Probuzení ve vinici před městem Marsala bylo více než zajímavé. Tak jak to v noci bylo opuštěné místo, tak to o půl šesté ráno bylo místo, kde kousek od nás projížděl traktor s postřikem a udržoval vinici. Takže jsme stačili akorát zabalit spacáky nastartovat a vyrazit na silnici. Až ve městě Marsala na lavičce pod palmami s výhledem na moře v absolutním klidu bez lidí jsme si mohli užít té české snídaně, to je paštiky, suchého salámu, ovoce, čokolády a horké kávy připravené na lihovém vařiči. No a pak se konala prohlídka města.
na náměstí u kostela v Marsale poklidné ráno na nábřeží u Marsaly
Pak jsme ještě projížděli a prohlíželi město Mazaru. Obojí města plná historie, odpadků, které po ránu uklízely zajímavé stroje, které u nás není vidět. Zametali a kropili, takže po nich byla lesklá dlažba.
jsme ve městě Mazara jsme ve městě Mazara
Pak už byla jen jízda podél pobřeží směrem na Agrigento. Zajímavá krajina kde se našlo i místo s písečnými plážemi a průzračným mořem, kde jsme měli možnost poznat jak je drahá voda, když se jedná o odlehlé místo. I za sprchování a WC za plotem campu se tady platilo. Ale bylo tu krásně, málo lidí, krásné borovicové lesy za vámi a moře před vámi. V povzdálí bílé skalní útesy.
bylo to tam úžasné Nádherné bílé útesy
Když jsme se pak zvedli a ojížděli bylo nám toho líto. Pozdě po poledni jsme se dostali do Agrigenta. No a to je místo, kde se musí navštívit místní oplocené pozemky s nádhernými římskými paláci. Jde totiž o archeologické naleziště nazvané údolím chrámů. Trávili jsme tady celé dvě hodiny.
v archeologickém parku u Agricenta v archeologickém parku u Agricenta
Pozdě odpoledne jsme prošli město a kochali se výhledy na toto chrámové údolí a moře. Pochutnali si na pravé pizze od pekaře a mohli jsme se dát na další putování krajinou. Dostali jsme se cestou do situace, která je zpravidla v každém sicilském filmu o místní mafii. Na opuštěné horské silnici z ničeho nic se proti nám zjevili dva samopalníci. Mířili nám přímo do obličeje a italsky po nás chtěli doklady. Každý jeden stále mířil do našich obličejům za skly autíčka. Když se mi podařilo bez vystoupení z vozidla vytáhnout ze zední kapsy pas a řidičák, hlavně samopalů byly sklopeny a my mohli odjet. Za rohem pak jsme uviděli nákladní auto, plné vojáků s dalšími samopaly. Tak to byl zážitek. Když nám otrnulo, začalo zapadat slunce a my hledali nocleh při cestě.
Našli jsme jej na odbočující polní cestě mezi poli, vysoko na kopcích.
Nádherný západ slunce a pak pořádná sicilská tma. Jen na okolních a vzdálených stráních jezdily světýlka nahoru dolů, což byly světlomety kombajnů, které kosili rozsáhlé lány obilí.
slunce zapadá nad krajinou slunce leze na horizont
Ranní probuzení, na strništi rosa a plno ulit hlemýždů jak si dávali ranní rosu. Snídaně po česku a vyrážíme směrem k Cefalu. Tento den jsme museli vrátit do devíti hodin auto. Poslední byla prohlídka města při cestě Isnelo.
Nádherné místo v lokalitě, která je úplně jiná jak celá Sicílie. Zelené a hluboké lesy, kolem kopce jako v Alpách.
a jsme v lokalitě s městem Isnelo krajina tady je jako by v Alpách, zelená, hornatá, prostě paráda
A když vyjedete přes jeho polední hřbet vidíte moře a pod vámi Cefalo. Výlet se vydařil, zajíždím k pláži, tady vše vyložíme, žena hlídá a já vracím vozidlo a pak zbytek dne až do pozdních večerních hodin trávíme na pláži. Moře je ten den úplně jiné a bavíme se sledováním toho jak při se při přílivu zmenšuje ploch k ležení, protože my máme krosny až přímo pod nábřežní zídkou a tedy v bezpečí. Zábavou je to, že pořád se nachází nově příchozí, kteří se rozloží v místech, kde my už víme, že co nevidět se přivalí delší přílivová vlna, která zaplaví věci těchto nevinných nových turistů.
výhled na Cefalem při výstupu na vyhlídku nad městem jeden den s rozbouřeným mořem v cefalu
Večer sedáme do lehátkového kupé. Místo máme to je pravdou, ale s námi jede sicilská rodina. Ženy s ženami, muži s muži a k tomu křičící děcka. Průvodčí nikde a my unaveni tak silně, že až jedna sicilanka si nás konečně všimla a poručila se připravit ke spaní. Rozložili se lehátka, ale ženy s ženami rozložené na postelích kecali dál, muži s muži na chodbičkách kořili a kecali dál. Usnuli jsme až když vagony najížděli na trajekt. Zážitky ze Sicílie končí. A vím že se tam musím ještě jednou podívat. Palermo pro nás zůstalo nepoznané. Každý den jsme najeli tak kolem 300 km. Jen jednou jsem plnil plnou nádrž, auto se vracelo také s plnou nádrží. A typy pro následovníky. Pozor je zde dobrá síť benzinek, ale bývají jen samoobslužné. Vkládají se bankovky, takže pozor na situaci, že by jste vložili dvacku a benzinu bylo potřeba jen za 15 eur. To pak přeteče nádrž a nejde to zastavit. Měl jsme štěstí, že se to stalo asi taky turistovi přede mnou. Půjčení se musí hlásit předem. Hned na počkání to nefunguje, jsou moc líní, nebo se musí auto předem prohlédnout a tak podobně. Noclehy si zajistíte skutečně na té železniční stanici, ale pozor na neděli a svátky a jsou tam až po deváté hodině. Noční příjezdy tam už zase nikdo nebude. To pak musíte do centra a doptávat se po barech, až narazíte na informovaného. Jinak musíte do dražšího hotelu. Takže můžete se těšit na další povídání. A zase z jiné země či z jiného místa, které plánuji letos navštívit.
Similar Posts:
- Rakousko a Německo pod Alpami v pozdním létě – den čtvrtý – kolem jezera Bodensee v Lindau a Konstans – 20.9.2012
- 03- Zážitky z ostrova Fuerteventura – den druhý v zapůjčeném autě – 31.5.2024
- Korsika – Bonifacio – město na útesu – 22.11.2011
- 04 – Pátek – rybníky pod hradem Trosky a cestou zpět do zahrad při zámku Kuks. – 16.8.2021
- 02 – výlet na Slovensko – cesta do lázní Lúčky – 14.9.2016
Both comments and pings are currently closed.