Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

05 – středa 19.června – Azory

Uloženo v : Portugalsko napsal facero

Čvc.5,2019

Středa 19.června

Dnes by snad nebylo o čem psát, protože jsme moc nejezdili, ale jen chodili a chodili. Můžeme si popřát k úspěchu, že jsme to přečkali a dostali se ve zdraví zase domů na náš aparthotel.
Ráno když vstanu fotíme z lodžie, jaké tu po ránu bude počasí kolem nás. No a tak se stalo, že konečně byl vidět kopec , kde je Lago Fogo, bez čepice mraků. No a to znamená jediné. Pojede se na Lago Fogo. Jde o jezero, které když jsme tu byli v roce 2016, bylo v mlze a vidět bylo jen něco a na to něco se muselo čekat. V 8.41 už startujeme auto a jedeme na plné obrátky pořád do kopce. Ona ta nejvyšší vyhlídka má výšku 947 m n.m. Hned za městem Lagoa se odbočí a pak stále vzhůru , zatáčka za zatáčkou. No a už jsme na první vyhlídce nově upravené. Jen 3 auta, dole kde pak je parkovací místo, bylo dalších pár aut. Nebyl tedy problém kochat se na každé vyhlídce, co tady je zbudována. Pak odstavujeme auto, parkoviště skoro prázdné. A protože posledně jsme si to dali na vyšší místo nad vyhlídkou, tentokráte to vezmeme pěkně k vodě.

a už jsem na první nejvýše položené vyhlídce na jezero fotíme cestou k hladině jezera

No a to je ten náš nadlidský výkon a taková meta o zdravotní způsobilosti. Cestou se fotí a fotí, protože za každou zákrutou to je pěknější a pěknější. Ale také se maskuje to, jaké problémy tato sestupová, a potom i návratová cesta má. Je to systém schodů v hlinitém terénu. Schody tvoří napříč položená prkna a sem tam balvany. Ale schody to nejsou a jednotlivé stupínky mají výškový rozdíl i 50 cm. Nemyslíme na to, jak to uděláme pokud se budeme vracet. Asi za 30 minut jsme u hladiny jezera Lafo de Fogo.

jsme téměř dole, to je asi 150 m pod vyhlídkou a nyní fotky z putování kolem jezera

Na rovince pak obcházíme jezero. Cestička stále při hladině je písčitá, sem tam se musí na balvany, ale tohle je nic proti tomu sestupu. Protože nás postarší všichni předešly a nevrací se, napadá nás, že se to dá jakousi oklikou celé obejít a zpětné stoupání pak nebude tak zlé. Potkali jsme Francouze, co s námi chodí na snídaně, prý se to dá obejít , ale to je časově náročné. Uvěřili jsme a šli za nimi. Pak jsme ale potkali Čechy co se vraceli. No a pak už bylo téměř rozhodnuto. Ještě to zkusíme a uvidí se. To uvidění znamenalo, že tam, kde bych odhadoval možnost jezero opustit, to nebylo a tak jsme se asi po 2 km cesty kolem jezera vraceli zpět k tomu hroznému místu na výstup a sestup. Představa jak to vylezeme po těch vysokých „schodech“ byla děsivá.

my se vracíme k místu kde jsme to slezli, na cestu okolo nemáme sil a hlavně vodu nad námi jen vysílače, vše výš jak 800 m n.m.

Já šel první a tahal jsme ženu za sebou, tím se odlehčilo její bolavé koleno a po hodině výstupu a překonání výšky asi 100 m a vlastní vůle a s bolavými nohami jsme mohli nasednout do auta jet zase někam. Napadlo nás to nejlepší, a to zajet se podívat do města Vila Franca, a třeba zajet na ten krásný ostrov u města. Našli jsme prodejní místo, ale ne na jízdy na ostrůvek. Jen jsme se dozvěděli, že se tam nyní nejezdí protože tam chystají red bull skoky do vody z výšky 27 m a prý tu letí skokani rychlostí 85km/hod. A pojede se tam až v neděli.

máme ještě krásný výhled na ostrov u Vila Franca musíme projít přístavem ve Vila Franca

Tak to uvidíme jak nám to vyjde. Ale když už jsme tady byli, zašli jsme na místní plovárnu a pláž se sociálním zázemím. Zjistili jsme ale, že plovárna je opotřebovaná a tím pádem zavřená, ale sociálky se sprchami a WC a bylo používány lidmi z pláže.

A tak se stalo, že jsme od 14 hodin poleželi do 18 hodin na pláži a konečně vstoupili i do vod oceánu.

vzpomínkové foto na toto místo promenáda a parkoviště nad pláží ve Vila Franca

Teplota vody asi tak 21 st.C, parádní osvěžení. No a pak jen jízda na aparthotel, večere, k tomu bílé desertní vínečko a krásné dívání na vylidňující se pláž pod naší lodžií. A je konec záznamu z dnešního dne. Jde spát. Tady je 21 hodin, doma už 23 hodin. V oceánu se koupou poslední plavci, v dáli plachetnice, na obloze letadla směřující do Portugalska či USA.

Fotky z ostrova Sao Miguel, kdy jsme ve středu měli slunečný den a byli jsme na jezeru Lago Fogo a pak se koupali ve Villa Franca :

[prohlížej jednotlivé fotky]