků, nedá nám to, a také se nám podaří něco najít, i když už je pozdní odpoledne. Kolem páté hodiny odpoledne jsme v Javorníku a máme jako poslední cíl cesty pro daný den navštívení Bílé Vody a hřbitova, kde jsou pochovány řádové sestry, které zde byli vyhnány po nástupu totality a zde také končila jejich životní pouť. Hřbitov je od roku 2000 vyhlášen kulturní památkou a když na něm procházíte kolem hrobů, začnete vnímat ten totalitní režim až do morku kostí.
klášter v Bílé Vodě hřbitov jeptišek v Bílé Vodě
Když pak stojíte před klášterem, kde žili, a který je nyní prázdný, protože téměř všechny již umřeli, tak máte hodně smíšené pocity. Tuto Bílou vodu pak vnímáte jako konec světa. A tak jsme začali raději hledat místo, kde zaparkujeme a budeme nocovat. A tak se stalo, že při zpáteční cestě jsme dojeli až do obce Uhelná a zde k zatopenému lignitovému lomu Pelnář. Místo, kde se dá koupat v čisté vodě bez sinic.
u lomu Pelnář v Uhelné u lomu Pelnář v Uhelné
Krásné červánky, klid a pohoda. Večer plavání, a ráno pak to samé. Pak nákup v místním Coopu. Výborné housky, vajíčka, a na snídani je houbová smaženice. No krásný to začátek dne. A pak máme výlet do Račího údolí u Javorníka, kde nahlédneme do ruin tančírny, kterou obhospodařovali České dráhy a dnes to je ruina. Kolem ale vede úplně nová cyklostezka a my po ní jedem na zříceninu hradu Reichenstein, nyní Rychleby.
na zřícenině hradu Rychleby dříve Reichenštejn na Čertově kazatelně
Kolem rostou praváci a tak se vracíme vybaveni zásobou k další houbové hostině. Ještě si vyšlápneme na Čertovy kazatelny, než opustíme krásné zázemí na začátku této cyklostezky. Cestou na Žulovou se podíváme k zatopenému Vaňkovu lomu. Pak se podíváme do Žulové a zjistíme, že dobrá hospoda u nádraží má zavřeno a tak nám je doporučeno dát si pstruží pochoutku na cestě ke Stříbrným vodopádům v Nýznerově. A byla to skutečně pochoutka i když se na ni muselo půl hodinky počkat, protože zájemců bylo nadmíru.
jsme u Stříbrných vodopádů na Stříbrném potoce zcela nové místo k parkování u musea Skorošice
Po dobrém jídle pak jízda cyklostezkou až k vodopádům a na zpáteční cestě zastavení v novém museu Skorošice. Koukali jsme, co se vše dá z evropských fondů pořídit a jak zajistit zvýšenou návštěvnost tohoto regionu. Tady ty peníze jsou dobře zainvestovány a to v celé lokalitě, kterou jsme navštívili.
Bylo pozdní odpoledne a co s ním. A tak jsme se rozhodli, že navštívíme zatopený lom Rampa mezi Žulovou a Černou Vodou. Našli jsme jej a zjistili, že tady to je moc romantické, ale do vody raději nechodit. Našli se ale i ti co si zaskáčí ze skály z výšky až 10 m, ale nám postačilo je nafotit, jak jim to jde.
u lomu Rampa nad Černou Vodou u lomu Rampa nad Černou Vodou
Navečer jsme se zastavili na dobrou večeři v Černé vodě, hned vedle prodejny horský kol. Vedle místa, které vlastní ten, co umí dokonale propagovat Rychlebské cyklostezky. Skláníme mu poklonu. Je to místo, které se určitě dá navštěvovat častěji.
Po dobré večeři jsme si zajeli na kolech k rybníku „U dubu“ a pak i k „Velkému rybníku“. Vede sem úplně nová asfaltová cyklostezka vhodná i pro bruslaře. Jen tak mimochodem jsem se po návratu domů podíval na pořad Toulavá kamera a právě o těchto cyklostezkách tam je pěkné povídání.
u rybníka U Dubu za Černou Vodou a tady zase u Velkého Rybníka u Černé Vody
Večer jsme zakotvili na konci údolí pod zříceninou hradu Kaltenštejn. Ráno už kolem nás procházeli houbaři a tak jsme se dali na další poznávání kraje s cílem uvidět zatopený kaolinový lom, ale také vystoupit na Venušiny misky při vrcholu zvaném Smolný vrch. S koly na vrchol se vyjet nedá, a tak jeden vždy hlídal pod kopcem a přitom našel i hříbečky a druhý se šel podívat na to krásné a zajímavé místo s rozhledem do krajiny okolo.
Pak jsme projeli Starou Červenou Vodou a dojeli do Vidnavy. Teprve na radu místního důchodce jsme našli tu pravou odbočku k zatopenému kaolinovému lomu. A vězte je to místo v Česku, kde se nádherně osvěžíte koupelí v chladné vodě a kde se vám může stát, že tam budete úplně sami a v naprostém ráji. No takové místo asi jinde ani nemůže už být. Prožili a vychutnali jsme si to tady v naprostém klidu, který byl rušen jen ťukáním datla až do dvou hodin odpoledne.
na Smolném vrchu u Venušiných misek u kaolinového lomu za Vidnavou
Pak se tu objevila rodinka s dětmi, která jim postavila stan a oni si to tady užívali bez nás a zase sami. Po prohlídce Vidnavy, městečka, které se mění do krásy až se tomu ani nechce věřit, jsme se dali na zpáteční cestu přes Lipovou Lázně do Branné.
Vidnava v novém a taky v novém je Branná
I tady nastaly velké proměny, a tak jsme si to tady vychutnali se zmrzlinkou v ruce. No a je konec vzpomínání na krásné tři dny v zapomenutém kraji Rychlebských hor.
A protože se s vámi chci podělit o prožité dojmy, koukněte se na přiloženou fotogalerii. Třeba se vám to tam taky zalíbí a vyrazíte do míst kde kdysi lišky dávaly dobrou noc.
No a určitě se připravte nakouknutím na weby www.rychlebskestezky.cz , pak na web www.zulova.cz , nebo www.zulovsko.cz či www.raciudoli.cz .
Similar Posts:
- Výlet na Bunč – pohoří Chřiby – řijen 2017. – 19.10.2017
- Zpáteční cesta z města Lom do Drammenu u Osla. – 26.6.2012
- Objevujeme rybníky u Záhlenic. – 25.5.2020
- Výlet do prvomájové lednice a jejího okolí – rok 2017. – 2.5.2017
- Návštěva Hostýnských kopečků únor 2014. – 11.2.2014
Both comments and pings are currently closed.