Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Sicilie díl 1 – První dva dny na Sicilii ve městě Cefalu a Enna.

Uloženo v : italie napsal facero

Úno.27,2012

Putování po západním pobřeží Sicílie jsme realizovali v červnu roku 2007. Stalo se tak proto, že jsme na jih Itálie zavítali již tehdy po sedmé, a to do Neapole a odtud a oblíbený ostrov Ischia. A když už jsme tím vlakem jako režisti jeli, tak jsme si tehdy i vyzkoušeli jak bude funkční zajištění místenek a lehátek, zakoupených v českých korunách na pokladně ČD.

A musím konstatovat, že tehdy vše fungovalo bez závad a tak se stalo, že jsme měli předem zajištěny dle časového plánu vše potřebné. Byla to cestou tam místenka na noční vlak Vídeň – Řím, a o týden později pak místenka na noční spoj Neapol – Cefalu a na cestu zpět pak o další týden později lehátko na vlak Cefalu – Řím a místenka na noční vlak Řím – Vídeň. No a tak se stalo, že plán podívat se na západní pobřeží Sicílie se zrealizoval a i dnes je na co vzpomínat.

Cefalu je železniční stanice, kde už byl skoro každý železničář a tak se to mezi nimi předává z jednoho na druhého, protože každému se tam líbí, žít na volné noze ve vlastním pronajatém pokoji. A tak jsme si to vyzkoušeli i my, ale dejte pozor na to, co se nám přihodilo a co jsme si prožili na vlastní kůži.

Byla nám předána informace, že když se tam vystoupí, už se na Vás vrhnou dohazovači ubytování v soukromí. My tam nočním vlakem z Neapole dojeli před osmou hodinou ranní a ještě k tomu v neděli. Když se nádraží vyprázdnilo, zbyli jsme tam se zavazadly jen my dva a v dopravní kanceláři zřízenec, žádný dohazovač tam nestál a bylo na problém zaděláno. Tehdy jsme poznal cestu z nádraží do centra dvakrát za sebou. Ale jak je zřejmé, před devátou se v tomto půvabném městečku pohybují jen psi a kočky a nějaký ten restauratér či kavárník, aby připravil snídani místním sicilanům.

Ale pak ten poklidný svět ožil a našel se dobrodinec s informací, která nám zajistila ubytování v soukromí a to velmi krásném a příjemném soukromí, kousek od moře a kousek od hlavní cesty do centra. Vlastně na jednom snímku mám k dispozici i plánek a vizitku onoho místa.

V Cefalu je totiž, jak jsme se od pronajímatele dozvěděli, mnoho mladých podnikatelů, kteří koupí starý dům, ten překopou a upraví na pronajímané pokoje s kuchyňkami pro dvě či více osob, vždy ale se sociálním zázemím a ty pak celou sezonu úspěšně pronajímají. My získali za 60 EUR na osobu a dvě noci bydlení v přízemním bytě s pokojem a kuchyňkou, kvalitní a výkonou klimatizací a vlastní koupelnou. Okno tam bylo jen do ulice, pokojík – ložnice měl okno či spíše špěhýrku, jako do sklepní místnosti, do neprůjezdné uličky mezi domy, zakryté ocelovou mříží. Ale kuchyňka byla vybavena nádobím, tak že se zde dalo vařit a krásně žít.

sedací bazén ve Velkém Mederu, voda má 38 st.C a léčí klouby jeden den s rozbouřeným mořem v cefalu

Tu neděli po příjezdu jsme prožili na pláži, pak na procházce a zase na pláži. Cefalu má totiž jednu obrovskou raritu. Když slunce zapadá, tak je to nejkrásnější co na Sicílii můžete prožívat a snímky pláže se zapadajícím slunce určitě stojí a stály za to.

A tu neděli se ani více nedalo dělat.

odpolední lákadlo a pak i večerní nával a začíná zapadat slunce nad Cefalem

na náměstí před katedrálou při západu slunce u pramen ledové vody v nočním osvětlení

Protože zapůjčení auta se dalo zrealizovat až druhý den ráno v pondělí a samozřejmě že až po deváté hodině.

To jsme pak hned po zapůjčení malého vozidla s plnou nádrží a za cenu 25 eur na den, včetně cestovního pojištění pro případ dopravní nehody vyrazili ve směru naplánované cesty. Tím byla cesta do vnitrozemí do „pupku“ Sicílie a tedy do města Enna. Ale netušili jsme, že jsme to naplánovali na den sv. Patricie. A tak po jízdě kopcovitou, krásnou a typickou sicilskou krajinou, kde již začátkem července bylo téměř po žních a s jedním významným zastavením pod hradem v obci Cácamo

už jsme na dalším putování, to je pohled zpět na hrad v Cácamu typycké setkání na cestách po Sicilii

Pak jsme do razili do vylidněného města Enna. A i když bylo 2.7. 2007, bylo hodně pod mrakem a po vystoupení z auto dokonce i přišel pořádný slejvák, na ulicích nebylo živáčka, nestálo žádné auto a městem projížděli jen revers v hnědých uniformách se zelenými čepicemi na hlavách. Bylo to tak nezvyklé, že jsme autem rychle zajeli do míst, kde to vypadalo jako hodně zašité místo a kde stálo alespoň pár místních aut. A vyrazili jsme do centra, které bylo hodně nad námi na vrcholku kopce. Ve městě dlážděné ulice lesknoucí se po dešti.

pohledy do okolí z hradu v Enně na vyhlídce hradu, pohled na nejstarší část hradiště

Nikde nikdo, až u hlavního kostela čilý ruch, který nám umožnil letmé nahlédnutí. A my pokračovali dál až do hradu, který se vypínal na městem.

Po prohlídce hradu jsme se vraceli zpět a najednou jako by byly vypuštěni mravenci z mraveniště, se ulice začali zaplňovat. V kostele již byli otevřeny oba hlavní vstupy a uvnitř se řadili mužové, kteří měli nést obrovské sochy, z nichž jedna z nich byla určitě i sv.Patricie.

Ale to jsme zjistili až od jednoho místního, který spolu s námi se rychle ukryl u vchodu protějšího domu před dalším slejvákem. Na vlastní pochod městem jsme nečekali a udělali jsme dobře. Když jsme se vrátili po prohlídce města k autu, byla vidět nádherná duha nad údolím. Pojedli jsme chlebíčky a nějaký ten mls, nasedli do auta a že se ještě podíváme na druhý konec města, jen tak se projedem.

úžasná duha nad údolím už jsme si zjistili jak se to jmenuje, je to Calascibeta

Ale to byl zážitek, na který se hned tak nezapomene.

Na druhém konci města byla totiž záchytná parkoviště, v ulicích upravené jednosměrné dopravní značení a ze zamyšlené projížďky městem se stal horor. A my pak poznali, že toto je ten pravý život na Sicilii. Lidé vyšňoření s celými zástupy dětí s kočárky s černými deštníky, muži v černém a s klobouky, ženy v barevném, hodně barevném oblečení.

pohledy do okolí z hradu v Enně pohledy do okolí z hradu v Enně

tak vás tu vítáme je po dešti a účastníci pochodu půjdou městem bosí

Tak jak jsme to viděli v museu na hradě. Když jsme míjeli poslední sídliště malých domů za oplocením vysokou zdí, zjistili jsme že jsme u typického hřbitova při velkém a bohatém městě, v pupku Sicílie, ve městě Enna. A byli jsme rádi, že jsme se dostali na hlavní přístupovou cestu a vyjížděli z města snad jako jediní. Proti nám se valila do strmého kopce další a další auta.

Když jsme dorazili na protější kopec přes údolí do města Calascibetta, už se z města Enny ozývaly dělové salvy a nad městem byl vidět ohňostroj.

Vidět Calascibettu na jednom kopci a město Ennu na druhém kopci je zážitek, který vám plně vykreslí jak vypadá Sicílie ve jeho středu absolutně a beze zbytku. To je jedinečný a typický pohled na ráz této nám neznámé krajiny.

z kopce města Calascibeta se kocháme výhledem na Ennu krajina kolem Calascibety

Navečer jsme pak projížděli kolem města Isnela a za nočního osvětlení už jsme pak jen hledali místo k zaparkování auta tak aby to na ubytování nebylo zase až tak daleko. Druhá noc na pronajatém bytě, usínání s mnoha neobvyklými a náhodnými zážitky tohoto dne.

[prohlížej jednotlivé fotky]