Cestovatelské tipy a rady na cesty

Den posledního, již zpátečního, přesunu přes Albánii.

Desátý den pobytu v sobotu ráno nastupujeme do autobusu i se svými zavazadly, zatěžkanými dárky z Albánie, zejména pak albánským koňakem značky Skanderberg, abychom se cestou do vlasti podívali na něco historie do města Durres a Tirana. A večer pak nocovali v tomtéž hotelu v Černé Hoře ve městě Ujcinj.
Cestou jsem již vnímal místní silnice jinak, než bylo naše první poznání. Zdály se mi lepší a rozpoznal jsme i více úseků dálničního typu, prostě jaksi jsme si zvykli na tuto situaci. Ale pořád to bylo pomalé, zejména, když se projíždělo městem Fier, kde kdysi byl průmysl a nyní jsme viděli jen opuštěný areál velké fabriky. Ve městě snaha po zlepšení, ale na první pohled marná snaha.

Albanie - rozsáhlá fabrika je mimo provoz Albanie - konec vlakového spojení je jistý

Za městem jsme nafotil jakýsi začátek stavby dálnice, kde pořád jen stály stavební stroje a nic se nedělo.

Albanie - konec vlakového spojení je jistý Alabnie - základna Nato- díly k bunkříkům

Ale snad se to změní i k lepšímu. No a pak jsme dojeli do města Durres, po česku Drač. je to město kde se objevili nové hotely, kde jedete po hlavní třídě, která moc nová není, ale v bočních uličkách to žije. Kde je spousta rozestavěných hotelů a bordel kolem nich. Jen malé výjimky se daly zahlédnout. Po delší době a po poradě s místní policí se podařilo najít směr do historického centra.

zastavujeme u benátské pevnosti ve městě Durres ale po našem Drač tady toho z historie moc nebude, ale ...

Vystupujeme pod hradbami z doby nadvlády benátské republiky. Dostáváme výklad o historii tohoto města a vyrážíme po hlavní třídě k hlavnímu náměstí.

tohle jsou starší, ještě snesitelné stavby i k bydlení tohle jsou starší, ještě snesitelné stavby i k bydlení

Jsou zde domy, ze kterých je vidět doba začátků svobodné Albánie, ale nikdo jejich neopravuje, jen provozuje na přízemí kavárničky a cukrárny. A u stolků před nimi je plno, plno všudypřítomných chlapů, kteří nepracují jen klábosí, proč asi ?
A pak se dostáváme na počátek, kde je upraveno okolí kolem mešity a hradeb a na vyvýšeném místě se zastavíme u plotu a za nim se nachází mohutné Římské koloseum, které se ještě stále prozkoumává.

a pak překvapení římské koloseum na které se přišlo, až na jeho ochozu stály domky rekonstruovaná mešita

Raritou je, že na jeho ochozech stojí rodinné domy, protože se o tomto místě dříve vůbec nevědělo. Do původního rozsahu se už asi toto koloseum nedostane. Ale i tak to stojí za to, vidět jak se dříve společnost bavila a mohla si to dovolit. Nafotíme opravenou mešitu, dovnitř nás nepustili, jen jsme nakoukli. A jdeme zpět tam, kde na nás čeká autobus.

a tak to vypadá s odstupem objevujeme etnické museum

Objevujeme dobrou zmrzlinu vyrobenou Albáncem, co umí chorvatsky a můžeme s ním tedy i pokecat, co nás pustil na toaletu, když před tím se muselo projít kuchyní kavárničky. Najdeme uličku, kde na nás padají paradoxy doby, to je rozpadající se dům, kde se ještě bydlí, kde fotím konečně v poklidu hlavolam zdejších a velmi častých elektrických rozvodů.

a je vidět, že jim kumšt nechybí a pro elektrikáře si fotíme hlavolam. jak to opraví odborník, jde to vůbec

Ale kde hned za rohem roste nová stavba university celá z mramorovým obkladem a podlahami. A pak jsem na nábřežní zóně, kde je ještě dobový památník partyzánskému boji z druhé světové války, ale taky zcela nové a moderní promenádní molo.

a hle památník nedávné doby ale i úplně moderní molo nad mořem

Nastupujem do autobusu, abychom se dostali do automobilové zácpy ve které nezbytné otočení autobusu na cestu zpět ze slepé komunikace znamenalo přesvědčit v protisměru nejméně 20 aut, aby nejdřív vycouvali, protože jinak se dál nepohnou. A to jen proto, že na zákazu se zastavením klidně stojí auta těch co si šli poležet na místní pláže. Nikomu nic nevadí, nikdo nic nekontroluje, a všemu dominují všudy přítomné odpadky.

Ale nakonec jsme jen z toho města odjeli a dojeli do hlavního města Albánie, do Tirany. A tady poznáváme a začínáme i věřit, že se to v Albánii asi fakt změní k lepšímu.

minulost Hodžova režimu likvidují novým parkem a tady na rožku stojí něco co Hodža nesměl zbourat, mešita jako světová památka

Zůstaly tu jen široké bulváry, které za doby okupace Musolinym on dal založit, zůstaly jen mohutné a rozsáhlé stavby z doby diktaturské vlády Hodži, ale už se objevují nové a zcela moderní stavby hotelů a bank, které dávají tomuto hlavnímu město nový vzhled.

moderna z neznámého období jsme u mešity

a tak dopadlo mausoleum velkého Hodži, když mu jej v roce 1985 daly postavit a nový hotel a banka

a dříve nepřístupné sídlo Hodžova režimu a pak památník na dobu bunkrů

Jen jediná stavba spojená z historií je mešita, která byla vyhlášena mezinárodní kulturní památkou a tak tu prostě spolu s hodinovou věží přečkala zlé časy. Mohli jsme do ni nahlédnout a bylo to krásná a dojemná podívaná.

a zase ta jediná historie ve městě - mešita a zase ta jediná historie ve městě - mešita

Než jsme nastoupili do najíždějícího autobusu, ještě jsme se šli podívat na něco co se z dálky pěkně lesklo. A když jsem se k domu dostali, byl to zcela nový areál kolem pravoslavného kostela, který dokazoval, že se poměry v Albánii zcela prokazatelně mění, že Albánie přestává být jedinou ateistickou zemí na světě, jak ji chtěl mít Hodža.

a pak šok - nová kolej a kostely pravoslavné církve a pak šok - nová kolej a kostely pravoslavné církve

V autobuse jsou již všichni nikdo nechybí a tak vyrážíme na hranice mezi Alabánií a Černou Horou, abychom zde ve obrovském podvečerním vedru vydržely stát na odbavení 45 minut. Ale pak už to je jen kousek a jsme na hotelu v Ujcinju, kde jsem již jednou byli. Tentokrát nás dali do jiného bloku hned u bazénu a tak veškerou únavu hned jdeme spláchnout, osvěžit se a protáhnout tělo od toho dlouhého sezení.

a zase to bylo jiné a pěknější zašli jsme si na večeři do krásné hospůdky nad mořem

No a pak si jdeme sednout do taverny na mořem, a vychutnáváme si zbytek dovolené nad výbornou pizzou, zapíjíme to výborným červeným vínem a k tomu ná hraje romantická Maláskův klavír. No prostě nemělo to chybu a ještě majitel taverny s věčným a upřímným úsměvem nám dává grátis ovocný zákusek jako pozornost podniku. A na velké obrazovce probíhalo drama v prodlouženém utkání fotbalového mistrovství světa mezi Argentinou a Chilem. Nebylo už co řešit. Dovolená v Albánii bylo riziko, ale vše vyšlo a bylo plno zážitků. ještě nás čeká dlouhá cesta domů se zastávkou na prohlídku Bocy Kotorské v Černé Hoře, ale to už vydržíme.

Similar Posts:

• Bytča – město, které nás překvapilo – 26.7.2013
• Cestou na Marušku a na Rusavu – leden 2015. – 2.2.2015
• Výlet na Pustevny za ledovými sochami a nově otevřenou stezkou Valaška. – 22.1.2019
• Jedeme do Uničova, protože bylo krásné odpoledne – únor 2015. – 24.2.2015
• Krása barvících se lesů, cestou do Lednice přes Janův hrad – říjen 2015. – 25.10.2015