V termálních lázních Miskolc Tapolca a nějaký ten čas v Egeru a jeho okolí
Po snídani a nabytí nové energie z přilehlých vinic jsme vyrazili do města Miskolc, které jsme složitě projeli městem, protože to je město převeliké a jako holubi jsme jej prokroužili, až jsme našli směrovku na Miskolc Tapolca s termálními lázněmi. Camp tady nebyl žádný. A tak jsme zaparkovali na hlídaném parkovišti u hotelu a došli si do lázní.
Tak jak to tady bylo kdysi dávno, kdy se sem jelo vlakem to tu tady už nevypadá a v paměti jsme hledali způsob jak jsme se sem vůbec tehdy mohli dostat a pořád jsme pochybovali o tom, jestli to je to místo, kde jsme asi před 20 lety byli.
A pak až jsme se v teplé vodě jeskynních lázní zregenerovali a vzpamatovali s toho šoku, který způsobila přestavba lázní, jsme zjistili, že prodělali po roce 1998 obrovskou přestavbu a ve své podobě se pyšní až od roku 2007.
a jsme u vnitřnch bazénů pod skalou takže jen koukáte a koukáte a voda vás léčí
takže jen koukáte a koukáte a voda vás léčí takže jen koukáte a koukáte a voda vás léčí
V lázních byly zbudovány dva okruhy pro proplouvání s vodou o teplotě 32 a 35 st.C. Plave se pořád v jeskynním systému, občas rozšířený bazén pro relaxaci s masážními tryskami. Nové saunové centrum, nové sedací bazény, no prostě téměř vše nové. Zážitek na celý den, který jsme si pořádně užili.
Protože ještě nevypukla sezona, byly venkovní bazény bez vody a řemeslnici ještě opravovali a čistili bazény.
vstupní budova lázní v Miskolc Tapolca park za plotem lázeňského areálu s venkovními bazény
Ale i tak celý den nám stál za to. Odpoledne jsme se pak vydali za poznáním města Eger . Našli jsme si cestu romantickými lesními zákrutami přes obec Nozsvaj s malým zámečkem.
Nozsvaj - kopcovitá oblast kolem Egeru - vinice u vstupní brány na hrad, kde je areál otevřen do 19.00 hodin
Pak jsme vyjeli na náhorní plošinu s krásnými výhledy na město a protože nám k tomu krásně svítilo zapadající slunce, bylo to něco neskutečného po té velké Maďarské rovině. Bylo před 18.00 hodinou a zaparkovali jsme pod hradem. Prohlídka hradu v pozdním zapadajícím slunci, tak to byla paráda. Pod námi město, na hradě duch dříve vládnoucích Turků.
hradní pevnost v zapadjícím slunci - jen vystřelit hradní pevnost v zapadjícím slunci
A pak přišel čas pro hledání noclehu. Věděli jsme že tady jsou dokonce tři campy, ale nevěděli jsme jak se k nim dostat. Zvítězil náhodou ten, který měl velkou cedulu při cestě kamsi. Byl to camp v Oko parku v obci Szarvasku asi 9 km za městem směrem k městu Ozd.
A byl to camp se třemi hvězdičkami, otevřený od 1.4. a tak ještě nepřipravený na naši návštěvu. Byli jsme tu coby kempující úplně sami, ale toto zařízení je i Juniors Hostelem, který byl naopak plně obsazen.
v campu 9 km za městem směr na Ozd v obci Szarvasko výhledy do okolí pak stály zato, obec s železnicí přímo pod námi
Ale byl tu klid, poslední vláček projel kolem 20.00. Domluvil jsme se anglicky. Dobyli jsme elektřinu do mobilů zamrazili lednici, spojili se ze světem přes wi-fi a koukali jsme na pořady CT24, které jsme v minulosti nemohli spatřit, jako je seriál Vyprávěj či Všechnopárty se Šípem.
No ráno jsme pak projeli na kolech město Eger, zjistili jsme, že je zde zbudována nová turecká lázeň, která má vstupy po 16.30 na 2,5 hodiny se slevou.
hlavní katedrála v Egeru pohled na hrad z hlavního náměstí
Takže jsme do té doby zajeli za Eger do obce Egerzsalok, kde jsou nádherné termální lázně s vápencovými útvary jako jsou v Tureckém Pomukale. Tam jsme strávili 2 hodiny za cenu pro seniory a pak se vrátili do těch tureckých lázní.
lokalita města s termálním koupalištěm a plaveckým bazénem interiér tureckých lázní
Obojí nemělo chyby. Každé nabídly jiné zážitky a prožitky. A protože jsme to už měli obhlédnuté, rozhodli jsme se na večer vrátit do Egerzsaloku, takže jsme si to užili i při nočním osvětlení.
hotelový a lázeňský komplex Saliris resort zde vyvěrá pramen 68 st.C, stále se z něj kouřilo
Přenocovali jsme na prázdném a zcela bezpečném parkovišti. Na výběr byla tato parkoviště dvě. Jedno jsme vyřadili proto, že tady se parkovalo i do 23.00 hodin, protože hned u nich byli malé soukromé bazénky s léčivou vodou, kam jezdili z okolních penzionů a to i tak, že oba řidič a partner měli na sobě župany a plavky, jen vysedli a šli si posedět do léčivé vody a pak jen převlékly plavky a zase jeli domů.
a návrat stál za to, vše krásně osvětleno a nasvětleno nový komplex ve výstavbě v obci Demjén
A to jsme ještě neviděli.
Druhý den jsme měli do otevírací doby hodně času, otevírali až v 10.00 hodin a tak jsme zajeli jen tak náhodou do obce Demjén. A to bylo překvapení. Tady další mohutná výstavba, hotel a zase bazény s termální vodou a vše ještě ve výstavbě. Když toto jsme viděli, rozhodli jsme se i popojeli dále, protože byl ještě čas. A udělali jsme dobře. Objevili jsme vinařství Egri Korona Borház s možností rodinných pobytů. A jak to tady vypadá je možné v detailu posoudit i na webu www.koronaborhaz.hu .
a ještě jsme popjeli dle vývy z reklamy a jsme u vinařského závodu Korona Borház bydlíte tu a hned z pokoje si vlezete do bazénu zaplavat
Tak to jsme ještě taky neviděli, protože kromě posezení ve vinném sklepě, kromě báječného pohoštění s hudbou tady bydlíte v objektu, kde místo haly je bazén a vy přímo z pokoje můžete vstoupit do bazénu. No a pro děti tu mají domácí zoo s oslíky, koni, kozlíky, ovečkami, kravkou a tak podobně. No dost básnění, jeli jsem do termálu při hotelu Saliris resort. Tady jsme si to užívali do 15.00 hodin i s maďarským obědem, vše na čipové hodinky s platbou přes kartu Visa. A pak jsme už zahájili putování směrem k domovu na Moravu.
Vzali jsme to přes obec Sirok s hradem a
tady už jedeme domů a jsme pod hradem v obci Sirok typické stavení v Maďarsku v jeho původním stavu
kamenným domy ve skále, nahlédli do obce Parád s lázněmi pro nemocné Maďary, něco jako u nás lázně Kynžvart v horském pohoří Mátra. Poslední zastavení bylo před západem slunce v obci Szécsény s rekonstruovaným zámkem z evropských fondů.
a zase tu mají zámek po rekonstrukci v Szécseny jeden z kostelů v Szécseny
No a u města Balassagyamart jsme překročili řeku Ipel a byli jsme na Slovensku.
slunce zapadá nad územím Slovenska a my jsme nad řekou Ipel
Noc jsme strávili na odlehlé cestě nad městem Levice. Poslední den dovolené jsme měli prohlídku Piešťan a kolem 14.00 jsme byli doma.
stará lázeňská část v Piešťanech stará lázeňská část v Piešťanech
Za tu dobu od 11.4. do 19.4. jsme ujeli 2012 km s autíčkem bez nehody po pohodlných a klidných cestách Maďarska. Dnes víme že jet do Harkány to je 734 km a tedy hodně daleko, ale cestovka to z Brna jezdí za 7 hodin. Do Egeru to je naší cestou přes Nové Město nad Váhem, Nitru a levici kolem 516 km.
A taky můžeme konstatovat, že se vyznáme v odlišnostech už asi 14 termálních lázní celého Maďarska a zatím neznáme jen lázně v Budapešti. Tam se vypravíme někdy jindy.
Fotogalerie o Egeru a jeho kopcovitém okolí s termálními lázněmi si můžete prohlédnout v následující fotogalerii.
Poslední putování Maďarskem přes Slovensko a také poslední snímky v následující fotogalerii.
Jak to na jaře vypadalo v Piešťanech, městě velkých změn a krásných lázní ? To posuďte z této poslední fotogalerie.
Similar Posts:
- Jarní návštěva termálních lázní Maďarska – Buk Furdo a Sarvar v dubnu roku 2013 – 14.4.2013
- Návštěva hotelu Soláň v Beskydech – bílá sobota 2017. – 19.4.2017
- Rakousko a Německo pod Alpami v pozdním létě – den čtvrtý – kolem jezera Bodensee v Lindau a Konstans – 20.9.2012
- 01 – Vzpomínka na Chorvatské Vrsi mulo, – červen 2023. – 6.7.2023
- 01 – Chorvatsko – Podaca – konec srpna roku 2017 – 5.9.2017
Both comments and pings are currently closed.