Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

01_Veselý hřbitov v Sapintě a dřevěné kostelíky v Maramuresi.

Uloženo v : Rumunsko napsal facero

Čvc.27,2017

01_Veselý hřbitov v Sapintě a dřevěné kostelíky v Maramuresi.

Cestování po Rumunsku nám začíná na okraji města Satu Mare při hranicích s Maďarskem. Jedeme tak regionem Banátu a Muramares, které také sousedí s Ukrajinou a Moldávií.
Naše první zastavení po průjezdu průsmykem „Huta“ ve výšce 580 m n.m. Následuje sjezd do obce „Sapanta“, kde mají „Veselý hřbitov – Cimitriul Vesel“. Místní obyvatelé považují smrt za něco jiného, za osvobození z útrap těžkého života a tak místní lidový umělec „Patraš“ na tomto hřbitově každému zemřelému namaloval na modře podbarvenou desku s křížem naivní obrázek s námětem, který vyjadřoval profesi zemřelého za jeho života.

na veselém hřbitově ve vesnici Sapanta - RO objekt musea v Kecskemétu

Sám pak je pochován před vchodem do kostela, který se celý postupně opravuje a obléká do nového hábitu.

deska toho co vše maloval se opravuje nová mozaika na opravovaném kostele

Byla neděle a v kostele probíhaly bohoslužebné obřady. Kolem čekali zástupy slavnostně oděných žen s dětmi. Moc zajímavá a nezvyklá atmosféra.

místní ženy čekají na bohoslužbu za fotku dostala holčička bonbónky z Česka

Na ulici před hřbitovem pak je hodně krámků, kde koupíte vše co se vám zalíbí jako památka na navštívení toho místa.

tohle si pak můžete koupit na památku tohle si pak můžete koupit na památku

My jsme se zastavili nafotili a jede se o kousek dál do obce „Barsana“. Tady je jeden kostelík schovaný v sadě mezi neudržovanými stromy. Ale je zapsán do památek UNESCO, protože je vymalován od roku 1806 Toaderem Hodorem ve stylu lidové malby vyznačující se barokními a rokokovými prvky.

cíl prvního výšlapu, kostelík na kopci z 18 století maloval Toader Hodor v roce 1806

Nově bylo zbudováno sociální zařízení a malé parkoviště, které ale bylo zavřeno.
Než jsme se ke kostelíku dostali pochodovali jsme kolem vstupních dřevěných vyřezávaných bran. Potkali jsme se i s místními, kteří právě odcházeli z nedělní polední bohoslužby.

fotíme pro tuto oblast typické vstupní brány je po mši a je třeba ještě něco dopovědět

Popojeli jsme o 6 km dále a na konci obce „Barsana“ jsme navštívili areál pravoslavného kláštera ze současné doby, jehož většina budov byla postavena až po roce 1989. Je zde však dřevěný pravoslavný kostel s výškou 56 m a je tak asi nejvyšší dřevěnou stavbou v Evropě, jak praví tištěný průvodce Rumunskem.

v areálu nového monastyru v Barsaně malby na dřevě v kostele nového monastyru v Barsaně

V obci „Ieud“ jsme se vyšplhali k dřevěnému kostelíku Biseria din Deal, kostel na kopci, který také patří na seznam UNESCO. Zde v tomto kostele je každé jeho místo pokryto nástěnými malbami přímo na dřevě. tyto malby dokončil v roce 1782 Alexandr Ponehalschi a jsou považovány za jeho nejkrásnější dílo.

dřevěný kostelík na kopci ve vesnici Ieud vnitřní malby kostelíka v Ieud

No a ještě ten den se nekončí. Jedeme do průsmyku Prislop. Stoupání začíná ve středisku „Statiunea Borsa“ když kolem jsou zajímavé seníky.

jsme v údolí řeky Izy okolní kopečky viděné z Prislopu

Jede se do pohoří Maramures, které tvoří severní hranici s Ukrajinou. Na vrchol se opravoval silnice nám zcela nezvyklým způsobem a tak jsme dosahovali „závratné rychlosti“ do 20 km za hodinu. Pro řidiče to byl nervák a pro nás nervy. Na vrcholu pak byli sice krásné rozhledy, ale musel se fotograf prodrat mezi stavebními stroji. Na vrcholu je poutní klášter, který se postupně teprve buduje.

nově budovaný klášter na sedle Prislop tak do tohoto kraje nyní budeme sjíždět ze sedla Prislop