Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

04 – úterý 18.června – Azory

Uloženo v : Portugalsko napsal facero

Čvc.5,2019

Úterý 18.června

Začíná se vytrácet pojem o čase, takže záznamy o tom kde jsme byli a co jsme viděli jsou jaksi k nezaplacení. Je 17.50 a já usedám k sepsání toho, co jsme dnes poznali. Jen jednou jsme se zastavili na místě, které už známe, jinak to bylo vše nové, dosud nepoznané. Azorský ostrov Sao Miguel je skutečně potřebné poznávat postupně a pohodově, jinak to ani nejde. Vyjeli jsme opět kolem 9 hodiny a naše první zastavení bylo na opačné, severní straně ostrova. Na mapě jsem si poznamenal, že by to měl být okruh u obce Lomba, označený jako PRC34SM. Možná jsme to našli, ale jen jsme se dopravili k místu označenému jako Miradouro da Rocha. Dojeli jsme na konečnou a tady bylo upozornění, že následuje sklon silničky v hodnotě 25%. Takže jsme zaparkovali před domečkem s WC, kde je vše čisté a přesto, že to je na konci světa, teče tu i voda a je tu i toaletní papír. Jsme tu jako první a tak vychutnáváme vlhký vzduch s ranní rosou, prosycený jodem z odparu oceánské vody. Nad hladinou oceánu to je takových 250 m. No a jdeme dolů.

od vyhlídky pak jen dolů pod sklonem 25%, takže je lepší to sejít po svých a jsem pod vodopádem

Kolem květiny a překrásné okolí. V první zákrutě už vidíme vodnatý vodopád. Poslední úsek je tak strmý, že žena to vzdává a já musím až k hladině jezírka v úrovni oceánu, kam toto jezírko, naplněné vodou z vodopádu odtéká. I tady mezi žlutými kvítky jsou stolečky na posezení se svačinkou a odpadkový koš. Kochám se a fotím. Je však čas se i vrátit, Trvá to jen 20 minut a nohy jsou z toho tuhé. Když se oba vrátíme, přijíždí druhé auto, Němci. Pak přišla od někud, tedy asi po značené trase další dvojice. My ale odjíždíme. Tohle místo bylo zbudováno v roce 2011. No a my popojedeme k dalšímu místu, které je jen o kousek dál a na mapě je označeno jako PR21SM. Mají tady být krásné výhledy na krajinu. Cestou po klikaté silnici zastavíme na mostě nad řekou, či jen říčkou Salca. Krásný kaňon. No a jede se dál. Zastavíme na vyhlídce Miradouro do Salto da Farinha. Na parkovišti už stojí jiná auta. Vystoupíme a kocháme se tím, co je hned k vidění. Pak následuje sestup k jedné z upravených vyhlídek. Hluboko pod námi jsou vidět upravené kabinky pro koupající se, pak krásný bílý domeček v zeleném okolí a nad tím skalní útvar přes jehož hranu se valí další z poznaných vodopádů.

ale výhledy parádní ale i takové krásné zákoutí

Protože na silnici je značka už s 35 %, tak máme jasno, dojdeme až tam, kde uvidíme ten vodopád, až dolů nesejdeme. Nožky už začaly pobolívat. No a tak se stalo, že vidíme co jsme neviděli a do paměti se vkládá krásný zážitek, druhý tohoto dne. Nasedáme do auta jede se dál. Musíme opět odbočit s okružní silnice a objevujeme Sitio historico, jedno číslo je 1831, kdy to tu bylo postaveno. Tohle místo už poznamenal čas a ti co umí pokazit pěkné věci se vepsali do historie místa.. Rozhlížíme se, kocháme se, ale zase pak jdeme zpět do vrchu.

a oceán pod námi stále bouří že by i tady byla řepka, no není to pěkné ?

K tomuhle místu vedla silnička, která se z ničehož nic vytratila za příkrým sklonem. Žádná značka, ale oko je již cvičené. Vycouvám a parkuji na boku silnice v poslední rovince. Pak opět sestup a poznání tohoto historického místa a zase moc zajímavých výhledů.
Na mapě jsem si podbarvil další místo na trase u obce Achada. Na hlavní silnici nebylo vyznačené toto malebné místo, ale vím, že tady u obce Achada se musí odbočit. Teprve na kruháči je modré značení směru k Ribeira dos Caldeiroes. Je to po odbočení jen kousek a už vidíme spousty aut a autobus a po vystoupení hluk od školní výpravy na výletě. Vystoupíme a jen se kocháme, jako každý, kdo tu zastaví. Kolem samé vodopády a vodopádečky, květiny, zeleň a pak vstup do upravené lokality s vodními mlýny.

Tak tady jsme už byli v roce 2016 prohlédněte si také park Natural da Ribeira dos Caldeiroes

Je tu i přístřešek k posezení a je taky kolem 13 hodiny a tak si s pohledem na umělý vodopád dáváme polední svačinku a tohle místo si tak řádně vychutnáváme. Místní šunka, sýr, uzený salám, jablka, to je skutečně dobrá kvalita a jediná kvalita.
I tady naše návštěva končí a jedeme dál.
Pokusíme se podívat i do dalšího turisticky značeného místa, fotím však jen informační tabuli, ostatní značení žádné a poznáváme také, že ten dnešní den bylo té únavy dost, a tak se vracíme na hlavní silnici a směřujeme do Nordeste. Ale to by jsme nebyli my, aby jsme nezareagovali na hnědou směrovku k Jardin Botaniko.

Je to hned při silnici, jen se podjelo pod most k druhému původnímu mostu, zaparkuje se a jste za branou zahrady. Na konci je opět vodní mlýn a kolem jen krásné květy a upravené okolí.

no samozřejmě šli jsme si to tu prohlédnout no samozřejmě šli jsme si to tu prohlédnout

Dělají to tady tak důkladně, že když jsme vstoupili, měl zahradník nametenou hromádku a když jsme šli zpět, měl ji nacpánu v igelitovém pytli a místo bylo důkladně vymetené, bez lístečku. Pak už přišel konec našeho putování. Dojeli jsme do Nordeste.

a jsme v městě Nordeste a jsme v městě Nordeste

Máme velké přání, někde si posedět, dát si capuccino a zmrzlinu. Zjišťujeme však, že tady scípl pes, je pozdní odpoledne, na ulici jen sem tam turista. Obcházíme obchody, ale dokonce tu ani ICE v mražáku nevedou, jen mražené potraviny. Tak i tohle je poznání. Už to vzdáváme a jdeme na velké parkoviště, kde je plno aut a ejhle mají tady posezení a tak to capuccino přeci jen bude a k tomu dokonce i Magnum ice a v cenách jako u nás doma. Představte si, že za dvě capucinna a dva magnumi dávám jen 6.60 eura. To je jako u nás. Tak už jsme tu cizinu v cenách asi dohnali.
No máme toho po krk a jede se zpět na aparthotel. Ale je to s námi stejné a asi napořád, Jsme dichtivý poznávání a tak hnědá směrovka Mirodoura de Santa Ihria pro nás znamená odbočit, zastavit a jít se podívat. No a jako vždy udělali jsme dobře.

tohle je ta vyhlídka, před ní pak je zase to sociální zázemí i tomuhle bezdomovci se tady líbí

Jsou tu totiž ze skalního výběžku úžasné výhledy a dokoce i sluníčko tomu napomáhá. Pak se vyvalili místní důchodci ze tří autobusů a ty zdatné babky se hnaly na WC. Ale jejich rychlost se zastavila na schodech a tak se udělala fronta a dědkové prostatici měli potíže. My končíme s kocháním. V dáli někde, kde je naše ubytování, to je pod černým mrakem. Ale dojedeme na aparthotel, je 17.40. Poslední fotky dne, někdo se na pláži odvážil do oceánu, kolem jedou dva mořské kajaky. Začíná opět vonět večeře a já tedy končím. Najeli jsme dnes 114 km. Cestou nakoupili v našem velkoobchodě. Hlavně tedy víno červené, růžové a bíle, ve slevě portské, k tomu křupky a sýry jako dárečky z Azor. No a je konec vzpomínky na dnešní namáhavý den.

Fotky z ostrova Sao Miguel, kdy jsme v úterý popojížděli po severovýchodní části ostrova a hledali zejména vodopády :

[prohlížej jednotlivé fotky]