Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

02- Podíváme se do Švýcarska – od středy do čtvrtka 13.září

Uloženo v : Švýcarsko napsal facero

Zář.19,2018

02- Podíváme se do Švýcarska – od středy do čtvrtka 13.září

Ráno ve středu jsme posnídali a ještě před 8 hodinou už obdivovali krásu místa, kde je velký Miniswiss, tedy významné stavby miniatur z celého světa. Už jsme tam byli někdy kolem roku 1995, tak jsme nečekali na otevírací dobu a jelo se dál směrem na Locarno, kde jsme taky v té minulosti byli při výpravě vlakem. Tentokráte byl opět parkovací dům už zvládnutým problémem a bylo jich tu tolik, že by se Pražáci či Brňáci divili, jak se to dá s těmi auty ve městě řešit. No a pak obchůzka kolem jezera Lago Magiore a pak do staré části města. Zjistili jsme, že tehdy dávno jsme téměř nic vlastně neviděli. Zato nyní jsme objevili krásu tohoto města v celém rozsahu, prošli jsme co se dá, dokonce poseděli v kostele, kde právě bylo plno a hrály živě varhany nějaké jazzové skladby.

tady už jsem ve městě Locarno - Švýcarsko jeden z hlavních kostelů v Locarnu

Objevili jsme zachovalý hrad a vrátili se do garáží. Na tři hodiny, které jsme procházeli městem to stálo 5 franků. Když to srovnám s tím, že polévka tu v restauraci stojí 8 franků, tak to je pro místní nicota a symbolická cena, pro nás pak to je horší, ale je to jejich řešení a my tak jen doplácíme na špatně nastavený kurz koruny.

obcházíme hrad v uličkách historického centra Locarna

A zase se jede dál do Bellinzony. Taky jsem tu byli a vzpomínání je naše oblíbená zábava.

projdeme se po radnici v Bellinzoně jsme na hradě nad Bellinzonou

Tehdy to bylo večer, město bylo bez lidí a na radnici se dalo procházet chodbami a nad městem se tyčily dva hrady. Vše tehdy bylo nádherně nasvětlené. Tentokrát jsme zase najeli do parkovacího domu a šlo se do města a šlo se i na jeden z hradů.

jsme na hradě nad Bellinzonou jsme na hradě nad Bellinzonou

Pořádně do kopce, ale stálo nám to zato. Nádherné vyhlídky a hradní stavba v tom pohádkovém provedení. Vše se dalo z vnějšku uvidět a také se dalo projít kousek po hradbách. Vstup do věže byl zpoplatněn, ale to nás ani tak moc nelákalo. Naše touha vidět, zlomila uvedená cenovka ve švýcarských francích a možná i ubýhající čas.

a zase v uličkách kde to žije a nahlédneme do hlavního kostela na náměstí

Vrátili jsme se do města, kde to opravdu žilo a pak zase do garáží a jelo se dál, někde kde se taky přespí. Na našem směru bylo Passo del San Bernardino a horská vesnice ve výšce 1600 m n.m. San Bernardino. Autíčko si pěkně máklo. Vedou sem dvě silnice, jedna jako placená dálnice a druhá jen pro ty, co si chtějí užívat výhledů a serpentin. To jsme byli mi a spousta motorkářů.

jedeme k Passo de Bernardino jedeme k Passo de Bernardino

Tolik zatáček už snad ani nemůže být, ale bylo a bude ještě více. „Autíčko“ nezklamalo a na dvojku to pomaloučku, při spokojeném vrčení vyjelo. Dosáhli jsme vrcholu v místě s odbočkou k Lago Doss s jednou velkou apartmánovou stavbou a objevili kousek od ní druhou stavbu podobného provedení u tohoto jezera.
Krásné to místo k nocování. V jezeře se ještě i koupali a v trávě kolem opalovali turisté. A tak typ na nocování máme, pěkně zašité místo po sezoně a tak jsme popojeli z kopce do vesnice San Bernardino. Tady si to prošli a nebyli jsme sami, po obci chodil samý voják ve sváteční unifomě.

a tady snímky z horské vesnice San Bernardino a tady snímky z horské vesnice San Bernardino

Pak jsme hledali Lago Sollo, ale narazili jsme jen na pramen minerálky San Bernardino a objevili silnici na Passo san Bernardino. Měnilo se počasí a předpovědi říkali, že už nemusí být druhý den tak krásně jako dnes a tak jsme vyjeli na tohle Passo San Bernardino a to ještě než se slunce schovalo za hřebeny hor.

důkaz kolik to je metrů výšky a jsem u vrcholu ve výšce 2066 m n.m.

Na vrcholu pořádná zima a fučelo, mraky začaly zakrývat vrcholky, ale vše bylo úžasným divadlem a nádhernou podívanou. Pořádně jsme prochladli a tak se jelo na to naše vytypované místečko. Tady už nebylo živáčka, klid a jen hvězdy nad hlavou a temné oko jezera hned pod námi.

po ránu u jezera Lago Dosso po ránu u jezera Lago Dosso

Je už čtvrtek a tak i tuto další klidnou noc máme za sebou a nyní už pojedeme o kousek dál směrem na město Chur s tím, že na cestě bude několik zajímavých zastavení, a nám zcela neznámých míst. Vyjeli jsme hned po 8 hodině a najednou v serpentinách před námi hučelo obrněné vozidlo a dva vojáci umisťovali značky „pozor“ a k ní dosadili malůvku kanonu a vlajku s bílou a červenou barvou. Obrněnec před námi uhnul na plošinu, kde už stála banda vojáků a jiná malá vozidla. Pak zase dva, co osazovali jinou značku a pak už jsme je z výšky viděli značky cílů s namalovanými tanky na skalách. No prostě projeli jsme asi v pravou chvíli před nějakým vojenským cvičením. Stejná to byla cesta stále do vrchu, ale bylo jiné světlo a jen jsem popojížděl a fotil. Bylo co pozorovat.

při východu slunce to je úplně jiné vidění pohled do údolí s dálnicí do Churu

Prostě krásná podívaná. Byli jsme na vrcholu po druhé a to ve výšce 2066 m n.m. a muselo se tedy dolů do údolí směrem na Chur.
První čeho jsme si museli všimnout, že když se sjede do údolí, tak kromě tunelu pro dálnicí pod průsmykem jsou i areály skladů, asi vojenských zásob, prostě zelené kontejnery a kolem se motala zase vojenská auta a taky ta značka pozor něco se děje a u toho obrázek kanonu. No a pak se jelo až do městečka Plugen, kde jsme se prošli mezi starými a půvabnými domy a nahlédli do rekonstruovaného hotelu, no prostě paráda, jen na to mí tady si „pobejt“.

na procházce po Splugenu místně označeno jako hrad, ale je to hotel

Pak jsme jeli kolem přehrady Sufnersee a bylo to místo k odpočinutí a procházce, ze které máme na památku parádní kámen, takže bude pořád na co koukat a vzpomínat. Když už máme to velké „autíčko“ tak si můžeme něco dovézt na památku.

a nyní u přehrady Sufnersee a nyní u přehrady Sufnersee

Cestou jsme také zastavili na místě, kde to žilo turisty. Je tu hotel a pod ním jezero a krásné řečiště plné balvanů a provozuje se zde i vodní kaňoning.

na začátku průsmyku Viamala je hotel Rofflashlucht pod hotelem jezero

Pak bylo zastavení v lázeňském městečku Andeer, tady jsme zaparkovali na parkovišti pod lázeňským pavilonem. Ten je propojen s hotelem Favira a nad tím stojí kostelík. Nahlédli jsme do lázní, ale 25 franků za 2,5 hodiny se nám zdálo přeci jen hodně a tak jsme se podívali po obci a nahlédli do kostelíku.

tak tohle jsme viděli v Andeer - hotel je propojen s lázněmi tak tohle jsme viděli v Andeer

Našli jsme novou dlážděnou cestičku, pak tu byl moderní výtah a po vystoupení se před námi objevil malý romantický hřbitůvek s náhrobky, které bych řadil jeden jako druhý mezi umělecké skvosty. Takovou krásnou kamenickou až sochařskou práci jsem ještě neviděl.

kostelík nad městečkem jsme u kostelíka v Andeer

No nahlédli jsme do kostelíka, který patří evangelické církvi, takže prosté ale čisté a moderní zařízení. Na stěně u vchodu pak fotky absolventů základní školy v obci s popiskami, kam jdou dál na studia, či čím se vyučí. No prostě tomu se říká komunitní společenský a neanonymní život v obci. To by se u nás mohlo objevit. No a nakonec to ze všeho nej. Před vchodem do kostelíka je nová stavba, taková kostka z betonu, která sem ale jaksi patří, prostě parádní práce architekta. A když to obejdeme, tak je tu čistý a s plným vybavením a květinkou, veřejný záchod. Tak tohle u nás neobjevíte asi nikde.
Sešli jsem k autu a plni dojmu jsme pojedli oběd v „autíčku“ vařený.
V následujícím městečku Zillis se nám nabízela prohlídka starobylého a asi i hodně vzácného kostelíka s malovaným dřevěným stropem, ale nahlédnout nešlo a vstupné na objem nabídky a dojmů neúměrné. Takže jsme to obešli kolem dokola, podívali se na stará stavení a jelo se dál.

jsme u kostela v Zillis jsme u kostela v Zillis

Dopracovaly jsme se do místa, které je evidováno jako průsmyk Viamala, kde jsme museli zastavit jako každý, kdo tady třeba jen projíždí. Je tu totiž jeskyně a obrovská díra v zemi, která se vytvořila současně se strašně vysokou a úzkou trhlinou v této soutězce.

jsme u jeskyně a propasti Viamala jsme u jeskyně a propasti Viamala

Tak jsem nafotili co jen šlo, ale dolů do rokliny jsme nešli, když jsme viděli to množství schodů a tu cenu za vstup. I tak to na nás udělalo dojem.
No a pak už jsme dojeli do města Chur a hned, znalý poměrů s odstavením autíčka, najeli do parkovacího domu. No a šlo se na prohlídku starobylého města s mnoha kostely z nichž dva jsme i navštívili. Dokonce jsme byli už tak nadrženi tou krásou, že jsme si ji museli vychutnat, jako každý Švýcar a dali jsme si po kopečku té Švýcarské zmrzliny. No snad to bylo to pravé, ale zmrzlina u nás v Olomouci by byla asi i chutnější a stála by jen 25 Kč za kopeček. Tady nás to zabolelo, protože kopeček byl za 3,50 franků a to je velký rozdíl. Ale jsme téměř u konce putování a drobných mincí do parkovacích automatů už máme dostatek. V parkovacím domě nás to stálo 4 franky na dvě hodiny. Tak se v tom pak vyznejte, když k té ekonomické hádance přidám i informaci, že polévka v restauraci je za 8 franků a průměrný oběd za 25 až 35 franků a jednou jsme viděli nabídku „meníčka“ za 13,50 franků.

tady jsme už v městě Chur na prohlídce švýcarského města Chur

Z Churu nás to už pak vedlo směrem na Rakousko, ale se zastavením ve státě Liechtensteinsko a do města Vaduz.
Než jsme tam ale dojeli, narazili jsme na tabuli označující dané místo jako Bad Sargans. No a když jsme viděli na loukách při silnici také obrovské a hodně zajímavé skulptury, museli jsme se do lázní podívat.

na prohlídce lázní Bad Ragas na prohlídce lázní Bad Ragas

Ochutnali jsme místní vodu z termálního pramene, nahlédli přes plot na čvachtající se lázeňské fešáky a fešandy, prohlédli si další spoustu nádherných soch, které tu byli na každém možném plácku. Poprvé jsme ale porušili pravidlo, zapamatuj si kde jsi vyšel z garáží. Někde jsme do nich najeli, ale výtahem jsme se objevili jinde, přímo před vchodem do casina s vodotryskem.

na prohlídce lázní Bad Ragas sochy v okolí lázní Bad Ragas