11_TF – Vyrážíme na poslední výlet do pohoří Anaga na severu ostrova.
Vyrážíme na poslední výlet do pohoří Anaga na severu ostrova.
Dnes bylo pondělí 10.3. A my měli poslední den zapůjčené auto. Protože jsme plán této cesty odkládali na to až bude hezké, slunečné počasí, nebylo zbytí tento plán dodržet, abychom viděli obrazně řečeno celé Tenerife. Plán byl, jet přes Santa Cruz do San Andres na severní část ostrov, a pak do Taganana a třeba ještě něco navíc, tak bylo pro nás krásným překvapením ranní probuzení, které ukázalo, že nás má asi někdo přeci jen má rád. Nad horami modro, nad mořem slunce jen tu a tam mráček. A to i při pohledu směrem k severu.
Takže odkládání vyšlo a cesta do pohoří Anagu pak byla jen parádou a šlehačkou na dortu. Když jsem projížděli Santa Cruz, zastavili jsme se prozřetelně u nové stavby, která tu slouží od roku 2003 jako koncertní hala a pod ní se rozprostírá koupaliště, které vybudovali podle projektu Cesara Manriqua.
budova opera - audutorium, otevřená v roce 2003 Auditorio Tenerife v Santa Cruz
Parkoviště po ránu ještě bylo zvládnutelné a dalo se zaparkovat. Cestou zpět jsme poznali naše dobré rozhodnutí, parkoviště bylo narvané auty. Je totiž kousek i od středu města.
Objeli jsme město podél pobřeží, to znamenalo držet směr na přístav a pak už jen na San Andres.
toto je ještě kousek z města Santa Cruz toto je ještě kousek z města Santa Cruz
Po asi 20 kilometrech jízdy jsme na konci hlavního města. Pak jen kousek a vidíme krásnou pláž de las Teresitas, kterou zde zbudovaly tím, že sem navezli písek ze sahary. No a vysadili palmy, a proto je to tu moc pěkné, ale když je pěkně a my už máme zkušenost s mlhami ve výškách, rozhodli jsme se jet nejdřív k vrcholkům pohoří Anaga a teprve pak se zastavit na pláži. Tady taky můžeme dojet autobusem společnosti Titsa. Cesta na Tanango má na směrovce jen 13 km, ale trvala značně déle než by se dalo čekat. Je to samá serpentina a stoupá se a stoupá, když už si myslíte, že by mohl stoupání být konec, objevíte někde nad sebou další pohyb auta či autobusu. No a pak si myslíte, že už bude onen cíl, ale začnete sjíždět dolů k oceánu. A pak je rozdvojení cesty, jedna vede do Tananga a druhá do Benijo. Takže nejdřív to Tanango, kde se dech zastaví nad nádhernými výhledy, které jsme zejména ocenili po té zkušenosti z druhého dne putování, kdy bylo vše v mracích a ještě se tam někde ve vavřínovém lese pokazilo naše první auto. Nyní vše překrásně osvícené slunce.
Z Tananga jsme se museli vrátit na rozcestí a dát se Benijo.
A tam to bylo ještě úchvatnější, protože takové bouření oceánu se jen tak nevidí.
A taky jsme dostali odvahu a šli po molu, kde asi tak každá 10 vlna byla velká. Když jsme se ale rozhodli tento risk podniknout a na mola dojít, přijel autobus a všichni za námi jako slepice za kohoutem. A právě v místě kde si dva nevyhnou to bylo o hubu. A taky že jo, naštěstí jsme měl fotoaprát už schovaný v brašně a zapnutý zip, protože jsem danou situaci očekával. A přišla vlna a všichni kdo tam stáli byli promočeni, až na kůži.
Byla to i pořádná šupka, pak už bylo zbytečné utíkat, protože ta další si dala na čase. Ale slunce pralo a hřálo, foťák fotil i po této koupeli a tak jsme popojeli až na úplný konec cesty kde už byli jen vyhlídkové taverny.
Tam nás v poledním čase přepadl hlad a proto jsme si toto místo, tuto nádheru vychutnali s nějakou tou svačinkou. No a pak nezbylo než se vrátit na rozcestí, kde to ukazovalo na Tanango a na La Laguna. Dali jsme se tímto směrem, a pak podle mapy po vrcholu hor až do obce Lomo de las Bodergas.
Na mapě to bylo jako že po vrcholu, ale pozor, tady to bylo snad ze začátku po vrcholové silničce, ale pak to klesalo a klesalo a my poznali i to jak se dělá či opravuje nová silnice, ale i to jak na Tenerife vypadá skutečný konec světa, tedy silnice. Jen otočka pro osobní auto, busům vjezd zakázán, jeho zastávka nad vesnicí s otočkou. Tady jsme zaparkovali a zase šli kouknout na tu krásu samoty a okolních vrcholků, zalitých sluneční září.
Zákonitě následovala cesta zpět a napadlo nás tedy už to uzavřít a kouknout se i na místo, kde jsme byli 5.3. za pořádné mlhy, to je na Pico del Ingles, pak jsme cestou viděli i Roque Negro a zastavili se právě tam, kde nic nebylo vidět. Tentokrát na vyhlídce Cruz del Carmen bylo vidět do údolí, ale také to, že navečer se umí zatáhnout, a tak opět jsme viděli méně, než by bylo vhodné.
Ale viděli a byl to zážitek, zejména pak ze zimy, které sebou nesly rychlé mraky plné vody.
Pokochali jsme se dositosti a tak už jsme jen sjížděli přes La Lagunu až do Santa Cruz a tady již pak nám známou cestou do San Andres a na pláž de las Teresitas. Bylo už po čtvrté odpoledne, slunce, když nebylo schované za mrakem, pálilo a vytáhlo teplotu až na 25,6 st.C. Voda měla 22,3 st.C. Jen se zvedal vítr, ale protože na pláži bylo jen málo lidí, parkoviště poloprázdné, bylo to jen takové odpolední poležení.
A bylo kolem 17,30 když jsme zvedli kotvy ujeli takových 35 km do hotelu a tady vyklidili zapůjčené auto, dali klíč od auta na recepci a mohli si připít na to, že jsme ten den ujeli jen 128 km, ale bez nehod. No a pokud se zamyslím nad statistikou, pak jsme za sedm dní najeli celkem 990 km, třikrát tankovali celkem za 73 eur a spotřebovali tak 69,95 litrů benzinu. Nepotkali jsme kolizi, i když jich několik mohlo i být. Těch zatáček, cyklistů a motorek přeci jen bylo víc než by se v těch kopcích dalo čekat. Když se zamyslím nad tím, že umí cyklisté vyjet od hladiny oceánu až do výšky 2.300 m n.m. Tak klobouk dolů.
Nyní už budeme trávit dovolenou jen návštěvou hlavního města Santa Cruz a La Laguna, které nejsou tak daleko od hotelu v Caletillas a je to i levnější a nebudou problémy s hledáním místa na zaparkování v tak velkých městech.
Similar Posts:
- Výlet na Matternhorn v roce 2007 – 21.2.2012
- 05_TF – První den s vypůjčeným autem směrem na Jihozápad ostrova. – 18.3.2014
- Naše zastavení ve Vrátné dolině v Malé Fatře – 24.7.2013
- 14_TF – poslední výprava autobusem do Santa Cruz – 18.3.2014
- Výlet na Bunč – pohoří Chřiby – řijen 2017. – 19.10.2017
Both comments and pings are currently closed.