Cestovatelské tipy a rady na cesty

01-Vysoké Tatry – procházkou na Popradské pleso duben 2018

Ohlášené teplé a slunečné počasí na víkend od soboty 21.dubna do pondělí 23. dubna opět předznamenalo, že jsme vytáhli starší záznam telefonního čísla na levnou ubytovnu abychom si zajistili noclehy a ono to vyšlo, a tak už se jen koupili místenky na noční vlak, co vyjíždí z Olomouce v 0,54 hodin a byli jsme v sobotu v 7.52 ráno v zubačce ze Štrby na Štrbské pleso. Málo vyspalý, ale nadšení tím, jak dobře jsme se rozhodli, protože po vystoupení z vlaku byla nad kopečky Vysokých Tater jen modrá obloha bez mráčků.

stanice zubačky v žst.Štrba cestou na Štrbské pleso je vidět sníh na Nízkých Tatrách

Na Štrbském plese jsem rychle přestoupili na električku a z ní na první zastávce Popradské pleso jsme vystoupili.
V potoce pod zastávkou hučela průzračná voda, na zanedbané silnici před zastávkou stála už v tu dobu zaparkovaná auta výletníků, kde jich většina byla z Polska. A my vyrazili po modré značce směr Popradské pleso. Značek ale nebylo třeba, celá ta cesta je téměř novou asfaltkou až na chaty, které stojí při Popradském plese.

cestou na Popradské pleso- nad potokem Krupá cestou na Popradské pleso

V druhé zatáčce stálého mírného stoupání už jsme měli v tom horku sundané bundy a svetry a šlo se jen v košili s krátkým rukávem. Kolem pocukrované vrcholky, ale také rozsáhlé polomy po dávné vichřici z roku 2004.

cestou na Popradské pleso cestou na Popradské pleso- nad potokem Krupá

Tehdy se psalo, že vítr ve Vysokých Tatrách dosahoval místy rychlosti až 237 kilometrů v hodině a vichřice složila k zemi neuvěřitelné tři miliony stromů. Byl to dost truchlivý pohled.
Pak jsme ale vstoupili do oblasti, kde to bylo v původním stavu a u samotného cíle už jsme zase byli ve vzpomínkách na časy, kdy jsme tady chodili na výlety s našimi kluky v 80 letech.

první pohledy na okolí Popradského plesa hladina Popradského plesa je ještě s částečnou ledovou pokrývkou

Jezero bylo ještě z většiny pokryté ledem. Protože jsme vyráželi na tuto procházku už po 8.hodině, šli jsme celou cestu téměř sami. Ale k popradskému plesu se chodí i od štrbského plesa. Takže když jsme došli do míst, kde se modrá značka spojí s červenou, už jsme si připadali „jako na Václaváku“. Na chatu jsme dorazili v době, kdy před chvílí otevírali restauraci a tak jsme v klidu a bez fronty zakoupili výbornou kapustnicovou polévku a dali České pivo, protože slovenské tady nevedou.

v poledne je tu už hodně plno pohled na chatu nad Popradským plesem

A kochali jsme se pohledem na jezero a okolí a prostě jsme si to vychutnávali. Slunce peklo a lidí přibývalo. Během chvíle byla vyhlídková terasa plná. Pak jsem se vydali k cintorínu, ale nedalo se tam ještě bezpečně dojít, protože na stezce ležela vysoká vrstva sněhu a nohy se bořili a klouzalo to.

jdeme směrem k cintorínu, ale tu je ještě zaváto sněhem nádherné počasí u Popradského plesa

Ale vše dobré musí skončit a tak když jsme odcházeli zase na tu naši železniční stanici, už se na lavicích opalovali skutečně davy lidí, odhalení do půl pasu a hřáli se v té nádheře na sluníčku. Cestou zpět už jsme si připadali jako na procházce odpoledne v olomouckém parku. Prostě v obou směrech davy lidí. No prostě počasí vyšlo a tak tu byli všichni, kdo mohli dojet z okolí. My unavení z procházky co dala dohromady 8,6 km, čekali na náš vláček.
Ale na železniční zastávku dojela jako první električka ze Štrbského plesa a tak jsme jeli s ní až do Starého Smokovce, že si tady dáme něco dobrého a pravého, tedy pirohy plněné brindzou. Šli jsme tam, kde je mívali, ale ouha, vše je předělané a tak z nich sešlo. Místo tehdy výborné jídelny je obchod se šaty a cukrárna. Takže jsme poseděli u poháru zmrzliny a pak už jsme jeli až na ubytovnu ve Štrbě.

ještě jsme zajeli do Starého Smokovce překvapení ze Starého Smokovce

Co jsme zjistili jako dobré a rozumné je to, že ve vlacích jsou mapky, kde je uvedena kilometráž a pak ceny jízdného. Ať jsme počítali jak chtěli, vždy nám vyšlo, že nejvýhodnější je si koupit za 4 euro denní jízdenku, při prvním nástupu do vozu si ji označíte a pak jezdíte v tatranské železnici po celý den. Pozor revizoři chodí a pokuta je „mastná“. No my to s režijkou mohli vše absolvovat zdarma. No a ten výhodný nocleh na nocležně nás stál jen 6,65 eur za noc a osobu, ale byla to ta pravá nocležna s lednicí, vařičem a nejnutnějším nádobím a koupelnou s WC na chodbě.
Takže první den sobota vyšel na jedničku a my padli na postel a prospali se až do dalšího krásného dne.

Tady je pár fotek se vzpomínkou na výlet do Vysokých Tater v dubnu roku 2018:

[prohlížej jednotlivé fotky]

1234►

Similar Posts:

• 03-Vysoké Tatry – jen procházka kolem Štrbského plesa – duben 2018 – 25.4.2018
• 02-Vysoké Tatry – malý výšlap na Zamkovského chatu – duben 2018 – 25.4.2018
• 08 – výlet na Slovensko – procházka kolem Štrbského plesa – 14.9.2016
• Na výletě ve Vysokých Tatrách – 20.3.2012
• Procházkou od sv.Hostýna na Tesák – 21.května 2017. – 22.5.2017