Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

10_TF – Poutní místo Candalerie a vesnice Vilaflor ve výšce 1400 m.

Uloženo v : Španělsko napsal facero

Bře.18,2014

Neděle a my jedeme na poutní místo a do krásné vesnice Vilaflor ve výšce 1400 m.

Máme dnes neděli 9.března a byl to den neustálých proměn.
Ráno bylo pěkně zataženo, hory v mlze, východ slunce nebyl, protože bylo pořádně zataženo. Po snídani jsme se rozhodli jet na jih, kde by mělo být snad i tepleji. Ale protože je neděle, rozhodli jsem se ještě před dlouhou cestou navštívit poutní místo s basilikou ve městečku Candelaria, což je jen kousek od našeho hotelu, asi tak 5 km mezi zástavbou a jeli jsme přímo mezi domy bez nájezdu na dálnici. A protože bude určitě mše svatá, tak se dostaneme určitě i do otevřené basiliky.

na konci ulice je vidět cíl naší návštěvy - bazilika postavená až v roce 1959 a to je ona Bazilika Virgen de Candaleria

Když jsme narazili na pěší zónu a směrovku k parkovišti, už jsem parkovali a davy svátečně oblečených nás vedli po pěší zóně k našemu objektu poznání. Ono to je fakt poutní místo, protože před samotnou basilikou, kterou nám jednoznačně ukazovala vysoká hodinová věž, je obrovské dlážděné náměstí, kde se odehrává vše spojené se životem obyvatel ostrova Tenerife.

devět bronzových soch "menceys" vládců ostrova před příchodem Španělů na ostrov pohled na sochy

Před bazilikou na břehu oceánu jsou postaveny obrovské sochy místních obyvatel v bronzovém provedení.

V basilice samotné se začal hromadit dav a až ve chvíli, když jsem pořídil poslední záběr, jsem si mohl přečíst, že focení při bohoslužbě není dovoleno a má se držet klid. Na bohoslužbu se to zatím chystalo a chrám se začal rychle plnit.

Ještě fotky před kostelem a pak začaly vyzvánět zvony a ti co ještě seděli v kavárničkách na pěší zóně platili a odcházeli do kostela. Při návratu na parkoviště tam už nebylo k hnutí. Vyjeli jsme asi tak po deváté hodině na dálnici směrem na Los Christianos. Ale po přečtení informací o obci Vilaflor, která je nejvýše položenou obcí na ostrově Tenerife i údajně i v celém Španělsku, odbočili jsme z dálnice ve směru na Granadilu. Ze začátku to bylo přímo do kopce, ale pak to začalo obrovskou spoustou zatáček stoupat až do mraků, které jak už známe se válejí ve výšce kolem 1.000 m. Projeli jsme mlhou, a před námi se objevily spousty řádně vyskládaných kamenů, které tvořili zídky místních vinic. Kameny byly stejné barvy jako okolní hory. Kdyby bylo slunce, bylo by to úplně něco jiného, ale i tak to byla silnička, kterou lze doporučit. Byla to silnice označená jako TF 64. Pak už skoro ve slunci ozářená obec Vilaflora, ale nastaly velmi rychle za sebou proměny počasí. Jeli jsme stále do vrchu až snad na vrchol obce nad staré stavby domů a kostela a hned nad nimi bylo nově upravené veřejné parkoviště bez poplatku. Tam jsme vystoupili a museli si na sebe vzít vše teplé co jsme měli, protože byla zima.

Prošli jsme a nafotili typickou rostlinu pro kanárské ostrovy, hadinec, který tady právě začal kvést a zkrášlovat každou starou budovu. Když jsme vyšli z kostela, začalo poprchat až pršet, pak zase vylezlo slunce a bylo vedro. Nakonec jsem vše obešli, ale dolů k moři jsme nechtěli, kdoví jak tam bude. Nahoře snad to sluníčko bude. A taky bylo.

Dojeli jsme nádhernou krajinou i k popisovaným starým borovicím, které tu mají výšku i 60 metrů. Objevili spoustu krásných výhledů, ale nakonec jsme to otočili a tam kde už jsme byli , to je v NP Teide, jsem nejeli. Cestou zpět, kdy už bylo po 12 hodině jsme použili služeb místního posezení v piniovém háji, kde se místní věnují pikniku, zejména když je neděle. A bylo co pozorovat, co ovonět.

I čisté WC a tekoucí vodu tady mají, i když to na první pohled vypadá jako konec světa. Dojeli jsme zpět do obce Vilaflor a zjistili, že je to tu pěknější , když je vše ozářené sluncem.

Pak už jsme jen jeli a to až k oceánu. Cestou jsme museli ale zachytit tu světelnou proměnu, kdy se z podmraků začne objevovat azurová obloha a zelená krajina plná kopečků a skalisek k tomu. Když jsme sjeli až do Los Christianos, zjistili jsem že je neděle a že se všichni jedou vyvalit na krásné písečné pláže se žlutým pískem. Takže k zaparkování nebylo místečka a na placené parkoviště jsem sice dojeli a ten poplatek nestál za to. První hodina za 2 eura a pak každých deset minut 0,25 Eura. A tak jsme sjížděli palmami vyzdobenými ulicemi až do Playa de las Americas. Tady bylo místečko před hotelem Spring Vulcano, který jsme samozřejmě hned navštívili, a použili k vykonání potřeby a k převléknutí do plavek.

Protože tady bylo pořádně horko.Měli jsme sebou teploměr na vodu a vzduch, takže konstatuji naměřené teploty ke dni 9.3. 2014. Na slunci bylo 30,2 ve stínu 27,4 a voda v oceánu měla 22,3 st.C. Prostě paráda. Hotelových prostor jsme tentokrát nepoužili, protože se musíme osvěžit v oceánu, když už jsme tady a dá se to vykonat. Poleželi jsme, zaplavali, rochnili se v mírných vlnách pod zelenou vlajkou a pod dohledem plavčíka a hotelových hostů na modrých lehátkách. Pak se po 15 hodině zvedl vítr, slunce zalezlo za mrak a bylo chladno a tak jsme se zvedli a dali se promenádě směrem do míst, kde je ten přístav, kde se nadalo zaparkovat.

Cestou se dalo pozorovat, jak se tu baští v nesčetných tavernách, jak se tu vozí vozíčkáři a jak se tu prostě bez starostí žije. Zpět jsme se dali cestou středem města přes velká schoping centra, kde jsme ulovili za rozumnou cenu lahvinky třtinového rumu z Kanárských ostrovů. Dospěli jsme k našemu autu, nasedli a vydali se směrem do Costa Adeje, což je město, kde nám žije rodačka z Olomouce. Ne že bychom ji měli navštívit, ale když se někdy ukáže, bude o čem pokecat. Už známe totiž jak to tady asi vypadá, a jak se tu rozjela výstavba rodinných domů, silnic, stadionů, kongresové haly a podobně. Ale vše jednou končí a tak i náš předposlední den výletu s autem taky skončí, až dojedeme na hotel. Projeli jsme kolem letiště, a za chvíli jsme sjížděli z dálnice. Nad touto lokalitou duha, nad horami ještě pršelo, na plochách u bazénu hotelu obrovské kaluže. Takže zase jsme se mohli radovat, že jsme vyrazili za krásným počasím se sluncem do jižních partii ostrova. Za den jsme najeli 189 km. Tankovali zase jen za 20 eur, to je 18,50 litrů. Víc už nelze asi ani dodat, ještě jeden den s autíčkem a pak jen autobusy do míst kam jsme záměrně nejeli, jako je La Laguna a Santa Cruz.

[prohlížej jednotlivé fotky]