Cestovatelské tipy a rady na cesty

Když jsme vyjeli nad kopce na jihu Maďarska a poprvé spatřili jak rozsáhlé je město Pecs a v paměti zjistili že je čtvrtek 12.4.2012 a pak přijde pátek třináctého. Byl plán na dalších pár dnů konsolidován a město Pesc jsme jen projeli, abychom se do něj vrátili až v neděli, kdy budou i kostely otevřené a budeme mít volné parkování a tak podobně. A navíc bylo i pozdní odpoledne a jeli v lázních Camping, pak bude dobré tam pro jistotu dojet do 19 hodin, kdyby náhodou mohli mít zavřenou recepci.
jsme v campu při termálu v Harkány tady se pozná jaká voda je v lázních - je tu vůně sirovodíku

A stalo se, byli jsme asi v 17.30 v lázních, našli camping a zjistili, že to je zcela nově předělané z evropských fondů, provoz 24 hodin denně, vzorné sociální zázemí, stání pro 56 aut, ale i ubytování v nových domečcích či v původním „teskáči“ po jeho rekonstrukci. Pod vzrostlými stromy s vjezdem na čipovou kartu kdykoliv. Po ubytování jsme vyrazili na obhlídku a na vstupu do lázeňského areálu jsme navštívili kancelář české cestovky s maďarským majitelem, mladým mužem, který nám ochotně poradil, předal prospekty s jeho službami, prodal s bonusem pro nás seniory, žetony na celodenní vstup do lázní a dal radu, kde se dobře najíst. Mají své webové stránky www.thermaltravel.cz Pak jsme na kolech objeli areál, dohledali kostelík s krásnou a moderní křížovou cestou, našli doporučeno hospůdku a po dobrém prožitku s jídla a pití jsme mohli v klidu zalehnout v našem autíčku, které tu tuhle jarní dobu bylo jako jediné s SPZ z Česka a dalších 5 bylo z Německa. Druhý den jsme přesně v 9.00 byli vpuštěni do lázní. Po obdržení papírové fialové pásky a zaplacení zálohy na kabinku jsme si to celý den pátek, 13 užívaly v teplých léčivých vodách.
a jsme u termálních bazénů vnitřních a jsme u termálních bazénů venkovních

Navštívili jsme už hodně míst s termám, ale jen tady je hloubka bazénů 153 cm a proto se tu dá ve vodě cvičit a to za asistence odborného cvičitele dvakrát za den a cviky dělal každý dobrovolně a daly zabrat i když se na pohled zdály jednoduché. V zádech a kloubech to jen rupalo. Vody jsou zde speciální a jediné s účinky plynů jak je popisováno na prospektech. Ve složení vody převažuje sirovodík, který se dá zvládnout a nepůsobil žádné potíže. Ty způsobil mé osobě člověk, který si se mnou vyměnil gumové bačkory, protož jsme je měli stejné, já ale poměrně větší, takže teď je mám těsnější než dříve a tak na Hrkány budu stále vzpomínat.
na II.patře jsou i výřivky a Jakuzzi každý den dvakrát denně se v bazénech cvičí

Po lázeňském odpočinku jsme druhý den v sobotu ráno opustili camp chtěli platit kartou, ale nešel systém bankovního napojení a tak bylo dobře ,že jsme si měnil jistinou hotovost forintů.
Jeli jsme do městečka Siklos, nad kterým se vypíná mohutný hrad Siklos. Dali jsme si prohlídku hradu, abychom si to trochu prožili a měli výhledy do okolí. Stálo to za poznání dosud nepoznaného, jde o zcela jiné provedení, vybavení, ale hlavně o moderní rekonstrukci se kterou se u nás doma jen tak nesetkáte.
přístup na hrad hlídají kamery od pokladen hradní nádvoří

V Siklosi je také zajímavé navštívit tureckou modlitebnu a pravoslavný kostel. Jen tak pro zajímavost, když jedno místo navštívíte a je zavřeno, pak vyčkejte.
památka na turecké náboženství v pravoslavném kostele

Za jeden peníz je jeden průvodce a ten Vás obojím provede po odemčení ale mluví na Vás jen Maďarsky nebo Chorvatsky. Opustili jsme městečko a vyrazili do nedaleké vinařské vesnice Villany. Tak to je něco jiného a hodně zajímavého. Jen nám scházela možnost ochutnávky s nějakým tím lehkým pokrmem. Míst, sklípků mnoho, ale každý jen nabízí popít na místě či koupit si lahvinku z daného sklípku. Krásné posezení, ale pro řidiče nic moc, nemůžete koštovat.
ulice v obci tvoří vinné sklepy taky sklep, ale upravený jako hotel a musíte tam zajít

Prohlídli jsme si museum vína (vstupné se neplatí), ale taky hotýlek po modernizaci a protože jsme měli po obědě, jen jsme litovali, že právě v tomto prostředí jsme neobědvali. Hotel Halasi Pince a jeho zázemí doporučuji navštívit i jen na čumendu. A kdo nevěří tak je tu www.halasipince.com .
ulice v obci tvoří vinné sklepy jsme v musejním sklepě

Vesnička přímo vybízející k focení. A není samotná v dané lokalitě. Vydali jsme se odtud do města Pecs trasou přes Ujpetze, místní lokální silnice, krásnou krajinou a zase vinné sklepy kolem. Prostě paráda v jaké jsme Maďarsko ještě ani nemohli spatřit.
to je už v další obci Villany Kovesed a mají tu knihu o daném regionu

No a odpoledne jsme byli v městě Pecs. Byla sobota ale klid nikde, protože když jsme na svých kolech vjeli do historického centra, tak se všude rozléhal hluk z amplionů, který komentoval dění z nějakých sportovních klání a běhů městem. Ale než jsme stačili dojet do hlavní katedrály, která je sama osobě úžasným prožitkem, srovnatelným s katedrálami v Itálii a vynechat její návštěvu by bylo velké opomenutí, bylo náměstí vyklizováno a my mohli při výborné zmrzlině už jen pozorovat organizované vyklizování stánků, zábran, nafukovacích poutačů a podobně.
Bazilika sv.Petra v Pecsi překrásný interiér baziliky v Peci
Pohled na vyklizované náměstí od pohárků dobré zmrzliny domy po rekonstrukci, které to nutkalo vyfotit - divadlo

Ano město Pecs je velké historické a moderní zároveň, je úplně jiné než jiná města v Maďarsku a hlavně v autorádiu je možné srozumitelně slyšet chorvatské, to je slovanské vysílání nádherné lidové muziky. A bylo pozdní odpoledne a náš plán jet na sever do oblasti Tokaje byl vymezen přechody přes Dunaj. A protože je jeden u města Mohacs, a to jen jako trajekt a pak další u města Baja a další až u města Dunafoldvar u kterého už jsme byli, tak bylo rozhodnuto podívat se do Moháče, kde v roce 1526 padlo 20.000 Maďarů v boji s Turky. Asi 7 km za městem je v rámci fondů EU zřízena mohyla s památníkem, který je přístupný do 18.00 a my jej našli až po této zavírací hodině.
památník 7 km za Mohacsem na místě velké bitvy z roku 1526

no images were found

Ale viděli jsme moderní pavilon a moderní úpravy musea s touto pamětihodností. A taky jsme viděli v blízké vesnici typu „bronx“, kde radno nevystupovat a zastavovat, i místo, kde je museum pro čápy, kteří v tomto kraji mají snad na každém elektrickém sloupu své hnízdo, a právě v tomto jarním čase jsme je mohli pozorovat při krmení mladých.
V samotné Mohacsi toho mnoho není k vidění, jen jsme se koukli na náměstí a má přístav pro trajekt a zjistili jsme cenu převozu, ale taky to, že už v 19.00 odjel ten poslední.
A tak jsme si to namířili k mostu přes Dunaj u města Baja.
most přes Dunaj v městě Baja nos trávená v lese u města Baja

A ba jo, bylo to hodně zajímavé, protože most má dva oddělené silniční pruhy a středem je kolej pro vláček. A pak už se stmívalo a my našli místo na lesní cestě, kde jsme v klidu přenocovali. Až tak v klidu to nebylo, i když kdo by touto lesní cestou mohl jet. Ale když jsme už byli hodně hluboko v lese, stálo tam osobní auto s láskyplnou dvojicí, které odjelo až tak po 22.00 hodině. Noc plná hvězd bez rušení světlem civilizace. Krásná podívaná.
Další putování do oblasti Tokaje v neděli 14.dubna roku 2012 je následujícím povídání.

A tady jsou v následující fotogalerii k dispozici snímky pořízené v obci Harkány a jejich termálních lázních

no images were found

A jaké snímky se dali pořídit na haradě Siklok a ve vinařské lokalitě Villany je v této další fotogalerii.

no images were found

Co vše se dalo zhlédnout v městě Pecs, pak je zde následující fotogalerie.

no images were found

A tato poslední fotogalerie už jen komentuje cestu, kdy jsme se z jihu Maďarska vraceli na jeho sever do oblasti Tokaj.

Similar Posts:

• Polička a její okolí – 6.7.2011
• Září roku 2012, kdy jsme prošli kurzem v jachtění na Pasohlávkách. – 6.9.2012
• Výlet do Polska – květen 2012. – 21.5.2012
• 01 – Chorvatsko – Podaca – konec srpna roku 2017 – 5.9.2017
• Belgie – Antverpy a přímořské lázně Knokekeheist – 16.9.2011