Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

03 – výlet na Slovensko – od Kežmaroku až do Bardějovských kúpelí

Uloženo v : Slovensko napsal facero

Zář.14,2016

03 – cesta pod Tatrami přes Kežmarok až do Bardějovských kúpelí

Bylo úterý a my se vydali na další putování na Poloniny. Protože jsme byli často v Liptovském Mikuláši, byli jsme zvědavi jak to tam asi dnes vypadá, když už tímto městem musíme projet. Jedeme totiž bez dálniční známky a musíme tedy po staré původní silnici.

náměstí v Liptovském Mikuláši

Po ránu se nám pak poprvé objevilo místo, známe s folklorních festivalů ve Východné. Vždy jsme to projížděli vlakem a tak jak to tady vypadá ve skutečnosti bylo pro nás milým překvapením. Nad dědinou je oplocený areál v jehož středu je i dřevěná rozhledna. Byla otevřena vstupní brána a tak jsme si jej celý prošli.
Místo žacího stroje tu byl bača s ovečkami tak to bylo stylově obhospodařované. Podle bači jsme prošvihli sobotní volbu krásky v lidových krojích a festival brambor. Podle reklamy se tu pořád něco děje.

amfiteátr ve Východné amfiteátr ve Východné

Ale my popojeli dál a objevili jsme další nám dosud neznámé místo, i když dříve jsme ve Vysokých Tatrách bývali často. Byl to při původní silnici vojenský hřbitov padlých německých vojáků z II.světové války. Něco tak působivého jsme ještě neviděli. Architektonické řešení získalo i významné ocenění. Vedlo mě to k zamyšlení proč se ti politici nezajdou podívat co svým nerozvážným rozhodováním způsobí obyčejným lidem aby se vyvarovali i těch současných bojů a umírání.

Německý vojenský hřbitov pod Tatrami Německý vojenský hřbitov pod Tatrami

Kdysi dávno jsme byli ve městě Kežmaroku, takže zvědavost jak se to tu změnilo nám nedala a museli jsme zastavit, aby jsme se to tu prohlédli. Kromě těch mladých snědých tváří, krásně oblečených jsme jiných moc nezahlédli jen snad důchodce či nezaměstnané. Ale město bylo upravené a je vidět, že si Slováci to své hodně vylepšují.

v centru Kežmaroku v centru Kežmaroku

Za Kežmarkem jsme objevili odbočku na Vyšné Ružbachy což je lázeňské místo a protože tady jsme nikdy nebyli jen o tom něco slyšeli museli jsme se tam zajet podívat. první dojem byl něco jako nahlédnutí do starých časů, tedy někde do 70 let sešněrovaného socialismu. Teprve až na konci lázeňského parku se objevil nový hotel nad termálním koupalištěm, které bylo ale bohužel zavřené. Ale historie to tu spojuje s Uherskou a španělskou šlechtou, která lázně založila. A protože je zde v okolí hodně travertinu v celém parku objevíte kamenné sochy z tohoto kamene. Je zde i teplé travertinové jezírko, ale okolí hodně nevzhledné až odpuzující, neboť na odpadky z místního bufetu někdo asi zapomněl. Ale když to pominu, ano ještě se to přehlédnout a vnímat jen to co tu je pěkného.

lázně Vyšné Ružbachy travertinové jezírko v lázních Vyšné Ružbachy

Pak jsme popojeli a když jsme se dostali ke Staré Lubovni upoutal nás mohutný hrad nad městem a tak jsme podle směrovky pod hrad zajeli. Z ohledem na čas jsme se rozhodli si jej prohlédnout jen z vnější strany. od parkoviště to bylo ještě pořádného stoupání, ale pak ta mohutnost a rozloha hradu stála za to. Asi to tam je i zajímavého, protože jak jsme vstoupil na hradní nádvoří, hned se mě hodlali ujat krojovaní chasníci.

poslední ohlédnutí na Lubovninaský hrad Lubovnianský hrad

Pod hradem mají i skansen lidové architektury a tak jsme uviděli i první dřevěný kostelík.

scansen pod hradem scansen pod hradem

Za Starou Lubovní se pak jede podle směrovky na Bardějov a v jednom místě se jede kolem státní hranice. V obci Ruská Vola jsme viděli za řekou, tedy na polském území krásný dřevěný kostelík a tak jsme se jen kousek vrátili, projeli hraničním přechodem a vjeli hned i do obce Leluchow. Tady nás šokovala řada budek a stánků pro prodej hodně rozličného tovaru, které byli ale naštěstí zavřené. Je to něco s čím se setkáte třeba v Polském Těšíně. Ale kostelík byl moc pěkný a to odbočení tak stál určitě za to.

dřevěný kostelík v Polském Leluchowu dřevěný kostelík v Polském Leluchowu

Město Bardějov jsme jen projeli s tím, že se podíváme do lázní Bardějov a město si prohlédneme až druhý den ráno. Ale nastalo velké zklamání, protože do lázní jet autem to znamená zajet na placené parkoviště i když to je navečer. Prostě najednou dojedete do místa, kde odbočují tři cesty a na každé z nich je stopka vjezd zakázán. Museli jsme se trochu vrátit, vytáhnout skládací kola a pak si to jet prožít jako lázeňští hosté, ale ejhle i kolům je zde jízda zakázána. No a nakonec jsme se dostali k lázeňské kolonádě, kde je možné ochutnat hodně pramenů, každý jiné chuti. Ale jen proto, že nás obsluha tolerovala a byla vstřícná, tak jsme té vody mohli ochutnat a posoudit, který ten pramen je nejchutnější. No proč to říkám ? Protože každý si sem musí donést ten svůj pohárek a jiný neseženete, jen hodná paní nám dala plastový kelímek. Venku jsme měli kola ta dovnitř nesmí a tak jeden z nás popíjel a druhý hlídal.

v lázních Bardějov - prameny léčivých vod v lázních Bardějov

A jak jsme tak četl, tak vstup na tuto uzavřenou kolonádu je povolen jen léčeným pacientům, takže jsme se tam dostali jen na základě neznalosti a nemalé zdravé drzosti. No a měli jsme štěstí. Na kostele začali zvonit 18 hodinu a my to akorát stihli dopít a zavíralo se. Pak už jsme si to v naprostém klidu prošli sem tam i projeli a moc se nám ten místní klid a vzduch v krásném parku líbil.

v lázních Bardějov v lázních Bardějov - hlavní a lékařský pramen

A protože jsme se s autíčkem neměli kam na noc ukrýt, muselo se jet někam. Jeli jsme do obce Dlhá Lúka. když jsme uviděli směrovku „k hradu“, bylo rozhodnuto, jeli jsme k hradu. Ale domky kolem cesty skončili, asfaltka také, ale šipka tu byla a tak jsme po polní ještě kousek jeli za vesnici a tam kde byla tabulka parkoviště tam jsme to zaparkovali a přespali. na hrad to bylo pěšky už jen 2 km.

místo kde jsme nocovali pod Zborovským hradem projíždíme pod hradem Zborov

Daleko pod námi přes silnici ke Zborovu vyhrávala živá a hlučná muzika laděná do cigánských písní. Ale nakonec i oni z vyloučené lokality šli spát a my také.

[prohlížej jednotlivé fotky]