03 – Den třetí – Caen, Saint Michel, Saint Malo, známá to místa v Bretani.
03 – Den třetí – Caen a pak už jen známá místa v Bretani.
Ráno focení v okolí hotelu, když je tady vše kolem bez aut. Je to tady jako někde v USA, samé levné pohoštění a to všeho druhu, až na to, že nabízená meníčka jsou od 14 eur a výše. No ale uklizeno hned po ránu. Slunce vyšlo v plné kráse a my v 8.30 vyrážíme do centra města pod hrad, který má být jako jeden z největších ve Francii.
hrad ve městě Caen na prohlídce města Caen
Podíváme se do dvou nádherných kostelů a pak už přejezd do Sant Michel, což je perla pro turisty, kteří navštíví Francii. Byli jsme tady někdy v 90 letech minulého století a nyní je kolem tohoto místa vše jinak. Daleko před skálou s klášterem je obrovské parkoviště a na něj jen placený vjezd. Za auto i 15 eur na den. Platí si při podle doby stání na odjezdu. No a pak se musí kus popojít a je tu zastávka pro autobus a nové informační centrum ze sociálním zázemím. Když přijede velký a prostorný autobus, je velký jako letištní maxiautobusy a má kabinu pro řidiče na obou stranách. A co je zajímavé on přijede, lidi vystoupí na jednu stranu a druzí nastoupí zase z opačné strany. Mezi tím řidič autobus obejde na zadní stranu, která se stává předkem a pak už jen servisní informátor docpe ještě pár dychtivých návštěvníků do dveří, dá pokyn k odjezdu a jede se. za autobus se neplatí. Pod skálou se najede na nový most. Na něm se vystupuje a opakuje se děj, kdy řidič přejde na konec a jede zpět. Kromě tohoto autobusu se dá jet za 5 eur koňmo s povozem. Na voze se veze najednou asi 15 lidí. No autobus je nacpán, ale jede se zadarmo.
a už nás autobus dovezl na konečnou na novém mostě ale jede se autobusem a zadarmo
Pak se uvidí co dělá dav, když se má vejít do jediné vstupní brány. Jediné co je zpomalí, je několik policistů, kteří kontrolují zavazadla. No a pak už jen ulička plná lidí. My naštěstí zvolili odbočku na první schody a vylezli po nich na hradby, které jsme pak procházeli kolem celého ostrova, tedy kam až se to dalo. V restauracích nebylo místečka k sednutí, všichni co sem dojeli, tak hned za stůl a něco pojíst. Něco echt místního jako hranolky a flákota masa, například.
procházíme a fotíme z hradebního chodníku velké fronty na vstup do kláštera nás odradili od prohlídky
Obešli jsme a viděli jsme a fotili jsme. Moc pěkné záběry, když se jde po těch hradbách. Na druhé kolo jsme se dali až jsme se dopracovali ke kapli, která je postavena z opačné strany ostrova.
procházíme a fotíme z hradebního chodníku jdeme ke kapli na opačné straně ostrova, je odliv a tak to jde suchou nohou
To jsme se pak šli podívat do uličky plné obchodů. Ale byl to téměř zoufalý pokus. Prostě narváno. Pak byl čas se vrátit, a tak na autobus co jede zadarmo. Vystupujeme na zastávce, která tu dříve byla. Tehdy to byl začátek naší dlouhé pěší tůry ke hrázi co už tady není. Co je tu ale nové je informační centrum dokonale vybavené informacemi na televizních dotykových obrazovkách.
tohle tu bylo i kolem roku 1990 nové informační centrum
K tomu WC s takovou kapacitou, že dvacet mužů si může najednou ulevit. Prostě vše ve velkém stylu. Moderní stavba a moderní vybavení. Pak jen se zaplatí na automatické pokladně a může se opustit parkoviště.
Jeli jsme do San Malo. V 16.30 hodin jsme hned šli na ostrovní hrad takových 500 m od kamenného břehu s kůly. Když jsme se vraceli k nástupu, v 18.00 hodin, tak už byla tato pevnost nepřístupná, všude kolem už bylo zase moře a příliv pokračoval.
ještě je vidět dno a přístup k pevnosti pevnost kam jsme se šli hned po příjezdu podívat už je ve vodách za přílivu
Město bylo za války zničené bombardováním. Takže pěkné je jen to, co už stačilo obrůst mechem. Prošli jsme a viděli jsme a zase jak už to pokaždé děláme, fotíme.
tohle je typická fotka ze Saint Malo pak vyjdeme před hradby z historického centra
Objevili jsme mnoho prodejních galerií a dalo by se i něco koupit, moc pěkné věci tu měli.
je zde hodně galerií a mají tu i pěkné díla a ještě další galerie
No a je tu konec putování a jede se na předměstí Rennes a na večeři, která je objednána v nákupním centru jako bufetové pohoštění. Menu k volnému odběru tu stojí jen 13 eur, ale dá se nabrat z vícero příloh. Něco jsme si tady i nakoupili a udělali si radost dobrou Francouzkou meruňkou a nektarinkou.
jsme v obchodním centru, kam se chodilo na večeře do řetězce FlunchNo a je tu večer. Stmívání nastává až po 22hodině. Stále je teplo a my jdeme spát opět v hotelu z řetězce Premier Clase. Pokoj je jinak situovaný, malučký ale s výhledem do přírody a okolo klid. Nad námi modrá obloha pomalu tmavne, v dáli je vidět zapadající světlo od sluníčka. Ještě den co budeme putovat po památkách, a bude to na jihu Bretaně v Carnacu a pak nocleh v Le Mans. Má být zase pěkné počasí.
Tady jsou fotky z třetího dne putování už po Bretani:
Similar Posts:
- Zpáteční cesta z města Lom do Drammenu u Osla. – 26.6.2012
- 02 – Vzpomínka na výlet do městečka Nin – červen 2023. – 6.7.2023
- 02_Podzimní čas – nečas trávený v Krkonoších v roce 2013 – Jizerka. – 19.10.2013
- 09 – neděle 23.červen – Azory – 5.7.2019
- 04 – Den čtvrtý – navštívíme oblast Carnacu a poloostrov Quiberon. – 13.6.2017
Both comments and pings are currently closed.