Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Vánoce 2015 v Harrachově byly spojeny s výlety.

Uloženo v : po Česku napsal facero

Led.1,2016

Vánoce 2015 v Harrachově byly spojeny s výlety.

Harrachov je už pro mne poznaná lokalita, ale vždy se najde něco nového k objevení. A protože letošní doba vánoc byla mimořádně nepříznivá, nedalo se odolat malým chvilkám, kdy se mělo objevit alespoň to sluníčko, když už ne sníh. Ten tady letos prostě nebyl.
První den šlo jen o procházku spojenou s dýcháním horského vzduchu, což vedlo k nachlazení a tak čas vánoc byl proležen v posteli a s podáváním nějakého toho léku proti chřipce.

na lesním zátiší je ticho a klid a už ho vidíme, to je první sníh v Harrachově ?

i na vrcholu je vidět cosi jako sníh to je vánoční Harrachov v roce 2015

Ale přišel den , kdy mělo být od západu slunečno, a proto jsme zajeli po hřebenech jizerských hor do Liberce a když už fakt bylo vidět, že to bude stát za to, zajeli jsme až pod vrchol Ještědu. No cestou jsme objevili zajímavé místo na hřbitově v Albrechticích a taky jsem konečně dohledal chaloupku, která kdysi patřila mému strýci a ze které byl krásný výhled po Janově nad Nisou.

jsme na výletě a to na hřbitově v Albrechticích chalupa v Janově nad Nisou

To že jsem ji konečně objevil byl skutečně dobrý výkon, protože to co dříve byla krásné louky, a sem tam nějaká ta břízka a v údolí pak kostelík a rozházené chaloupky po okolních stráních, to už hodně dlouho není pravdou. Libercem jsem projel podle směrovek celkem rychle a bez váhání. Z minula jsem věděl, že lanovka na Ještěd je na konečné místní tramvajové linky a tak jsem se ji držel a našel i konečnou tramvaje. To že se dá vyjet autem až pod vrchol to mi udělalo radost, protože jsem se cítil být dostatečně nakousnutý chřipkou a zvýšenou teplotou.
Kdo mohl tak sem na majestátní vrchol Ještědu vyrazil, a tak pohoštění v místní restauraci odpovídalo době totalitního režimu, kdy už nic nemáme a nebo máme, ale musíte si počkat. A tak dokud slunce osvětlovalo vše pod námi, tak jsme se rozhlíželi a fotili.

a pak už jen stoupáme k vrcholu na Ještědu a slunce se zase ztrácí za mraky

A vyšlo tak akorát, protože cestou zpět už sluníčko zalezlo za rychle letící mraky. ještě jsme se zastavili kousek od radnice, abychom mohli porovnat vánoční náladu tady v Libereckém kraji. Měli jsme dobrý nápad a šli se zahřát do chodeb Liberecké radnice a měli jsme na co koukat a co obdivovat. když jsme vyšli ven před radnici viděli jsme naposledy jak slunce ozařuje tu krásnou stavbu a pak konec a zase bylo to hnusné počasí.

poslední sluneční svit na překrásnou stavbu radnice v Liberci pronikli jsme do chodeb radnice v Liberci

Z výletu do Harrachova pak byl pěkný den až náš den návratu do Olomouce. Opět se udělalo slunečné počasí. Ještě při prohlídce opravené vlakové zastávky pro Harrachov, na Mýtině bylo pod mrakem a tak jsem si ani málem nevšiml, že se tady dá dojet za golfem i vlakem, protože tady je golfové nejvýše položené hřiště v republice přímo pod zastávkou. Odtud bylo ale také vidět, že nad Semilemi už meteorologové dobře odhadli vývoj počasí.

Ještě jsme si museli cestou za Jabloncem nad Jizerou odskočit do Buřan, kde je vidět co umí soukromé vlastnictví udělat s historickou stavbou mohutného vodního mlýna, který dříve patřil nějakému Janatovi. Viděli jsme jej ve stavu před spadnutím a byli jsme zvědavý, jak je na tom nyní.

zvědavost nás zavedla do Buřan k vodnímu mlýnu zvědavost nás zavedla do Buřan k vodnímu mlýnu

Naše první zastavení bylo v lázních Bělohrad, kde jsem se prošli kolem rybníčku Pardoubek, abychom nafotili mimo jiné modrou oblohu, tmavou hladinu rybníka a spousty vyřezávaných strašidel a příšer a dokonce i místní příšerku obdivovanou na jezeře Lochnes ve Skotsku.

a bylo krásné slunečné odpoledne 26.prosince 2015 a tady je hlavní budova lázeňského komplexu

Bylo to takové podivné nasměrování naší cesty domů, ale zvědavost je zvědavost a tak jsme také objevili lázeňské ubytování pro samoplátce za ceny důchodcům nedostupné. No ale bylo to tu zajímavé, to se musí nechat, jen snídaně podle jídelníčku za 150 Kč a oběd za 350 Kč nám dali svou cenovou hladinou jasně najevo, že máme popojet.
A popojeli jsme do Hořice. tady jsme hledali a lehce našli kopec plný pískovcových soch. Dobře značené směrovky nás dovedli nad město, na kopec u sv.Gotharda, kde najdete i hřbitov, jehož vstupní brána je veledílem místní kamenosochařské školy. No a je to, zase jsme viděli kousek toho zajímavého co lze po Česku objevit a co ve světě prostě nemají.

začíná to ale hřbitovní bránou mezi sochami v parku nad Hořicemi

Pak už jsme jen zajeli do Třebechovic pod Orebem abychom viděli místní světoznámý mechanický betlém. Před vstupem do musea betlémů hrála lidová dechová kapela, když už byl ten vánoční čas, museum bylo plné lidí i když betlém jako takový byl ve stavu rozebraném, protože jej opravovali. A tak jsme jej viděli v plné kráse jen na promítaném medailonku. Ale zase kdo jej viděl tak vykuchaný jako my ?

na náměstí ještě dopadají sluneční paprsky ten hlavní betlém zrovna opravují

No ap k už slunce zapadalo a my jeli a jeli a stále sledovali jak rudne obloha až jsme dojeli na místo, kam se začíná sjíždět do Mohelnice. Až sem bylo normální počasí, ale jak jsme začali sjíždět na Mohelnici, zjistili jsme, že v husté mlze už vidět není, a tak jsme pomalu a bezpečně dojeli až do té naší Olomouce. Jestli tu bylo celý den takhle, pak jsme měli opravdu krásný den, krásného jarního vánočního času. Jak jinak to pojmenovat ani nevím a neumím. na slunci bylo totiž 15 st.C a to bylo 26.prosince roku 2015.

[prohlížej jednotlivé fotky]