Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Velký pátek 30.března 2018 – Bílovec – nová křížová cesta

Uloženo v : po Česku napsal facero

Bře.31,2018

Velký pátek 30.března 2018 – Bílovec – nová křížová cesta

Letošním Velikonocům předcházela hnusná zimní a nezimní doba a tak když se na zelený čtvrtek objevila v regionální televizi pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj zpráva, že v Bílovci se bude na Velký pátek slavnostně otevírat nová křížová cesta a pak v pátek ráno byla modrá obloha, nedalo se to řešit jinak než vyrazit a být u toho.
A stačila jen málo a byly jsme přesunuti u obce Bílov nad městem Bílovec, kousek od Poruby či lázní Klimkovice. Hned u hlavní silnice nad městem Bilovec už bylo na polní cestě vidět první ze zastavení. A tak jsme auto zaprkovali v obci Bílov a dali procházku. Po překročení hlavní silnice mezi Fulnekem a Bílovcem jsme vstoupili na polní cestu lemovanou novější výsadbou a taky hned jsme mohli obdivovat moderně pojaté skulptury jednotlivých zastavení.

zastavení na křížové cestě nad Bílovcem na Hublesce zastavení na křížové cestě nad Bílovcem na Hublesce

Ale byli jsme na vrcholu této křížové cesty a tedy jsem to začal fotit vlastně od konce, než jsme došli k začátku této nové křížové cesty.
Ve výběrové sotěži to vyhrála paní Ing.arch.Tereza Hudcová a pomáhal ji při tom v realizaci pan David Grabec. Otcem myšlenky byl starosta obce a místní farář z Bílovecké farnosti. Aby se mohl splnit termín slavnostní první pouti, bylo nutné narychlo něco dokončit a tak příště až krajina získá novou podobu před sklizní letošní úrody, bude ještě co pozorovat. Dílo má nevšední pojetí a je z nevšedního materiálu, který by měl oslovit kolemjdoucí ještě hodně roků, pokud to neponičí nějaký vandal. A mohu konstatovat, že slova pana faráře se tady dají naplnit. Putování kolem jednotlivých zastavení bude určitě o tom zamyslet se nad sebou a světem kolem nás. Přemýšlet o svém bytí a bytí v naší, tak rozpolcené společnosti.
Ale nejeli jsme sem jen kvůli této zajímavé novince. Po červené značce jsme se museli vrátit k autu, ale směrovka nám podala informaci, že je tu i nějaké jezírko. A nebyl tu jen tento přírodní výtvor, ale prošli jsme i kolem malého zastrčeného zámečku s výraznými cedulemi soukromý pozemek vstup zakázán. U jezírek to mohlo být kdysi romantické spočinutí, ale nyní to bylo zarostlé náletovými keři. Bylo ale také patrné, že se o to nedávno někdo začal starat.

zámeček nad Bílovcem při červené značce v cíli u jezírek

Když jsme se vraceli k autu, šel už proti nám dav lidí, tedy těch co vykonali poutní slavnost, která byla dokonce i se zpěvem a výkladem a s bohoslužbou. Potkávali jsme mnoho mladých rodin a začali jsem mít pocit, že se i uzdravíme, protože každý kdo šel proti nám, tak uměl pozdravit. Což v dnešní době začíná být vzácností.
A byla tu doba oběda a my byli kousek od lázní Klimkovice a my tam ještě nebyli, jen o nich pořád slyšíme. takže 10 km a jsme u areálu lázní. Ale pozor byl to šok se směsicí překvapení.
Byla tu autobusová zastávka pro městské linky od Ostravy Poruby. Parkoviště rozsáhlé, ale nebylo kde odstavit auto. všude plno. Na sluníčko se vyhřívali po obědě „pacoši“, všude kolem nich opřené berle. Vstoupili jsme do budovy a hned je kavárna a cukrárna a i tady plno.

v areálu lázní Klimkovice v areálu lázní Klimkovice

Prošli jsme rozsáhlou halou a zahlédli v hladovém opojení na patře jídelnu. našli dveře ke schodišti a bylo to přímo do krásné restaurace. Měli tady v nabídce velikonoční menu pro jednotlivé dny jako pro modré pondělí, šedivé úterý, zelený čtvrtek a velký pátek. A tak jsme vybrali a byli jsme pak spokojeni jak s obsluhou, prostředím, chutí a bohatostí jídla, ale i s cenou. Pak už jsme jen na procházce vytrávili a jelo se domů směr Olomouc. Začalo se zatahovat, sluníčko se nenápadně vytratilo a měli na duši krásný pocit, že jsme to zase s tím sluníčkem vyhmátli.
Ale byli jsme na výletě a tak jsme se poprvé podívali na náměstí v Bílovci, ve Fulneku, kde jsme se zamysleli i nad tím, jak tady asi prožila své mládí ta naše slavná tenistka Kvitová.

jsme na náměstí ve Fulneku na kopci zámek jsme na náměstí ve Fulneku

A protože jsme jeli i kolem Oder, kde je jen na skok lyžařský areál Heipark Tošovicích, museli jsme odbočit, co kdyby tady byla nějaká akce. Nebyla, ale dětí s rodiči a prarodiči spousty i když bylo už pod mrakem. Na svahu ještě poslední zbytky umělého sněhu, na toboganu stála fronta.

ve SKI areálu Tošovice v restauraci v Tošovicích u SKI areálu

Trampolíny teprve připravovali na letní provoz, jízda na pneumatikách mimo provoz, a z ceníku bylo patrné, že je to tady hodně vytížené jak v zimě tak v létě. zašli jsme na kofolu, byla sice dražší, protože ji podávali v hotelovém objektu, kde v akváriích plavou překrásné rybičky. Ale dovolená tady může být hodně aktivní jak v létě tak i v zimě.
Na webu www.heipark.cz si můžete ověřit tyto mé základní informace a rozhodnout se podle své peněženky. Dětem se tady ale určitě bude líbit.
No a pak už tu bylo jen malé odbočení ze silnice na Potštát, do obce Oportutovice, kde mají větrný dřevěný mlýn, který je dle popisky jediný široko daleko v této části Evropy.
Ke mlýnu nás přivedli nové směrovky a pak bahnitá polní cesta, ale protože jsme tady byl naposledy v roce 2003 mohl jsme porovnat jak se změnil přístup k této vzácné památce v obci a na Moravě.

u větrného mlýna v Partutovicích u větrného mlýna v Partutovicích

Pak už jen natrhat kočičky u zatopeného lomu v Olšovci poblíž města Hranice a šťastný návrat domů, kde je i dnes hnusné počasí s občasným mrholením. A tak se krásně vzpomíná na den zalitý sluncem.