Je začátek září 2013 a my jedem napříč Slovinskem do Rakouska
Vše začalo tím, že jsme zatoužili vykoupat se v moři, když už v tom Rakousku jsme jen 173 km od Terstu. No a když jsme se pak přesunuli tam, naše cesta zpět musela jít zákonitě místy dosud nepoznanými a tak se to vlastně i stalo. Začalo to v Koperu, největším námořním přístavem ve Slovinsku.
k polednímu jsem v Koperu k polednímu jsem v Koperu
k polednímu jsem v Koperu - největší přístav ve Slovinsku k polednímu jsem v Koperu
No ale on je taky přístavem jediným. Tam se nám podařilo na informačním středisku získat mapu, kde byl přehled o silnicích ve Slovinsku a tak se dalo i vyrazit na cestu. Samozřejmě, že jsme nevybrali dálniční komunikaci, ale jeli jsme po vedlejších velmi kvalitních silnicích. Málo aut, široká silnice, plno zatáček stoupání a klesání. Líbilo se to hlavně motorkářům, ti se tady vyžívali. A bylo to asi jediné naše nebezpečí. Po cestě jsem odbočili do Lipice a prohlédli si pastviny s těmito ušlechtilými koni.
jednoznačná reklama na chov lipicánů a kocháme se pohledem na stáda lipicánů
Pak jsme projeli městem Postojná, které má hodně poutačů na jeskyně, ale město samotné jsme jen projeli, protože nás nijak nezaujalo. To v podvečer ve městě Idrija dopadlo jinak.
mají tady i hrad nad městem mají tady i hrad nad městem
ještě na procházce po Idriji nocujeme na parkovišti nad městem a nejsme tu sami
Tady jsme i nocovali v centru města na veřejném parkovišti, které bylo na takové terase nad hlavním autobusovým nádražím. Město s hradem, musei a krásným západem slunce se vrylo do paměti. Dříve se tu těžilo stříbro. Ráno jsme popojeli do Cerkna, kde jsme narazili na odbočku k partizánské „bolnici Franja“. Nečekaný zážitek z přírodního kaňonu, doplněný informacemi z válečného dění ve II.sv.válce.
ve městě Cerkno projdeme se tu úžasným kaňonem
projdeme se tu úžasným kaňonem okolí Cerkna a jedem dál
Naše cesta pak v poledne skončila ve městě, kde se v 17.století zastavil čas a vše je ve stavu z té doby. Jen se to postupně opravuje a obléká do krásy. Bylo to nádherné město Škofja Loka.
a to už se procházíme městečkem Škofja Loka a to už se procházíme městečkem Škofja Loka
a to už se procházíme městečkem Škofja Loka a toto historické město opouštíme
No a pak už jen přesun k jezeru Bled a navečer k jezeru Bohinja a vodopádu Savica, kde jsme přenocovali. Ale o těchto prožitcích je samostatný článek. Snad jen ještě informaci o tom, že druhý den hned ráno jsme vyjeli lanovkou na planinu Vogel, kde jsme se jen flákali, čekali až se vytratí nízko letící mračna a my snad sptříme masiv s Triglafem v Julijských Alpách, nejvyšší horou ve Slovinsku.
a začalo to být hodně zajímavé a tak jsme sledovali proměny a dýchali svěží horský vzduch
Chcete získat nějaké podrobnější informace, pak zkuste web www.slovenia.info
Takže tady jsou série fotografií za našeho prvního a asi ne posledního setkání s krásnou přírodou ve Slovinsku.
Similar Posts:
- Podzimní výlet do Roudnice a okolních měst rok 2009 – 11.4.2014
- Zpáteční cesta z města Lom do Drammenu u Osla. – 26.6.2012
- Cesta přes Švédsko do Norska – 20.6.2012
- Cesta na Ploštinu přes Prlov a Prospěchov. – 25.5.2020
- 09_CD – Na jaře roku 2010 mezi Olomoucí a Hradcem Královým. – 5.11.2013
Both comments and pings are currently closed.