


Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Podzimní čas – nečas trávený v Krkonoších v roce 2013 – Karpacz.
Podle nového zpracování předpovědí o počasí mělo být od 13.10. do 17.10. počasí nestálé, a většinou i deštivé. Ale taková vnitřní intuice spojená s fází „nabývání měsíce“ do úplňku, zatím vždy vycházela, a tak objednání ubytování v Harrachově na tyto dny bylo sázkou do loterie, která vyšla na více jak 50 %.
Na přesun jsme si vybrali cestu přes Dobrušku a Nové Město nad Metují. V Dobrušce jsme kouli na náměstí a k domku F.L.Věka a zjistili i to jak se dělá předvolební kampaň pro lidi bez lidí.
poslední pohled na náměstí v Dobrušce
zastavení v Dobrušce
zastavení v Dobrušce u domku F.L.Věka
V Novém Městě nad Metují jsme iž byli vícekrát, ale tentokrát to bylo město v mlze, která se dala krájet a proto to bylo hodně romantické a zajímavé. Náměstí už celé po rekonstrukci, jen to kde se s rekonstrukcemi začínalo už mohou znovu začínat.
procházíme se městem Nově Město nad Metují
procházíme se městem Nově Město nad Metují
Bílý dům s podloubím, které je tak typické pro toto místo, ze zadní strany vykazuje známky toho, že jde o místo duchů, kde není konkrétního majitele.
Peklo s chatou od architekta Jurkoviče
vodník na rybníčku u chaty
Návštěva v Pekle znamenala dobré jídlo a taky změnu v počasí. Telefonát na informační centrum v Malé Úpě na Pomezní boudy nám dal vědět, že na vrcholcích o mlze nic nevědí a že tam svítí sluníčko. A tak jsme vyrazili směr Trutnov, Pec pod Šněžkou s odbočením na Pomezní boudy. Takže do Harrachova jsme jeli přes Malou Úpu a na Pomezních boudách jsme měli první zastavení, protože zde slušní lidé ještě žijí a našli tu před 14 dny ztracený mobilní telefon syna a my tak měli možnost jej převzít, poděkovat a u té příležitosti vidět oblohu bez mráčků.
a už jen slunce na Pomezních boudách v Malé Úpě
a už jen slunce na Pomezních boudách v Malé Úpě
Sněžka byla v tom čistém světle bez oparu jako na dlani. Pak jsme sjeli do Polska přes město Kowary a pak jsme měli v plánu se zastavit v obci Karpacz, kde jsme už jednou byli a mohli si tak o tomto místě udělat ucelenější představu.
Hlavně jsme si dali tu námahu zajet do lázeňského komplexu, či hotelu Golbiewski, kde jsme měli pocit, že nahlížíme do amerického způsobu života, pokud se to tak dá zjednodušeně pojmenovat. Co tím myslím ? No prostě přijedete, zaparkujete v podzemní garáži, nahlásíte se na recepci a od této chvíle z hotelu nevylezete a pohybujete se v jeho útrobách obklopeni bohatstvím, kýčem, luxusem a megalomanstvím.
a kocháme se slunečními paprsky
interiér hotelu Golebievsky
Ale i to patří do našeho putování za poznáním. Něco z toho je zajímavé, něco z toho se snad zalíbí i Vám a proto doporučuji si sem zajít a poznat něco nového u nás a vnašich podmínkách dosud neznámého. No prostě sami si prozkoumejte webové stránky
http://www.golebiewski.pl/cs/karpacz/attractions/tropikana-water-park, kde najdete vše o tomto hotelovém komplexu. Pak jsme jeli ke kostelu Wang. Všude se v této lokalitě objeví směrovky swj.Wang.
kostelík dovezený z Norska
to je swj.Wang
Tentokrát jsme jeli až hodně daleko za hustou zástavbu s pensiony a co nejvýš nad údolí a narazili jsme na odlehlé parkoviště ve výšce, která je na vrstevnici, kde leží i tento zajímavý kostelík z Norska. Pak již jen 10 minut procházky podle výrazných směrovek, téměř po vrstevnici a stáli jsme u hodně zajímavého místa, kam můžeme doporučit si také zajít. Historii obce si dohledáte na webu http://cs.wikipedia.org/wiki/Karpacz .
Tuto trasu přes Polsko jsme ukončili průjezdem Sklárské Porenby a navečer jsme už vykládali na penzionu svá zavazadla. Den plný slunce a modré oblohy končil.
Nebyly jsme jen v Polsku a tak se můžete podívat na snímky pořízené po cestě. To je v Dobrušce, Novém Městě nad Metují a na Pomeznícch boudách v malé Úpě.
Both comments and pings are currently closed.