Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

05 – Den pátý – museum sýra Camembert a Ruenn.

Uloženo v : Francie napsal facero

Čvn.13,2017

Den pátý – museum sýra Camembert a Ruenn.

V Le Mans, na jeho předměstí jsme jen spali, ale do města na prohlídku památek se nešlo. Jelo se hned po dálnici směrem na Ruenn.
Do kraje vyhlášeného sýra Camembert se pak odbočilo a jelo po místních silničkách, kde se dva autobusy složitě vyhnou. Ale krajina kolem malebná, plná luk a listnatých lesů a rybníků. Taková šťavnatá krajina.
A pak přišla vesnička Camembert, kde jedna selka v roce 1981 přišla na to jak vyrobit sýr, který je od té doby vyhlášenou francouzkou pochoutkou a zdrojem obživy za I.světové války a za druhé světové války. To vše se totiž dozvíte v museu tohoto sýra. Povídání a filmy vám ukáží jak se měnila výroba. nejdříve jen na plotně a pak průmyslově. Ukáží vám jak za války si chudáci vojáci mohli pochutnat na tomto sýru, který měl pro ty účely i svou nálepku.

budova s museem jsme v museu - výroba dříve

My po projití musea taky dostali ochutnat a už taky víme, že se sýr zpracovává při třech různých teplotách. je to 70 st.C, 50 st.C a nakonec 30.st.C. Ten zpracovaný při 70 st.C má být ten nejlepší. Ale nám chutnali všechny tři druhy, zejména proto, že byly podávány na křupavé bagetě. Pohoda, všichni nakoupili, měli tu i vína z jablek, likéry z jablek a plno památečních zbytečností. My už nakoupeno měli a zjistili jsme že za ceny jen mírně nižší než měli tady.

ano byli jsme tady a jedeme krajinou Camembert

A pak se zase jelo a ve 13.00 jsme stáli na nábřeží Siena v Ruennu. Dostali jsme rozchod s tím že autobus přijede ve 22.00 hodin a pak se pojede až do Česka.
No a tak jsem se vydali za poznáváním města. Nejdříve jsme šli s vedoucí výpravy slečnou Terezou a to až do musea moderního umění.

Cestou jsme se zastavili v hlavní katedrále, a pak jsme došli do musea umění.

katedrála v Ruennu interier katedrály

Společně se šlo proto, že jen tady v museu jsme mohli zajít na WC po dlouhém přesunu a po ochutnávce sýru camembert.

v museu moderního umění v museu moderního umění

A pak už jsme putovali a poznávali sami a vždycky jsme někoho z naší skupiny potkávali. Je tu hodně památek, které nás svedli do jednoho místa. Museum bylo hlídáno jen formálně a tak se i mohlo fotit. Jsou tu krásné obrazy francouzských malířů a to až po ty naše známé impresionisty, ale nejsou tu jejich významná díla. takže jsem fotili atmosféru tohoto místa.
Pak jsme popošli a objevili museum kovářství. Byla to náhoda. Vidíme kostel, tak se tam podíváme.

museum kovářství museum kovářství

A ono to bylo museum kovářství v prostorách kostela. Místo oltáře tam byla kovaná postel s baldachýnem. Ale to okolo by bylo na pořad „hádej co to je“. Prostě byly tu mikro váhy, žehličky, mlýnky, pilky, klíče a zámky, vývěsné štíty, no prostě vše co se v minulosti potřebovalo k běžnému životu.
Po prohlídce tohoto musea, vstupné nulové stejně jako v museu umění jsme navštívili jeden z chrámů. Poseděli a nasytili se před radnicí a kostelem kláštera Saint-Ouen.

městská radnice klášter

justiční palác v Ruennu jdeme kolem katedrály

No a pak jsme bloudili uličkami až jsme dospěli k městskému orloji a za ním objevili novodobý chrám z roku 1975, který byl postaven na místě, kde upálil Janu z Arcu a je ji tedy zasvěcen. Zcela moderní stavba s překrásnými vitrážemi ze života Jany z Arcu.

před kostelem jsme v kostele Jany z Arcu, byl postaven v roce 1975

No a nožičky začínali bolet a tak jsme zašli na nábřeží a tam si našli místečko k odpočinku a pozorování. Jak se přibližoval podvečer na trávníku kolem se houfovali studenti ke večeři v trávě, s kytarami na kolech i bez nich.

jsme na nábřeží jsme na nábřeží

Nádherná atmosféra a pak když slunce se začalo blížit k horizontu, tak jsme se mírně odpočatí vydali ještě na obhlídku do města ke katedrále. A udělal jsme moc dobře, protože zapadající slunce vykouzlilo krásně celou tu nádheru fasády tohoto chrámu a my mohli i sledovat to jak po ní šplhal stín domů od naproti a jak najednou ta krásná teplá žlutá barva se proměnila v pohaslou a den nám tak skončil, bylo 22.00 my nastoupili do autobus a jelo se a jelo.

nádherné zabarvení portálu katedrály nádherné zabarvení portálu katedrály

Zastavilo se jednou ve Francii u řetězce Avia a jednou v Německu u řetězce Esso a pak až v Rozvadově. Najelo se tímto přesunem zase okolo 1.400 km a já osobně zjistil, že mi poprvé natekli od toho sezení kotníky. No a celková bilance najetých kilometrů je podle polohování na mapě asi něco přes 4100 km. Ještě jsme to těch 7 dnů na cestách zdravotně vydrželi.

Tady jsou fotky z pátého dne putování jižní Bretani se zastavením v Camembertu a v hlavním městě Normandie Ruennu :

[prohlížej jednotlivé fotky]