Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Začátek září roku 2017 – za poznáním krás Beskyd – Lysá Hora – Čeladná

Uloženo v : po Česku napsal facero

Zář.11,2017

Začátek září roku 2017 – za poznáním krás Beskyd.

V letošním roce se ve zprávách o počasí věnují tomu, jak bude v Čechách a zapomínají na to, že tu jsou i jiné regiony, kde může být i zcela opačný průběh počasí. A tak jsme se řídili vlastní intuicí a očekávali u nás na Moravě, že bude od pátku do neděle krásně a taky bylo a my si to pořádně užili.
No prostě po obědě v pátek jsme naskládali něco do „autíčka“ a jeli jsme směr Beskydy. No cestou jsme si řekli, že by jsme mohli po 45 letech se také podívat na to, jak se změnil vrchol Lysé hory. Také jsme ale přišli na to, že jsme tam byli ještě někdy na velikonce, tak asi před 25 lety, to taky ještě nestál vysílač, no určitě nestál. Barák či nocležna, kde jsme spali na Silvestra roku 1969 už asi taky nestojí.
Vzali jsme to z Olomouce na Rožnov pod Radhoštěm. Tam vždycky zastavíme na náměstí, protože tam mají snad tu nejlepší zmrzlinu co známe, ano v Olomouci ji mají také, ale v Rožňově, to je takový rituál. Mají ji v kelímku, my pak popojedeme na parkoviště a pěkně si ji vychutnáme. Tentokrát to bylo stejné, ale ouha, mlsání skončilo a „autíčko“ nešlo nahodit, takže musíme sečkat až nám vychládne. Co dělat ? No ještě jsme nebyly na Jurkovičově rozhledně, tak tam zajdeme a pak popojedeme někam, kde taky zase zavzpomínáme.

A jsme na místě pod Jurkovičovou rozhlednou cestou si přečtete zajímavé povídání

Takže jsme se vydali na rozhlednu, a protože bylo krásné slunečné a jasné počasí, tak ten výstup stál za to a my uviděli něco, co je skutečně pěkné. Jde o repliku stavby, veškeré informace objevíte na zajímavých informačních cedulích při klikatící se cestě k rozhledně. Takže já detaily můžu vynechat a kdo bude chtít, tak se tam také podívá a vše se doví.

Vrátili jsme se k „autíčku“ to bez problému naskočilo a my jeli přes Horní Bečvu s odbočením na Ostravici. Tam kde odbočí silnice na Slovensko, tak je také lesní cesta, bez omezení pro silniční vozidla, a ta nám umožnila dojet až k chatě Sulov pod Bílým křížem.
Ale vše je vždy jinak. Chata Sulov už není hotelem, z ubytovací části jsou na prodej apartmány a vlastní restaurace je od 1.9.2017 zavřená a omluvné vývěsky říkají, že se na nás těší někdy v létě roku 2018. Tak jsme se přizpůsobili a udělali to, co v této lokalitě dělají všichni, co sem zamíří, šli jsme na houby. A musí jich tu být požehnaně, protože tolik aut odstavených při cestě, jsme ještě neviděli. Ale my našli jen dva kousky.
Ale západ sluníčka jsme si nenechali ujít. A našli jsme si klidné místečko a dobře se nám spalo pod čistou hvězdnou oblohou, tma která se dala krájet, to je vzácnost.

až to bude opravené bude prý léto 2018 západ slunce na Bílém Kříži - Beskydy

Ráno jsme posnídali a sjeli přes Staré Hamry a Ostravici do Sepetné. Ale s nastalou situací jsme nepočítali. Na nám známém parkovišti v Sepetné už nebylo kde zaparkovat, protože tam byl organizován závod horských kol a později jsme rozpoznali i to, že se pořádal „Výplaz na Lysou“. Takže davy a davy lidí. Ale to počasí, tak to byla paráda. Žádný opar, teplo, takže cestou se to dalo svlékat. Na výstup jsem se připravil přes vyhledávač www.mapy.cz a zjistil, že tohle je nejkratší, jen něco přes 6 km dlouhé stoupání, ale pěšmo to bude trvat 3,20 hodiny. Zpět to samé, takže den nám na to stačit bude. Vyšli jsme po složitém zaparkování v 10.10 hodin a na vrcholu jsme byli ve 13.30 hodin. Cestou jsme si plánovali zasloužený oběd s vyhlídkou.

motáme se kolem vrcholu Lysé hory motáme se kolem vrcholu Lysé hory

Ale i když tu touha byla, tak ty fronty v hospodách nás dokonale odradili a zůstalo jen u pivečka ze stánku, co se muselo stále držet, protože to tady pořádně fučelo, ale zase když vidíte tu krásu až do dalekého okolí a pozorujete tu převažující omladinu co má tak mezi 30 až 45 let, tak máte dobrý pocit, že jste to v 70 ještě dali. A můžete srovnávat jejich a vaši vybavenost, jejich názory na stáří, jejich zcela odlišný názor na svět a život, no prostě už si hned uvědomíte, že jste „rakváči“ a svět si užijete jen v té své skořápce, bez ohledu na to co si okolí může asi myslet. Příkladem tomu je pak „zjevení“, co jsme na vrcholu potkali. Na teploměru bylo 15 st.C a vítr k tomu, ale on se objevil jen v trenýrkách a pohorách. Kost a kůže.

Ale vyběhl k vrcholu kolem nás i když mu odhadem bylo tak něco přes 60 let a možná i mnohem více.

tak to jsou ti hrdinové co to dávají každý den a třeba i vícekrát - skláním se všechna čest jde se dolů - zase ty 3,20 hodiny, rychleji to naše klouby nedovolí

A během chvilky už zase spěchal tou samou cestou dolů. Tohoto pána jsem si stačil vyfotit, ale druhého jsme náhodou míjel, když se zastavil se známou v našem věku a zaslechl jsem: „ no dnes už to jdu po třetí, více krát to nedám“. Tak od těchhle se musím distancovat. Už jen proto, že když jsme se dostali při cestě z vrcholu z kamenité cesty na něco, co už připomínalo silnici, tak jsem nezvládal pochopit, proč jsem to vlastně šel, a že bych se při bolavých kolenech ještě otočil a šel to samé znovu, to prostě jde mimo mé myšlení.
Nakonec jsme se dobelhali k hotelu Sluníčko, je to jen kousek od parkoviště, kde jsme někde zanechali stát naše „autíčko“. Věděli jsme, že je to tam moc krásné, takže jsme si udělali náladu, ale ouha jídlo nám nedají, to mají jen pro ubytované, vydávají jen do 16.00 hodin.

hotel Sluníčko v Sepetné u Ostravice jeli jsme na večeři do Myslivny - ale měli tam svatbu

(hotel Sluníčko – Sepetná )
Cestou zpět k autu mě ta kolena bolela ještě víc, asi i tím, že tu ještě máme to socialistické myšlení.
Nakonec jsme si odbočili na večeři k Myslivně. Prý tu mají čerstvé ryby a dobré papání. Ale ouha byla sobota a hospoda krásná, ale uzavřená společnost svatebčanů a na hřišti při malebné hospodě se dohrával okresní přebor. Nakonec jsme k té zasloužené večeři dospěli. Po ni jsme jeli jen tak, bez rozmyslu, směr Malenovice a v neděli, že se uvidí.

socialistický hotel Petr Bezruč - tady to jen přemalovali na recepci hotelu Petr Bezruč

No a uvidělo se. Na parkovišti pod hotelem Petr Bezruč, kus za obcí Malenovice, se spalo v pohodě, zase krásná tmavá noc, na nebi hvězdičky. Ale ráno už od 5.30 hodin tu práskali dveře od aut. Byli to ti, co dělali výstup na Lysou z tohoto konce. Tak jsme zvedli kotvy a jeli do Malenovic – Borové, kde nás zaujal kostelík na kopečku. Objevili jsme, že to tady je obec co by měla dostat vyznamenání za to, že z obyčejné podbeskydské vesnice udělali vesnici co snese srovnání s rakouskou, či dokonce švýcarskou vesnicí. No prostě něco úžasného. Stojí to za to se sem někdy podívat.

jsme v lokalitě Malenovice - Borová výhledy od kostela v Borové

Tady jsme posnídali u obecního domu při dětském hřišti. Tiše záviděli že za okny společenského domu už prostírali na nějakou společenskou událost. Pak jsme vyjeli ke kostelíku na vršku a to byl další šok. Kostel narvaný mladými lidmi, ve slepé ulici u kostela auto na autě. No a ty krásné výhledy po okolí, no prostě zase takový malý zázrak. Ano je tu u nás krásně, hodně krásně, jen to objevit.
Pak už se jen zajelo do Čeladné. Tady o tomhle místě víme, že se měnilo v době prosperity ostravských důchodců. Byli jsme tu taky v zimě roku 2012 s běžkami a objevili krásný hotel Miuŕu, při golfovém areálu Čeladná. ( hotel Miura – vzpomínka ) Takže tentokrát to vezmeme trochu důkladněji a tak jsme našli ten domov pro seniory s pečovatelskou službou a zajeli také do lázeňského areálu v Čeladné.

na náměstí v obci Čeladná u domova důchodců - domy s pečovatelskou službou

Čeladná - lázně Čeladná - lázně

No a samozřejmě že jsme se zašli podívat do hotelu Miura, kdyby zase byla nějaká sleva na wellnes.

okolí hotelu Miura - sochy V.Černého okolí hotelu Miura - sochy V.Černého

Zůstalo jen u té procházky po golfovém areálu a ochutnali jsme nabízenou nejlevnější pochoutku, připravovanou asi pro místní členy z Koreje, co pracují v Nošovicích. Orientální polévka se skleněnými nudlemi za 59 Kč. Na další jídlo nám zašla chuť, protože jako důchodci na něco dobrého za 400 Kč prostě nemáme.

vzadu je na fotce nová kaple, ale tam může jen golfista darmošlapové v krásném prostředí Beskyd

Ale byli jsme tady, vyslechli si malicherné problémy členů klubu, co se upsali dnes už „lidovému sportu“ jako je golf.
Nic proti darmošlapům, co chodí či jezdí sem a tam, co se snaží trefit do důlku a mají na to, ale k té lidovosti, jak to kdysi řekl jeden z politiků, to má tento sport hodně daleko.
Ale krajina kolem, tak to je tady v Čeladné pastva pro oči. Tady se páni architekti vyřádí. Neděle odpoledne se na obloze už honí mraky a je konec krásných dnů a konec toho našeho nápadu někam si zajet, když má být pěkně. O to víc to pak potěší, když nám to tak nádherně vyšlo.

Tady jsou nějaké ty snímky pořízené při výstupu na Jurkovičovu rozhlednu nad Rožnovem pod Radhoštěm :

no images were found

Tady zase snímky pořízené při výstupu na Lysou horu v Beskydech

[prohlížej jednotlivé fotky]