10 Azory – Naposledy s autem do Ponta Delgady a v okolí aparthotelu.
Azory díl 10 – Naposledy s autem do Ponta Delgady a v okolí aparthotelu.
Bylo 27.června, pondělí a já jel dopoledne vrátit auto. Nebylo v tu dobu v kanceláři človíčka, bylo 9.30 . Úředník dohledal předem připravené papíry a šel se mnou převzít auto. Napětí jak to dopadne. Vzhledově bylo vše bez škrábanců a promáčknutí, takže šlo o informaci „OK“, což znělo dobře mému uchu . Ještě ověřil, jestli je plná nádrž. Cosi zmáčkl a z mého vizuálního vnímání ukazatele – že je plná, byl hned příkaz úředníka doplnit. A protože k předání podle papíru v 11 hodin, byl ještě čas, jel jsem na nejbližší stanici ten benzin doplnit. Bylo toho za 5,70 eur, a asi 4,26 litru za 1,28 eur na litr.
Takže pozor, žádná tolerance, jsou hodně přísní. Ale na podruhé už byla kancelář plná lidi. Ale úředník se právě vracel od jiného předání vozu, kterému našel škrábance od větví a někam toho řidiče poslal.
Já mu ukázal, že jsem doplnil, on znovu v autě zmáčkl jakýsi knoflík, zjistil, že je fakt plná nádrž a šel se mnou do kanceláře, požádal mě o platební kartu, naťukal cosi do přístroje a dal mi potvrzeni, že kauce 890,19 eur je uvolněna. Takže resume pro naše ježdění autem je : při předání na tachometru byl stav 1805 km a my tak najeli celkem 1805 – 993 = 812 km za 7 dnů zápůjčky. Za benzin jsme zaplatil celkem 38 a 39 a 5.70 = 82,70 Eur. Za vypůjčení auta přes cestovní kancelář se platilo na 7 dnů 9000 Kč. Takže cestování po ostrově vyšlo denně 1285 Kč a 11,81 eur za benzin a to vše na dvě osoby. Na jednoho by to pak v přepočtu dalo 29,50 eur na den. Placený výlet na den tu stojí kolem 55 eur a na půlden pak kolem 35 eur. Efekt je zřejmý a mohu jej doporučit. Vše se vylepší pomyšlením, že při placeném výletě děláte jen to co je vám dovoleno a my si to užívali jak se nám to hodilo a jeli tam, kde chtěli a kdy chtěli a ještě to přizpůsobili nejistému vývoji počasí. Půjčoven je tu více, ale musíte vědět kde je najít, musíte si umět přečíst podmínky zápůjčky a musíte počítat i s tím, že vám vozidlo nedají v okamžiku, kdy navštívíte kancelář. Jen tak mimochodem v Ponta Delgádě na promenádě se půjčují i kola a to za 2 eura na hodinu, či 4 eura na dvě hodiny. Možná to bude pak i levnější. Já objevil čtyři jména kanceláří. Ale raději jsem byl spokojen s tím, že jsem měl vše předem a přesně na čas zajištěné.
No a my po vypořádání formalit při vypůjčení auta šli na obhlídku Ponta Delgády, a to tak, aby jsme viděli to co jsme ještě nestihli zhlédnout. A bylo ještě co vidět. Kostel Santo Cristo na náměstí S.Francisko.
kostel Igreja de Santo Cristo
kostel Igreja de Santo Cristo
Byl otevřeny, byl úžasný svou atmosférou a uspořádáním. Pak další místo našich opomenutých prohlídek byla tržnice. Tady bylo v pondělí poloprázdno. Koupili jsme na pozdější vychutnávání zážitků místní malý bochník sýra a šli na nábřeží. Tady jsme konečně objevili i veřejnou plovárnu pro Ponta Delgadu.
veřejné koupaliště v Ponta Delgada
luxusní jachta v přístavu Ponta Delgady
Ale taky jsme pozorovali dění kolem nóbl jachty – dvojstěžníku. Pak jsme už odjeli autobusem na hotel a odpoledne bylo věnována procházce k již dříve objevenému místu, kde je kousek od našeho hotelu veřejná a bezplatně přístupná plovárna. Tady bylo čisto, kolem prostý lid co bydlel okolo v malých domcích a zašel k vodě jen tak po práci. Volný oceán tu byl sevřený molem a tak v něm bylo dobré koupání.
i tady jsme se jedno odpoledne po vrácení auta koupali
a je to moc pěkná vyhlídka
Ale voda ledová po vstupu do ní, pak se to srovnalo a když se vylezlo, tak se člověk cítil hodně svěží. Slunce ten den dohnalo náš deficit s opalováním. No pak už jen rutina a nuda. Večer procházka. Druhý den jsme měli připraven výlet autobusem do Lagoa, což je město na opačné straně od našeho hotelu a stejně tak daleko jako do Ponta Delgady.
V týdnu to tam jezdí hodně často a cena stejná, za dva 1.80 eura. No jeli jsme tam proto, že jsme tam objevili krásnou nově rekonstruovanou plovárnu. Na plovárně jsou jak bazény naplněné mořskou vodou a prohřátou sluncem, tak volné vstupy do lagun v oceánu. Barevné kombinace modré, bílé, černé a žluté pak dělají své. K tomu různá zákoutí mezi skalami. A to koupání, to mělo zajímavý efekt. Muselo se nahřát na slunci tělo, a to slunce umělo velmi rychle. Pak rychle do oceánu po schodech a přidržovat se lana. Velká vlna si vás pak podala do laguny. Přes lagunu natažená lana, takže parádní zážitek byl, když se jej držíte a jak se žene vlna z prostoru do laguny, tak zvedá hladinu a žene vás to na konec laguny a vy se držíte lana a ono vás to houpe sem a tam. Ale taky se dá volně plavat a vy cítíte jakou to má sílu a vy ji dokážete překonat.
rozhlédneme se po okolí, než na koupališti zalehneme
a fotím zajímavá zákoutí na koupališti
Ale po krátké době silné ochlazení proleze tělem, teploty se vyrovnají a chlad vám nevadí. Po další krátké době už ale musíte z vody ven. Když pak jdete do čitých sprch, voda ve sprše je téměř podle prvního dojmu teplá. No a pak zjistíte, že teploty oceánu je 18 st.C a teplota vody ve sprše byla takových 20 st.C. No v bazénech byla asi 22 st.C. Na slunci to pálí, ve stínu, když fouká začíná být i chladno. Je to takové jiné než u nás u vody, to se hned dá rozeznat. Válení u bazénu jsme nepoznali a plavalo se v něm volně a bylo to prima.
Vstup na koupaliště byl pro dva za 3 eura na celý den. Nanuky z místní výroby továrny Nestle, co stojí opodál stály 1.50 Eura. Káva jako vídeňská za 1.80 eura. No prostě vše bylo v přijatelných cenách, takže to hodnotíme jako nejlepší místo pro koupání na tomto ostrově.
Zpět se jelo autobusem. Já to ještě kousek protáhl do míst, kde jsme se den předtím koupali na veřejném koupališti, protože tam je krásná vyhlídka a krásné detaily k focení a bylo by škoda je nemít, když jsme bydleli jen kousek pěší chůzí.
a k tomu krásné vyýhledy
tak jsme rád, že jsem to nevynechal
No a nafocením tohoto místa to nekončilo, podařilo se mi nafotit i místního revizora dopravy připraveného k nástupu ke kontrole. Podařilo se mi nafotit i místní lelkující důchodce , což je pro ně tak typické, když procházíte nějakým tím veřejným místem. Ale taky jsem nafotil na závěr i to, že ne vše je tu krásné, a je tu hodně příležitostí k rekonstrukcím. Takový rozpadající se dům nad pláží a na jeho okraji střechy hejno holubů, co sem tam odletí posbírat drobečky z pláže. No a my odletíme a už to víme, protože servis po internetu funguje a svozové auto pro nás přijede dne 29.6. 2016 v 11.20 hodiny. A odlet samotný je ve 13.50 podle letového řádu do Lisabonu. Tady pobudeme do druhého dne v hotelu se 4 hvězdičkami v centru města a do Prahy letíme zase kolem 13 hodiny dalšího dne 30.června.
No a na závěr k pousmání. Poslal jsme pozdravení z dovolené našim přátelům, ale byla tam i otázka : má důchodce dovolenou ?
Odpověď byla od jednoho z našich přátel velmi zajímavá a já ji ocituji :
Co se týká definice „dovolená“ pak pro důchodce je to spíše než „dovolení opustit práci“ dovolení utratit si našetřené peníze za blahodárný pobyt u moře. Podle mého názoru je to rozumné, zvláště v době, kdy nám věk a zdraví a politická korektnost mohou začít diktovat něco co se nám nemusí líbit.
Similar Posts:
- Zámek Veselíčko a hned na to u Jadranu. – 7.6.2020
- 02 – Chorvatsko – výlet lodí do Trpanje a výlety po okolí – 5.9.2017
- Korsika – putování soutěskou Spelunca do Porto – 22.11.2011
- 03 Azory – první naše cesta autem na západní pobřeží ostrova k Sete Cidades. – 7.7.2016
- 08 Azory – koupání v teplé vodě oceánu na ponte Ferraria. – 7.7.2016
Both comments and pings are currently closed.