Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Celodenní výlet do Roháčské doliny v Západních Tatrách

Uloženo v : Slovensko napsal facero

Čvc.24,2013

Celodenní výlet do Roháčské doliny v Západních Tatrách.

Od našich dětí jsme dostali jako dárek relaxační pobyt v Zuberci v kolibě Josu, kde se v rámci tří nocí se dá dobře zrekreovat či zničit. Kromě toho, že v ceně balíčku byl každý den vstup na bazén s výřivkou, byla zde v ceně i hodina v saunovém ráji, hodina tenisu, hodina u biliárového stolu a dvě hodiny bowlingu. No a v ceně byla třikrát snídaně ve formě švédského stolu. Vše jsme dokonale využili a naplánovali rezervace. Takže v předtuše pořádné denní tůry jsme měli na 19.00 hodin objednán saunový svět a mohli jsme se po celý den, kdy se stupňovala únava z neustálého pochodu nahoru či dolů, utěšovat tím, že si to vše po té 19 hodině zase srovnáme a dáme do pořádku. Kolena ale bolí i nyní, kdy píši tuto vzpomínku na překrásný zážitek, protože ten den vyšlo počasí jak má být při horských tůrách. Slunečno, ne moc horko, na obloze mráčky a k tomu kochání okem po krajině s nádherným slunečním osvitem skalních útvarů a bohaté zeleně kolem nás.
Na obrovském placeném parkovišti ve Spálené jsme byli před devátou hodinou. (Celodenní poplatek 3 eura).

mohutné parkoviště ve Spálené, kousek od hotelu Zverovka ale stálo to ten den při krásném počasí za to

Než jsme roztáhly hole, přibývalo aut a když jsme stoupali směrem k bývalé Tatliakové chatě, tak už nás předbíhaly davy mladších a zdatnějších. Zastávky potřebné k vydýchání jsem maskoval focením krásy kolem. Zvolili jsme pořadí, kde nejdříve velké stoupání k Roháčským vodopádům po modré a pak k Roháčským plesům a potom jen klesání a klesání až na parkoviště. A udělali jsme dobře. Co kámen to schod a těch „schodů“ tu bylo neurekom. Pak přišel první cíl Roháčské vodopády.

jsme už u nich, ještě ne ale už blízkou Roháčský vodopád v plné kráse

Ano bylo to krásné, ale bohužel zase následovalo jen to stoupání. Dosáhli jsme místa, které je pojmenováno Zelená dolina. Tady jsme se už začali potkávat s těmi, co to vzali v opačném směru. Ujistili nás, že ještě kousek budeme stoupat, ale pak už to bude jen lepší. Cestou jsme se pořádně uzdravili, protože proti nám každý polský turista a zejména dítka z církevní školy řádně zdravila a i ta jeptiška s úsměvem pozdravila.

čím dál lepší výhledy čím dál lepší výhledy

Dosáhli jsme vrcholu právě v čase poledního oběda, takže batúžek byl otevřen a vyprázdněn. Odpočinek přišel vhod a zážitky z okolí jsme si tak řádně „vychutnali“. Druhý cíl byl u čtvrtého nejvýše položeného plesa 1719 m n.m. Pak už byl skutečně jen sestup. Po cestě u každého plesa informační tabule. Bylo na co koukat a co fotit.

kocháme se tou nádherou jak se jen dá kocháme se tou nádherou jak se jen dá

U posledního nejníže položeného a pro nás čtvrtého plesa, jsme museli smočit nohy v ledové vodě, abychom to mohli dokončit a dojít až k autu. Osvěžení stálo za to a přišlo vhod. I ty kačky na jezeře se na naše počínaní přijeli podívat.

a protože nožičky bolely, bylo ochlazování a čvachtání až se na to přijeli podívat místní káčátka

V místě kde kdysi stála Tatliakova chata dnes je taky chata s nabídkou rychlého občerstvení, takže jedno pivečko nám neuškodilo, jen zasyčelo. A pak už byla jen útrapná cesta po asfaltové silnici, kde jelo jen pár cyklistů nahoru a hned zase dolů.

a jsme před bývalou Tatliakovou chatou a tady už jen poslední ohlédnutí na vrcholky

V 17.00 hodin jsme byli zničeni u pořádně vyhřátého auta na parkovišti. Plán byl splněn a v 19.00 hodin jsme už leželi ve voňavé parní sauně, pak ve finské a pak zase v parní až nám ta hodinka s odpočinkem na vyhřívané lavici utekla jako voda a my se posadili v kolibě Josu k papání, které přišlo vhod, ale bylo taky velmi chutné. Po jelením gulášku nezůstalo ani stopy a po pivečku značky Kelt a Zlatý bažant to jen zašumělo. Pak už jen ve správách obdiv závodníkům na Tour de Franc a pak ještě prohlížení pořízených fotek, protože tady mají na pokoji už takovou televizi, že stačí vložit kartu a spustit prohlížení.
Kdo by chtěl o tomto místě něco vědět více, pak na webu www.kolibajosu.sk dohledáte vše potřebné. Ale tůru kterou jsme absolvovali bude nejlepší udělat po svém, jen ti co na to nenajdou čas mohou nahlédnout do fotogalerie na výletě pořízené.

Celé zážitky jsou tady v té prosté fotogalerii. Skutečnost prožitků však byla ještě větší.

[prohlížej jednotlivé fotky]