Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

01 – Výlet do okolí Tišnova – září 2020.

Uloženo v : po Česku napsal facero

Zář.6,2020

01 – Výlet do okolí Tišnova – září 2020.

Byla středa 2.září a nám vyvstala potřeba doručit nezbytnou zásilku do Brna. Z Olomouce jsme vyjeli až po 13.00 hodině a do Brna jsme měli dorazit až po 17.00.
Tak se stalo, že jsme z cesty na Brno dvakrát odbočili.Poprvé jsme odbočili do Pustiměři s tím, že bychom mohli objevit další z koupališť s biotopem. Už si ale budu pamatovat, že to je v Osvětimanech.
Koupaliště jsme neobjevili, ale za to jsme dojeli k mohutnému kostelu a rotundě, která za to odbočení také stála. Vždy jsme to viděli jen ze silnice na Brno, ale netušili jsme, co objevíme při svém prvním zastavení.

kostel v Pustiměři rotunda u kostela v Pustiměři

Další odbočení bylo ten druhý den září ještě více zajímavé, protože jsme se zajeli podívat na koupaliště v obci Luleč. Už jsme tady byli vícekrát. Jde o přírodní koupaliště, které je v provozu od roku 1939, kdy se tehdejšímu vedení obce podařilo z náhle zatopeného lomu vybudovat asi to nejpůvabnější přírodní koupaliště, které známe. Tehdy se zde v lomu těžil kámen a při tom se narazilo na tak silný pramen, že do dvou dnů celý lom voda zaplavila a pak se to jen upravilo a bylo tu to co je tady i nyní, jen nedávno doplněné o dětské brouzaliště. Ale bylo po sezoně, jen branka byla otevřená a nějaký ten cyklista si tady ještě zaplaval. No a tak se stalo, že i my jsme si zavzpomínali a také si zaplavali. Voda měla tak 22 st.C a bylo to parádní osvěžení. Místo které můžeme doporučit k návštěvě.

koupaliště v Lulči u koupaliště v Lulči

Tentokrát se nám ale také po vykoupání podařilo najít cestu ke kostelu, který se tyčí vysoko nad obcemi Luleč, Nemojany a Tučapy. Dalo se vyjet až k tomuto kostelu a podívat se potom do okolí z nedaleké vyhlídky pod kostelem a také obdivovat dokončenou křížovou cestu, která od obce vede až ke kostelu a na hřbitov.

Tady jsme pak zjistili, že kostel i hřbitov slouží právě občanům z vyjmenovaných obcí.

kostel nad Lulčí vyhlídka pod kostelem v Lulči

Po 18.00 hodině došlo k předání zásilky a pokračovali jsem do Kuřimi, kde jsme se podívali na nádvoří nově opravovaného zámku.

zámek v Kuřimi u zámku v Kuřimi

Než jsem si našli místo pro nocování v „autíčku“ jeli jsme si zavzpomínat na dobu našich studií do Brna. Konečně po 49 letech jsme našli v nové zástavbě ty naše koleje na Mánesově ulici. A jsou stále stejné, za celou tu dobu se tu nic nezměnilo, alespoň dle našeho vnímání.
Jen asi už na vrátnici není před 21.00 hodinou slyšet hlášení pro studenty, aby ukončili své návštěvy, jak to je ve filmu „Básníci…“.

u vysokoškolských kolejí na Mánesové v Brně

No a na noc jsme našli parkoviště na konci obce Lelekovice, abychom pak po ránu vyšlápli na rozhlednu Babí lom.
Noc klidná a temná na konci neznámé ulice v obci.
Ráno po 7.00 už šlapeme po lesní silnici na rozcestí u Lávek. Tady pak už jen výstup k dalšímu rozcestí Babí lom. Nejdříve to dáváme dle směrovky ke Spálené skále, no a mělo to být asi jen 200 m a zpět a potom po červené k rozhledně Babí lom.
Žena zaostávala a tak se stalo to, že na této cestě jsou takové úseky, kde je obtížné cestu zdolat s bolavými klouby a kýčlemi a bez pomoci druhého. Musel jsem volat telefonem, kde zaostává. Ale nabyl signál a tak jsem se v půli cesty k rozhledně musel vrátit a tak se stalo, že příště to na rozhlednu snad dáme po červené přímo z obce Lelekovice.

vrchol Babí lom údolí pod Babím lomem

Ale vše co jsme spatřili při výhledech pod sebou bylo nádherné a hlavně nás překvapili ty skalnaté útvary a pak ten překrásný výhled do krajiny pod námi, kde se ještě po ránu držela mlha a jen sem tam vykukoval komín, či nějaký ten domeček na vyvýšeném místě.

cestou k rozhledně Babí lom cestou k rozhledně Babí lom

Po návratu k „autíčku“ byla snídaně a plánovala se další cesta za poznáním neznámého kraje.

klášter a kostel ve Vranově interiér kostela s opravenou stropní freskou

Našli jsem první zastavení jen kousek od Lelekovic ve Vranově, kde je překrásný klášter a v kostele kláštěra je dokončena rekonstrukce nádherné fresky na stropě tohoto kostela. Objevili jsme další krásno na našich zastaveních po Česku, které musíme doporučit.

Pak jsme jeli přes Tišnov do obce Předklášteří, abychom se podívali do rozsáhlého komplexu klášterních staveb kláštera Porta coeli, který patří k nejvýznamnějším středověkým stavebním památkám v ČR. Komplex budov zde tvoří raně gotické jádro s renesančními a barokními přístavbami. Kostel je nyní uzavřen a opravuje se, ale vše ostatní je po etapách opravováno a září novotou. Povídání je na tomto webu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Porta_coeli

prohlídka v klášteře Předklášteří prohlídka v klášteře Předklášteří

Zmoženi raním výstupem jsme právě včas zasedli k obědu v hospůdce u klášterního komplexu a dali si dobrého papání.
Po obědě jsme popojeli do města Tišnova, kde jsme sice kdysi dávno byli, ale že tohle místo se tak změní a zkrásní jsme nečekali. Radnice, kostelní zahrady, jako by jsme byli někde v cizině.

nyní si projdeme Tišnov procházíme kostelní zahrady

Dostavila se nostalgická vzpomínka na mé mládí a tak jsme popojeli do Lomnice. Tady se podívali do známých míst, kde jsem trávil prázdniny a pak do židovské čtvrti, na židovský hřbitov a na závěr na náměstí s mohutným kostelem a opraveným zámkem nad náměstím.

na židovském hřbitově v Lomnici na náměstí v Lomnici

Z Lomnice jsem to dali po silnici do Doubravníku, kde jsme měli možnost nahlédnout i do kostela, který tu je dominantou obce.

jsme v Dobroníně jsme v Dobroníně

Od kostela v Doubravníku je to pak jen kousek ke krytému dřevěnému mostu přes řeku Svratku v Černvíru.

u dřevěného mostu v Černvíře u dřevěného mostu v Černvíře

A blíží se večer a nám se začíná blížit potřeba hledat místo k přenocování. Vzpomněli jsme si na camp pod přehradou v obci Vír. No a tak se jelo do Víru. Jenže místo kempu pro vodáky je tady skládka kamení a stavba spojená s opravou mostu přes odlehčující rameno toku.

Slunce se ale sklání nad obzorem a my se pohodovou procházkou dostáváme pod hráz a ještě sledujeme ty co mají horolezecké nádobíčko a dávají místní Feratu v krásně osluněné skále pod hrází.

jsme v obci Vír pod hrází přehrady jsme v obci Vír pod hrází přehrady

Kocháme se divokým tokem a k tomu si dáváme k večeři grilované kuřátko zakoupené v Tišnově. No je to parádní prožitek té divoké přírody kolem nás, ale ještě nejsme v místě, kde budeme nocovat. Podle mapy je to z Víru kousek do Bystřice na Perštejnem, takže popojedeme a snad cestou něco objevíme.
Tak se i stalo a když se slunce chystá zapadnout, my už stojíme na parkovišti po vysokou rozhlednou nad obcí Karasín. A stal se zázrak, dveře ke schodišti na vrchol rozhledny jsou i před 19.00 hodinou otevřené a tak rychle zdoláváme 129 schodů a výšku 25 m k vyhlídce do krajiny. A byl to zážitek nečekaný, prostě nádhera.

u rozhledny v Karasíně při zapadajícím slunci na rozhledně Karasín

No a je po starosti. Když jsem sestoupili byl čas k přeparkování, aby „autíčko“ stálo na rovné ploše a šlo se spát. Noc byla neskutečná. Měsíček byl v úplňku a tak to tu svítilo jako ledky na náměstí.

Fotky pořízené dva první dny putování v okolí Tišnova :

[prohlížej jednotlivé fotky]