Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

02 – Den druhý – ještě v Normandii – na americkém hřbitově – 7.června 2017.

Uloženo v : Francie napsal facero

Čvn.13,2017

Den druhý – ještě v Normanidi – 7.června 2017.na předměstí

Po noci v poměrně prostorném pokoji hotelu řetězce Premiere Classse vyjíždíme z předměstí Le Havre přes dva zajímavé mosty do Honfleur, což je staré přímořské městečko, nyní součást velkého Le Havru. Jedeme se mproto abychom si jej prohlédli a obdivovali jeho dlouhou historii. A nejen to, tady se scházela parta impresionistů kolem Bodina, který se tu narodil. Dnes už to je místo hodně vzdálené od oceánu, ale nějaká ta voda pro jachty tu ještě zbyla.

a jsme v Honfleuru - staré části Le Havru procházkou po městečku Honfleur

Prošli jsme hodně staré a zajímavé uličky, nahlédli do dřevěného kostelíku a podívali se na zahájení tržního prodeje u tohoto kostelíku. Konstatujeme, že to tady bylo pěkné a zajímavé.

procházkou po městečku Honfleur procházkou po městečku Honfleur

Na prohlídku jsme měli 90 minut a tak jsme si to pořádně prošli a nafotili. Krásy tohoto místa byli oblíbeným objektem pro malování francouzských impresionistů. Počasí nám přálo, deštníky jsme nosili jen symbolicky, zpočátku bylo na obloze zataženo a pak se objevilo i sluníčko mezi letícími mraky. A byl čas na to popojet.
Autobus nás vyložil a zase na stejném místě naložil, abychom se přemístili do Bayexu, kde se nachází museum a v něm historická tapiserie z 11.století, kde je vyobrazena invaze Viléma Dobyvatele v roce 1066 do Anglie. Město bylo kolébkou vévodů z Normandie. Tady jsme navštívili něco co je pod patronací UNESCO. Je to tapiserie 70 m dlouhá a jen 90 cm široká.

takto vypadá kopie oné tapiserie dlouhé 70 m a vysoké 90 cm. navštívili jsme museum tapiserie v Bayeux

Byli jsme zvědavi co to asi bude, ale když jsme obdrželi místo průvodce jen natočené povídání v diktafonu a to v českém jazyce, mohli jsme sledovat hodně poslouchat zajímavé povídání o tom, jak Vilém dobyvatel měl problémy s dodržením přísahy a jak bojoval o Normandii. Také jsme jen tak mimochodem zjistili, že český výklad je rychlejší, než v jiných jazycích. Byla místa, kdy jsme se posouvali rychleji než Angličané. Diktafon se vám totiž automaticky zapne, jak se předstoupí před tuto tapiserii a protože nad obrázky a jednotlivými scénami jsou čísla, víte co vidíte a co se to tu zobrazuje. Pak jsme šli do patra, kde je povoleno i fotit a jsou zde zvětšené výjevy z tapiserie. A tak vidíte jaké že to bylo umění takovou věc stvořit a symbolicky vyjádřit děj historických událostí. No a je zde také něco z historie Normandie.
Promítání jsme už vynechali a šli se podívat do obrovské katedrály co stála o kousek dál v tomto, zase jen malebném městečku.

a tohle je hlavní katedrála v Bayeux Čeladná - lázně

Po obědě, tedy po něčem co je možné považovat za oběd, jsme zahájili poznání míst, kde se vylodily 6.června roku 1944 spojenci. První zastavení bylo na Americkém hřbitově kde je pochováno velké množství amerických vojáků. Na velkém prostoru jsou bílé mramorové kříže, ale také židovské hvězdy amerických vojáků, co tady padli při dobývání pláže Omaha. Má tu být kolem 10.000 padlých.

pomník padlým Americkým vojákům jsou zde i židovské hvězdy

Je odstrašující, že se pořád chce někomu válčit a zabíjet obyčejné pěšáky tohoto válečného šílenství. Dojem je odstrašující, když si člověk uvědomí, jak zbytečné oběti to byly.
I tady jsme potkali fandy do válečné historie na dobových autech z této II. světové války. No a zase se popojelo abychom v městečku Saint Mére-Église navštívili vojenské museum věnované této invazi, museum „dne D“ roku 1944 – 6.června.

tady je pláž s vyloďovacími přístavy tady je pláž s vyloďovacími přístavy

Byl odpoledne odliv a my se tak mohli kochat scenériemi, které tu po válce zůstaly. Jde o zbytky betonových lodí, které byli na toto místo dotaženy a pak potopeny, aby z nich vznikla mola pro vylodění spojenců. No a taky jsme si užili pláže po odlivu a našli jsme několik unikátních škeblí a kochali se přírodními zajímavostmi na této pláži.

byli tu i hrdinové bojů a poslední záběr dne

V 18.15 hodin jsme pak odjeli do Caen, tedy na jeho předměstí Mondeville, na hotel abychom v něm našli zase ten malý pokojík na přespání.
Celý den svítilo slunce a tak naše tváře už zahořely. Najeli jsme ten den okolo 203 km.
No a čeká nás nyní přejezd už do Bretaně. Počasí má být slunečné a krásné jak bývá obvyklé na výpravách, kterých se účastním. Je tak na co vzpomínat.

Tady jsou fotky z druhého dne putování po Normandii:

[prohlížej jednotlivé fotky]