Čtvrtý den 28.září – výlet do hlavního města Kerkiry.
Tento výlet jsme si naplánovali na sobotu a autobusovou linkou „green bus“, která jezdí jen ve všední dny 4 x za den a 2x v sobotu. V neděli nejezdí nic. Navíc cesta autobusem nás stála na osobu 3,60 eur a bylo to tak výhodnější než denní taxa za půjčení auta. Jelo se až v 10.15 a na autobusovém centrálním nádraží jsme byli za 1hod a15 minut. Nazpět to vyjíždělo do Agios Georgios v 16 hodin a 15 minut, takže na prohlídku města to bohatě stačilo. Centrální stanice je pod novou pevnost a kousek od přístavního mola, takže cestu zpět najdete lehce. Vydali jsme se do města, prohlíželi a fotili úzké uličky, krásná podloubí starých domů, nahlíželi do krámků. Nakoupili drobné pozornosti pro ty doma.
Dostali se do musea s výstavou fotografií, ale zašli i na starou pevnost a to až na její vrcholek, takže jsme město viděli z nadhledu. Prostě vzpomínali jsme na to jak se to změnilo po těch 18 letech, kdy jsme tu také byli. Jeden rozdíl tu byl, vše zestárlo, jen málo toho se opravilo k lepšímu. Lidí tu bylo taky hodně a to ještě víc než tehdy.
A to proto, že v přístavu stáli obrovské parníky a davy turistů z nich každý byl označkován číslem lodi a barvou lodi, aby se to průvodcům nemíchalo, každý z průvodců měl ceduli s číslem autobusu, se kterým je dovezl před starou pevnost a byly to davy anglicky mluvící. Dříve to bylo tak, že jsme tu v přístavu viděli letadlovou loď s americkou vlajkou a ve městě bylo plno námořníků. A navečer, ti námořníci byli ožralý a na loď je prověřovali důstojníci, nastupovali na takové menší přepravní plavidlo a to je vždycky převezlo k letadlové lodi. A bylo to o moc zábavnější pozorování, než tomu bylo nyní. O městě si udělejte představu nad pořízenou fotodokumentací, popisovat, co která stavba je totiž nemožné. A k čemu by to bylo, že ?
Hlavní bylo, že bylo krásné počasí, že nám autobus neujel a my se v pohodě vrátili do hotelu, zaplavali si v moři a bazénu a pak ochutnávali místního domácího vína. Den skončil a nás čekala jen nudná neděle s poznáním druhého cípu ostrova s rybářskou tavernou, kde se podávají čerstvé ryby. Cestou jsme nahlédli do krásné vily Assunta a nad ní umístěným studiem, vše ve svahu s krásnými výhledy na záliv. I ubytování je zde za výhodné ceny ve studiích. Nevěříte, pak se koukněte na web www.florastudios-corfu.gr .
V taverně jsme se posadili a okoštovali to nejlevnější co bylo k mání (gyros s chlebem, to jsou takové malé rybky opečené v oleji a dobře okořeněné.) , protože na celou porci pro dva za 39.50 eur jsme jaksi už neměli. Ale hosté německy či anglicky mluvící si baštili, to se musí nechat.
Koupání a nahlédnutí do umírajícího stavebního bůmu v těchto vzdálených končinách zátoky s neudržovaným olivovým hájem to prostě patřilo k tomuto nedělnímu výletu také. No a pak už jen přespání a den odjezdu. Cesta autobusem až domů na Moravu v délce asi 1700 km a sezení v celkovém čase 36 hodin. Prostě dalo se to vydržet, ale bylo to taky zajímavé, prostě poznávání nového patří k věci a našim dovoleným.
A nyní nově ještě se proletět nad tímto hlavním městem ostrova a vše uvidět z nadhledu. Podívejte se na tento webový odkaz www.prusa.org/video-den-3 a uvidíte, že to tu je více než pěkné místo.
A je tu pro Vás k nahlédnutí poslední z fotodokumentací z ostrova Corfu.
Similar Posts:
- Září roku 2012, kdy jsme prošli kurzem v jachtění na Pasohlávkách. – 6.9.2012
- 03 – Čtvrteční výlet do Karlových Varů – 24.září 2020. – 28.9.2020
- 01_Podzimní čas – nečas, trávený v Krkonoších v roce 2013 – Karpacz – Polsko. – 19.10.2013
- Navštívili jsme Moravskou Třebovou – 17.července 2022. – 18.7.2022
- Jarní návštěva termálních lázní Maďarska – Buk Furdo a Sarvar v dubnu roku 2013 – 14.4.2013
Both comments and pings are currently closed.