Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

17_CD – Povídání o lázních Třeboň a okolí – květen 2014

Uloženo v : po Česku napsal facero

Kvě.8,2014

Relaxační pobyt v lázních Třeboň v roce 2014.

Když to letošní jaro má tak vrtkavé počasí, rozhodli jsme si udělat radost na relaxačním pobytu v Třeboni v lázních Berta. Protože odmítám kupovat dálniční známku na jízdu po dálnici D1, našel jsem parádní řešení a vydal se na cestu do Třeboně přes Rakousko. Tady jsou cesty rovné, bez výmolů, bez aut, tedy jen malý provoz a krásná zastavení pod hrady kolem řeky Dyje. Ale tentokrát mě potkalo velké neštěstí, protože když jsem si v Třeboni chtěl pořízené fotky z putování Rakouskem prohlédnout, záhadným způsobem se vymazaly. A tak mi nezbývá než dát typ kudy jet a kde se určitě zastavit. Jen pro ilustraci jsem nakopíroval fotky z webu, které vypovídají o historii navštíveného místa.
Je-li jsme tedy z Olomouce zkratkou přes Slavkov do Židlochovic, Pohořelic až do Znojma. Tady jsme pak měli první zastavení v Retzu. Za krásného počasí a úžasných výhledů jsem zajeli na vrchol nad městem, kde stojí větrný mlýn a je zde krásná kalvárie v barokním provedení.

ilustrační foto: Retz v Rakousku pořízeno z webu ilustrační foto: větrný mlýn nad městem Retz

Něco povídání v detailu najdete třeba na webu www.retz.at
nebo na českém webu http://www.apsida.cz/hrady/cizina/rak/drak/weinfitr/retz/retz.htm ale také na webu http://www.freeport.cz/retz-mesto-vina , kde je i zmínka o tom větrném mlýnu nad městem.
Naší další zastávkou byl hrad Hardegg, kde dne 4.5. na sv.Floriána právě probíhali slavnosti hasičů a já pozbyl unikátní video s pochodovou hudbou krojovaných místních hasičů. Další zastavení bylo u zámku v Riegensburgu.

ilustrační foto: Hrad Hardegg pořízeno z webu ilustrační foto: zámek Riegensburg Rakousko

Obě místa jsou zmiňována na webu
http://www.np-thayatal.at/cz/pages/hardegg-sehenswuerdigkeiten.aspx

Ale také foto z hradu najdete po odklepnutí podtrženého hesla Hardegg v povídání o Retzu tedy na webu http://www.apsida.cz/hrady/cizina/rak/drak/weinfitr/retz/retz.htm

Pak jsme jeli přes Langau do Drosendorfu, což je město celé obehnané hradbami a uvnitř pak jsou krásně opravené selské domy. Kousek jsme jeli kolem vody. Je tady totiž blízko našich hranic soutok dvou ramen řeky Dyje.

ilustrační foto:pohled na hradbami obehnané město Drosndorf ilustrační foto: město s hradbami a zámkem Drosendorf

Odtud jsme jeli údolím kolem rakouského ramene Dyje a na oběd jsme zastavili pod zříceninou hradu. Jeden má adresu http://www.stadtmauerstaedte.at/content.php?pageId=6983
Něco o městě a zámku pak je také na stránkách http://w3.drosendorf.at/ .

ilustrační foto: zřícenina hradu Einbenstein

Po obědě jsme dojeli do Raabsu na Dyjí, kde nad řekou stojí mohutný hrad a naše zastavení a krátká procházka mezi náměstím a mostem přes Dyji mělo svou romantiku a pěkné rozhledy.

ilustrační foto: hrad nad městem Raabs

Pěkný web, kde se dovíte něco o městě a okolí najdete na http://dolnirakousy.cz/mesta/raabs-an-der-thaya/

Další naše zastavení bylo pak v obci Karlstein a Dobersberg. A tady musím zmínit jednu zajímavost. Obě města leží v lokalitě o které se něco víc dovíte na webu http://grasel.eu/dobersberg . Je to zajímavé proto, že zde se povídá o loupežníkovi Graselovi, který v kraji řádil a nevynechal ani obec Český Rudolec, kudy jsme se vraceli domů.
Našel jsem pak velmi zajímavé povídání i s fotkami o hradech kolem řeky Dyje. Stojí za to nahlédnout na web
http://www.nppodyji.cz/15-hradu-horniho-podyji-ojedinela-linie-stredovekych
kde můžete mít foto i povídání s mapou, kde se hrad nachází.

No a nakonec jsme se projeli po překrásné krajině, po úzké silničce kolem naší státní hranice od obce Kautzen až do obce Leopoldsdorf. Odtud to už bylo jen kousek do Nové Bystřice. Ale také kousek na to, aby se dalo zcela jasně poznat, že hned za hranicemi tu jsou jen ty naše hnusné, díravé a nerovné silnice. Pak už jen kousek po něčem, co bylo nedávno opravené a dovede Vás to rychle do Třeboně. Ale i když to vypadá jako novější stavba, už to bylo zalátané. No prostě České mrhání státními prostředky, jinak to pojmenovat nelze.
A pak přišli tři dny pohody v městě Třeboň, které je stále pěknější a fotogeničtější. Tohle město a jeho okolí skutečně stojí za to být tu na delší dovolené s koly.

na náměstí v Třeboni a zámek v Třeboni

jedna z bran města Třeboň ráno v uličkách Třeboně

Vše o městě a okolí se dá dohledat na webu www.trebonsko.cz

A co teprve v době borůvek být v Borovanech, kde mají borůvkové festivaly. My tady zajeli jen na dopoledne, abychom navštívili klášter v Borovanech o kterém jsme se dočetl na překrásně udělaném webu www.borovansko.cz . Objevil jsem také Borovanský mlýn, kde musí být krásná dovolená i dětmi. A mají tady přírodní koupaliště Lasna. To musím někdy prověřit.

jsme u kláštera v Borovanech a jsem v překrásné škapulířové kapli

v Borovanech je jediné koupaliště s přírodní filtrací vody Borovanský mlýn

Pobyt v lázních jsem proložili procházkami městem a kolem lázní Aurora. Pobyt jsme po třech dnech ukončili a to právě v den kdy krásné slunečné počasí se proměnilo v mrholící až deštivý den.
Ale nám to nevadilo a dali jsme se na cestu domů. Máme starou mapu Česka a tak po zastavení v Chlumu u Třeboně jsme zjistili, že se dá projet do Rakouska do města Litschau.
Bylo deštivo, ale i tak místní křížová cesta je krásně rekonstruovaná a to zastavení tady stálo za to.

Chlum u Třeboně výhled od vrcholu křížové cesty Chlum u Třeboně kostel nad křížovou cestou

A jelo se lesní cestou na které byli cedule, s upozorněním, že silnice je ve stavbě. A i když byla ve stavbě byla rovná bez děr. Městečko Litschau nás překvapilo svým mohutným hradem a krásným kostelem.

jsme v Rakousku - hrad v Litschau kostel v Litschau

Přes toto město jsme si pořádně zkrátili cestu a tak jsme byli za chvíli zase v Česku v Nové Bystřici odkud jsme se dali směrem na Slavonice. První krátké zastavení bylo v luteránského kostela v obci Klášter. Pak jsme dojeli na hrad Landštejn a celý ho prošli až na pořádně vysokou věž s úžasným rozhledem po krajině.

hrad Landštejn u Nové Bystřice v jižních Čechách výhled z věže, kam se dá vystoupit, ale ten den poprchalo

Další naše zastavení bylo v Českém Rudolci a to kvůli tomu abychom zde viděli největší trosku zámku, jak ho umí dokonale zanedbat byrokracie našeho státu, kterému tento zámek připadl do správy po roce 1945.

Český Rudolec takto začíná jeho oprava Český Rudolec největší ruina krásného zámku

Pak jsme dojeli do Dačic a odtud vyjeli na Kostelní vydří, kde je karmelitánský klášter. Tady se dá poznat místo klidu a lze tu najít skutečné místo k rozjímání.

jsme v Kostelním Vydří - klášteře Karmelitánek jsme v Kostelním Vydří - klášteře Karmelitánek

Cestovat po naši zemi je ale horor, pokud nejedete po nějaké významné silnici. Takže se nám podařilo najít ještě směr do obce Nová Říše, kde je překrásný klášter. Na naše poměry asi s nejkrásnější výzdobou kostela.

klášter v Nové Říši klášter v Nové Říši

Ale pozor, vstup možná jen do zádveří a pak jen mříže, přes které se dalo cosi nafotit. No jsme v Česku a tady se krade vše. A pak už jen nastala česká realita v další jízdě. Přes Želetavu na Třebíč. Silnice plná výmolů a objížděk, takže do Třebíče jsem se zcela náhodou dostali přes obec Sádek, kde stojí na kopci ruina zámku, která´ý ještě v roce 2003 sloužil jako obecní základní škola, kam sváželi děcka z okolí. Ale protože v roce 2003 jsme tu měli svatební veselí, tak jsme se zastavili i v místním hotelu a restauraci, abychom si ověřili jak se jim tady na nejsevernějšími vinicemi na Moravě daří. Pamětní kniha, kde jsme věnovali i fotky ze svatby jak jsme si poptávali zmizela v době, kdy ji obhospodařoval už druhý majitel. Tento třetí majitel má dobrého kuchaře, dobré víno a asi se tu musí zajistit i rezervace na pobyt na zdravém vzduchu s krásným okolím.

tak tady jsme realizovali svatbu mého syna v roce 2003, od té doby třetí majitel, který to vzal na sebe a daří se nejsevernější vinice na Moravě - Sádek u Třebíče

Cestou přes Třebíč to pak ještě šlo, ale horší byl stav značení objížděk, prostě nebyl značený normálně a my museli dvakrát bloudit. Ale to nebylo vše. když jsme přes Popůvky dojeli do Brna, nastal čas realistického čekání u křižovatek, takže jsme Brno projeli za pouhých 70 minut. No neprojeli to se nedá konstatovat, jen jsme popojížděli a více času jen stáli. Zbytek cesty z Brna už byl normální, až na ten stav našich vedlejších silnic.

Fotogalerie, tentokrát ochuzená o ztracené snímky z cesty Rakouskem. Proto jsem použil jen fotky z webu, abych tak mohl ilustrovat kudy jsme to do Třeboně jeli. Další fotky už jsou originální a jsou o pobytu v Třeboni a okolí.

[prohlížej jednotlivé fotky]

Snímky byly pořízeny z cesty na Moravu, když jsme ještě krátili cestu přes Rakousko a zastavili v Rakouském městě Litschau, kdy jsme projeli mezi Chlumem u Třeboně přes Rakousko do Nové Bystřice a pak projeli směrem na Třebíč a pak domů do Olomouce.

[prohlížej jednotlivé fotky]