04 – výlet na Slovensko – Bardějov, pak na Duklu a kolem dřevěných kostelíků do Medzilaborců


04 – Prohlídka Bardějova a cesta na Dukelský průsmyk
s postupnou návštěvou dřevěných kostelíků a musea Andyho Warhola
v Medzilaborcích
Máme před sebou třetí den našeho putování Slovenskem. Město Bardějov jsme vynechali a nechali si jej na ráno. Nikdy jsme tady nebyli a tak nás zde překvapilo několik věcí najednou. město je zapsáno na seznamu UNESCO.
na prohlídce města Bardějova
na prohlídce města Bardějova
V ranním slunci a bez lidí to byl překrásný první dojem. Velké překvapení jak je to tady krásné. Bazilika byla ještě zavřená a tak jsme si postupně prohlíželi jeden krásnější dům za druhým kolem celého náměstí. V horní části jsme zabočili do postranní uličky a z kostela jsme slyšeli hudbu. když jsme dorazili před vstup do kostela už jsme se tam nemohli dostat, protože z kostela šli davy školáků. nedalo nám to, zeptat se co to znamenalo. Bylo nám sděleno, že v kostele františkánů se každou středu ráno koná školní mše. Tak tohle jsme u nás ještě nezažili. Blížil se čas kdy otevřou basiliku. Konečně je 9.30 a my můžeme vstoupit. Koupil jsme si i povolenku na focení, protože to stálo za to. Za seniora to tu je 1.50 a za focení 2 eura. Krásné to místo a bez focení bych si to neužil.
zaplacené focení v katedrále v Bardějově
zaplacené focení v katedrále v Bardějově
Po nafocení hradeb, kterou jsou z velké části už rekonstruované opouštíme město Bardějov a jedeme blíže ke svému cíli cesty. Směrovka na hlavní nás odvádí do vesničky Jedinka, kde je další z dřevěných kostelíků.

Vesnice jako po vymření, všichni jsou v práci. Město Svidník jen projedeme a následuje zastávka v obci Ladomírová, kde je čerstvě rekonstruovaný dřevěný kostelík.
dřevěný kostelík v obci Ladomírová
dřevěný kostelík v obci Ladomírová
Cestou na Dukelský průsmyk odbočíme do obce Krajné Čierno, aby jsme se podívali na další kostelík.

Pak je konec silnice na Slovenském území. Po nové silnici směrem na Polsko se žene jeden kamion za druhým, je to děsivé, ale je to skutečnost. Autíčko necháváme u prodejny chlastu, po polsky u Sklepa. A už si procházíme památník na Dukle. tady měli bustu i ti co ještě tehdy žili, padlí jsou ve velkém jen neznámí vojínové, je to tu krásné pochmurné s ohledem na to jak ta válka byla zbytečná. Ale je to taky k zamyšlení, jak pro naše a ruské vojáky máme pojem neznámý vojín a nic víc a hřbitovech s německými vojáky jsou soupisy všech kdo tam padli. Každý křížek tam má jméno padlého vojína. A ten dojem neudržované památky, tak to je obraz neúcty k těm, co zde tak zbytečně padli.
památník na II.světovou válku na Dukle
památník na II.světovou válku na Dukle
Cestou zpět se zastavujeme postupně u dřevěných kostelíků ve Vyšném Komáriku a v Nižném Komáriku.
dřevěný kostelík ve Vyšném Komáriku
dřevěný kostelík v Nižném Komáriku
Pak zastavujeme u nově opraveného kostelíku v Bodružalu, kde je jediné místo, kde na nás čeká průvodkyně a my si můžeme kostelík prohlédnout za 2 eura na osobu. naše peníze jsou vhozeny do pokladničky kostela na jeho údržbu a milá paní nám podává odborný výklad.
Dozvídáme se, že v obci už je jen 7 lidí řeckokatolické víry a na bohoslužbu se někdy sejde až 25 lidí. Jinak tato víra v tomto kraji vymírá. Kostelík je ještě v opravě a je zapsán spolu s 8 kostelíky tohoto typu do seznamu UNESCO. Za vyfocení interiéru platím další 2 eura a rád přispívám na tu nádheru. V kostelíku se stal malý zázrak. když tudy procházela bojová fronta od Dukly na kostel spadl dělostřelecký granát, prolétl střechou a zapíchl se do podlahy, ale nevybuchl. tehdy místní babky jej ze země vytáhly, naložili na koberec a odnesli do lesa, kde pak je chlapi odpálily. A tak je kostelík v původním stavu včetně cyliriky, která tu leží na oltáři a čtou se z ní liturgie už přes 300 let. Podle prospektu, který jsme dostali je tu tento dřevěný kostelík od roku 1646. Do seznamu UNESCO byl zapsán c roce 2008.
památka UNESCO - dřevěný kostelík v Bodružalu
památka UNESCO - dřevěný kostelík v Bodružalu
Ještě jsme ten den zastavili u kostelíka v Mirole.
dřevěný kostelík v Mirole
dřevěný kostelík v Mirole
A protože už jsme byli blízko Medzilaborcům a bylo kolem 16.00 hodiny pokusili jsme se dojet včas do tohoto města, kde je jedinečná galerie Andyho Warhola. měli otevřeno do 17.00 hodin a tak jsme se z historických zážitků přenesli do nové moderní doby, kterou po svém prožíval v USA v New Yorku umělec, grafik, režisér a světově uznávaný bohém Andy Warhol, který zanechal veškeré své dědictví prostřednictvím svého bratra Jana Warhola celé své dílo tomuto rodnému městu. Museum žije i současným uměním street artu. Je zde přísný zákaz focení, ale přeci jen něco se mi podařilo zachytit jako vzpomínku na to, že jsme tu byl.
Medzilaborce - museum s dílem Andyho Warhola
před museem v Medzilaborcích
V závěru dne jsme dospěli do vesnice Nižná Jablonka, kde žil před svým sňatkem děda mé manželky, než se oženil s babičkou, která zase žila v nedaleké obci Pčoliné. A protože se vědělo, že měli něco společného i v obci Papín, dojeli jsme až sem a tady u kostela kde byla večerní bohoslužba jsme vyčkali setkání s místním farářem, aby jsme se jej zeptali jak je to s možností nahlédnout do matriky.
slunce zapadá nad Papínem
kostelík v Papíně
Na parkovišti pod kostelíkem v tichém zákoutí jsme pak i přespali a ráno si vychutnali i východu slunce na Poloninou.
Similar Posts:
- 01 – výlet na Slovensko s cílem vidět hlavně dřevěné kostelíky a kraj prarodičů na Poloninách – 14.9.2016
- Na prohlídce Sloupsko-šošůvské jeskyně. – 9.4.2018
- 03 – Polsko – Gdaňsk – odpoledne ve Starém městě – 7.9.2022
- 01_Veselý hřbitov v Sapintě a dřevěné kostelíky v Maramuresi. – 27.7.2017
- 07 – výlet na Slovensko – přes Prešov a Levoču do thermálu Vrbov pod Tatrami – 14.9.2016
Both comments and pings are currently closed.