Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

05 Azory – Nordeste a pak po severním pobřeží zpět.

Uloženo v : Portugalsko napsal facero

Čvc.7,2016

Azory díl 5 – Nordeste a pak po severním pobřeží zpět.

Dnes jsme se vozili autem už třetí den. Podle předpovědí mělo být dopoledne jasno, pak oblačno a tak to taky bylo a my se podle toho vydali na místa o kterých jsme v rámci
příprav četli. Po dálnici hned nad ránem, tedy po snídani v 7.30 hodin, jsme vyjeli to bylo v 8 hodin. Jako dálnice to je namalované na mapě, ale kvůli horskému terénu to je jen občas silnice se čtyřmi pruhy, pak třeba jen se třemi a sem tam to má jen dva pruhy. My měli to štěstí, že to jelo pomaleji, protože před námi jel pohřební vůz s neboštíkem. Ale pak jsme jej na delším rovném úseku konečně předjeli a v 9 hodin jsme vystupovali na první naší zastávce ve městě Nordeste na východní části ostrova.

parčík pro děti pod mostem v Nordeste Nordeste

Pěkné a ráno hodně poklidné městečko nad oceánem, staré i nové domečky a ty staré, takové malebné, prozaické. No a všude samé květy. Ještě jsme podle směrovek dohledali a našli koupání v oceánu pro místní. Když jsme sjeli kousek z hlavní silnice za městem, raději jsme zůstali stát v jedné přehledné zatáčce, kde byl výhled pod nás.

vyhlídka za Nordeste a na jejím konci je koupaliště pro Nordeste koupaliště po přiblížení

Ten další sjezd až ke koupališti byl trochu riskantní pro velký sklon úzké silnice a já ještě pořád myslel na tu složenou kauci. Ale výhledy to byli parádní a bazény mají přímo na hraně s oceánem.
Z tohoto města Nordeste jsme se vraceli, ale s tím, že jsme jeli po normální silnici plné zatáčení, klesání či stoupání, protože tato silnice je na mapě vyznačená červeně a je nižší třídy ale kopíruje svahovitý terén, kde je taky plno kaňonů, které nově postavená dálnice překonává mohutnými mosty. No a jednou se v zákrutě objeví odpočinkové zákoutí, kde si můžete něco připravit na rožni, pak zase jen kaplička k pomodlení. A k tomu pak určitě WC a to splachovací, i když široko daleko není stavení.

jedeme po místní silnici a nad námi dálniční most odpočivadlo s piknikovým zázemím

A tak jsme jeli a jeli a sledovali směrovky. Už víme, že každá z nich, jak v hnědém provedení, tak i ty v modrém provedení znamenají odbočit a vidět něco hodně zajímavého či místně atraktivního. Buď to byla krásná vyhlídka, odkud se pozorují velryby, nebo jen vyhlídka – murador, co bere dech. jeli jsme a zastavovali podle mapy, co tu dávají všem turistům na informacích či v půjčovnách aut.

na vyhlídce památka na objekt pro sledování pohybu velryb a zase murador - vyhlídka

No a když jsme cestou najednou zahlédli modrou směrovku, odbočili jsme daným směrem na Riberia Caldeira. To jsme ale netušili co uvidíme. V zákrutě starý kamenný dům a pod ním domečky, co dříve byli mlýny. Hodně zajímavé řešení přívodu padající vody.
V domečcích k nahlédnutí původní vozy do spřežení a nebo kameny na mletí obilí. A kolem malé či velké vodopády a k tomu zase ty hortenzie. Mezi tím vším červené chodníčky a zkroucené konstrukce zábradlí.

a na konci procházky krásný vodopád no uznejte, není to tu pěkné

Když jsme tu zastavili my, právě končila prohlídka místních, tedy Portugalských „babek“ na výletě autobusem a ten nám zakryl to nejpěknější co my pak viděli na konec. Byl to překrásný vodopád. Bylo to pro nás úžasné místo, kde pohoda přímo vyzařuje okolo do posečených svahů osázených cizokrajnými stromy a čím tak asi ještě – no hortenziemi.
Pak jsme zase popojeli a narazili na vyhlídku z roku 1942, kterou ale v roce 2005 opravili. Byla to Baia santa da Irija. Taky se nám ale nepodařilo najít maják, protože na silnici, kde byla k němu směrovka, právě opravovali kruhový objezd a směrovky byly sundané.
No ale jedna hnědá nás zase upoutala. Byla k jezeru Lagoa sao Brás. Jelo se pořád serpentinami do vrchu. Jen krávy všude kolem nás pozorovaly jak si to šineme do pořádného vršku. Jinak pusto a prázdno. Ale nakonec jsme dojeli k jezeru a kochali se tím tichem okolo. Pak zase ty hortenzie a macaté, s velkými vemeny v pohodě se pasoucí krávy. Mohutná vemena, asi plná mléka. Mají tady na dojení takové maringotky s automaty na dojení.

Lagoa de Sao Brás kopec na jezerem Lagoa de Sao Brás

Když jsme sjeli zase na „dálnici“ , tak kousek od nájezdu bylo zastavení na čajové plantáži Cha Coreana, která je jediná v Evropě. Volná prohlídka, kdy chodíte mezi starými, snad původními mašinami bez lidí a vše normálně běželo a bylo teplo od pece na sušení čajových lístků. Můžete zadarmo porovnat dva druhy čajů a nakonec si i nějaký ten čaj koupit.

je to jediné místo v Evropě, kde ještě pěstují čaj ano zastavujeme na farmě Cha Coreana - čajové plantáže

Jako dárky jsme nakoupili ten nejlepší co do chutí a samozřejmě prodavačem doporučený – ten zelený. A pak jsme na další našem putování po dálnici fotili místní raritu, starouška co sedí napříč na kobyle a po stranách sedla veze konve s mlékem, ano po okraji dálnice, neopomenu to dodat, protože kde by to u nás někdo povolil, že ?

jdeme se podívat co tu nabízí no posuďte sami, jak se vám to líbí - čajová pole

Radost to vidět a mít možnost to nafotit. No a toto malé štěstíčko se zadařilo těsně před odbočením u druhé z čajových farem Formosa, kde už se tak volně nepohybujete, čaj vám dají, ale za úplatu. Jen ty výhledy od farmy byly úžasné.
Nakonec jsme dojeli do druhého největšího města na ostrově do Ribeira Grande.

hlavní kostel na vršíčku krásná parková úprava kolem řeky co teče městem

Tady jsme nakoukli do dvou krásných kostelů, prošli si historickou část města a pak popojeli na nábřeží, kde jsme konečně taky objevili veřejné a placené koupaliště. Ale vstupné 1,70 na den, či jen 70 centů pro seniory, to je prostě lidovka.

koupaliště v Ribeira Grande ještě kousek tam dál se popojede ...

Ale den se nachýlil ke konci a oněch asi 150 km popojíždění přineslo únavu, takže jsme už pak jen najeli na spojovací dálnici, kde po 8 km se přejede ze severní strany ostrova na jeho jižní stranu.
Pak už jen večeře a koukání na ty mohutné vlny oceánu, přímo pod balkonem našeho aparthotelu. No a protože jsme jeli kolem osamocené benzinové pumpy a na měrce to dávalo na spotřebě už jen tři políčka ze čtyř, najel jsme tankovat. Benzin tu mají také s označením natural 95 a stál 1,280 eur za litr. Platil jsme za doplnění na plnou 38 eur a bylo to za 26 litrů a něco. Pro další dva dny a možná i více to bude bez nervování z toho, že bych zůstal někde v poli stát.

[prohlížej jednotlivé fotky]