Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Dolomity – den druhý – túra po vysokohorské Bindelově cestě

Uloženo v : italie napsal facero

Čvn.23,2015

Dolomity – den druhý – túra po vysokohorské Bindelově cestě
ve výšce mezi 2.200 až 2.400 m n.m.

Ráno po 8.00 hodině, kdy se pracně sestavil výběr večeřového menu, jsme odjížděli z místa ubytování zahaleného v mracích, které neskýtaly velké výhledy na krásný dne. Ale do doby, než bylo naplánováno první nadechnutí horského vzduchu to trvalo něco kolem hodinky a tak se stalo, že to sluníčko i si tento den 18.června našlo cestičku mezi mraky a začalo nám dělat pomyšlení.
Krásu kolem naší cesty směrem na průsmyk či sedlo Falzarego postupně umocňovala výška do které se mělo dojet. Město s věhlasným jménem Cortina D´ampezzo , jsme jen projeli abychom se po klikaté silnici vyšplhaly do sedlo ve výšce 2.117 m n.m..

no bylo to tu moc pěkné na passo Falzarego tady se zdržíme abychom se porozhlédly po okolí

tady se zdržíme abychom se porozhlédly po okolí hodně se tu bojovalo za I.světové války

Tady byl dán rozchod k focení té krásy kolem, protože kolem parkoviště už byla vidět jen krásná příroda a špičky hor a taky v dálce zasněžený vrchol Marmolády. Konec koukání, jede se dál.
A tak po sjezdu do údolí nastal další výjezd zatáčkami na jiné sedlo, které zná každý nadšenec pro cyklistiku a sleduje Giro Itália a ví co to je sedlo Pordoi ve výšce 2.239 m n.m. Ale než se tam autobus opakovaně vyšplhal, mohli jsme si představovat, jak to tady v obci Arraba asi vypadá v zimě.

projíždíme rájem lyžařů osadou Arraba a kolem jen zelená louka, která je posetá lanovkami

Nyní tady bylo vidět krásu okolních zatravněných hrbolků kolem lyžařského střediska Arabba. Moderní stanice či četné stožáry lanovek nebylo znát, ale v zimě to tu tedy musí hučet.
Pak už jsem se blížili k sedlo Paradoi. Tady bylo v plánu vyjet lanovkou na čumendu z místa pojmenovaného Paradoi Spitze a kdo by měl chutě, může se dopracovat vlastními silami až na nejsnadněji dostupnou tří tisícovky Piz d´Boe 3.151 m n.m.

a dalo se vystoupit i na vrchol Piz Boe 3.151 m n.m., jen hodina tam a hodina zpět no prostě vyšlo počasí a bylo na co koukat

Pro většinu z naší výpravy to byla čumenda, ale plná krásných výhledů. pak každý splnil doporučený čas pro sraz k výšlapu na tůru po Bindelově trase. Odchod ve 13.00 a do cíle na konci stezky pak příchod v 16.00 hodin. Všichni už podupávali aby mohli vyrazit na tu krásnou výpravu po vrstevnici, která nám umožnila pohodové sledování krásy okolních travnatých ploch plné rozkvetlých květinek, doplněnou stálým výhledem na ledovec Marmoláda.

a pak jen kochání a funění, ale kráse všude kolem no a když bylo potřeba tak se dalo lehnout a kochat se ještě více

Vypadalo to, tak jednoduše a tak pohodově, ale za každým rohem bylo nové a nové překvapení. Byl tam chodníček jednou nahoru a jednou dolů, prostě něco mezi těmi 2.200 m až 2.400 m. Až za tím jedním, obrazně řečeno rohem, se objevila chata. Bylo to vysvobození, protože cestou nebylo jiného místa, kde by člověka nebylo vidět při nezbytné lidské potřebě, až tam za dveřmi na tureckém posedu.

prostě pořád jsme na Bindelově stezce prostě pořád jsme na Bindelově stezce

Už cestou k ní jsem mohli sledovat nové zajímavé místo, přehradu ze sytě zelenou hladinou, což byl cíl, kde nás má čekat autobus.

prostě pořád jsme na Bindelově stezce a já fotím s detailem Marmoladu

Nebudu více povídat, jaksi to uběhlo, bylo to úžasné, bylo to překrásné, všechno to kolem až do chvíle, kdy jsem narazili na odbočku, která říkala tady musíte dolů k té přehradě. A to pak byla fuška na kolínka a na stehýnka.

sestupujeme, byl to pořádný sešup sestupujeme, byl to pořádný sešup

Dokonce na té cestičce hodně klikaté a hodně strmé byly nataženy místy lana, aby se mohl ten kdo trpí závratěmi z výšek jaksi ujistit, že se má čeho přidržet. Ale dosáhly jsme cíle, bylo o něco později, ale bylo to včas, protože slunce si v té době mohlo odpočinout, protože mraky se ujali své vlády a jaksi se zatáhlo.

ještě něco o přehradě ještě něco o přehradě, šly jsme to od 13.00 do 16.30 hodin

Takže zase den plný krásných foteček. Vyjde to i ten den další ? Kdo by chtěl vidět krásu Dolomit, pak toto je jeden z dobrých typů, Bindelova stezka. No a když je jasná modrá obloha pak stojí za to dát 15 eur za výjezd lanovkou na vrchol Paradoi Spitze a jen tak se rozhlédnout po okolí a získat přehled o tom jak rozsáhlé jsou vlastně ty Dolomity.
A pak byla opožděná večeře a byla sranda veliká, protože obsluha se učila s námi komunikovat a my se zase dověděli, že nudle po našem se nazývají pastou po Italsku. Krkolomně vysloveným anglickým překladům zase rozuměla jen příjemná číšnice. No a krásná mladice byla Italkou pro naše mladé hochy z výpravy obrázkem na víc. No a pravý velitel, tedy vrchní v černém saku byl zase pravý Ital. Ale i o nás si asi udělají dojem. Proti poslední večeři kdy byly číše na víno připraveny k nalití, byli tentokrát číše obrácené. Když nastoupila obsluha s lahví vína k nalévání, ne každý už si chtěl nechat nalít, protože se stalo, že po ranním výběru večeřového menu jsme znaly i cenu za litr vína. No a tak si číši obrátilo k nalití jen pár odvážných. No a ti co tak neučinili z opatrnosti na svou kapsu, museli den na to litovat, protože se dodatečně zjistilo, že to máme jaksi v ceně už předplacené večeře.
No z této scénky je patrné, že mi Češi jsme v cizině pořád jen okrádáni kurzem ČNB jako za měnové reformy z roku 1953.
Ale co, tento den byl plný krásných zážitků a plný slunce a to máme dáno, když jsme hodní a má nás ten někdo nahoře alespoň trochu rád.

[prohlížej jednotlivé fotky]