Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

04 Sobota 11.července – Motýlí údolí a středem ostrova

Uloženo v : Řecko napsal facero

Čvc.19,2020

04 Sobota 11.července – Motýlí údolí a středem ostrova

Třetí den, kdy máme půjčené auto jsme si naplánovali výlet do motýlího údolí a pak se uvidí. A ono se uvidělo. Z Faliraki jsme to vzali napříč ostrovem k letišti a za ním a za obcí Paradisi jsme jeli podle šipek k zahradě se pštrosi a jinou reklamovou zvěří. Zastavili jsme u vinařství, kde před budovami ještě bez lidí či turistů stála historická vozidla a či stroje potřebné při výrobě vína.

cestou k motýlýmu údolí míjíme vinařství cestou k motýlýmu údolí míjíme vinařství

Pak už bylo parkoviště před zahradou Butterfly, tedy zahradou kde uvidíte co jste ještě neviděli, motýly hejna rodu přástevníka kostiválového, který tu prožívá svou dobu páření. Proto jsem jej spatřili i my a bylo to zase naše dobré rozhodnutí, být tu mezi prvními. Nebylo tu hodně turistů a tak ta hejna i byla nafilmována a pokusně i nafocena.

vstupní brána do údolí na prohlídce stezky v motýlím údolí

Malebné údolí s lávkami potůčkem a vodopádem pak narušilo v horní části zjištění, že informace o tom, že voda tu nikdy nevysychá, je nepravdivé, protože voda tu je dodávána portubím, které chrlí zásobu potřebné vody v horní části. kde pak je vidět i jiné rameno dokonale vyschlé. Tou samou cestou co nahoru jsme se vraceli a proti nám už šly skupiny turistů a ta hejna jaksi popoletěla dál od chodníčku.
Takže ano krásné to místo, ale navštívit jen po ránu, kdy viditelná černá křídla se světlými žilkami jsou téměř neviditelná a poblíž dřevěného zábradlí.

to je ten motýl, přástevník kostiválový, kterého sem chodí sledovat turisté na prohlídce stezky v motýlím údolí

V dálce jej stěží rozeznáváte, protože kůra stromů se jim téměř podobá.
Opět jsme sedli do auta a vyjeli nad tuto atrakci, kde se za vstup platí 5 eur a sleva neexistuje.
Na místě s výhledem jsem nahlédli do kostelíka.
Odtud jsme pak projížděli středem ostrova a objevili atrakci, kterou jsme nečekali. Nejdříve jsme ale projeli klasickou řeckou obcí Psinthos a dojeli do obce Archipoli. Tady jsem pro jistotu tankoval do plné nádrže, protože ve středu ostrova těch benzinek moc není. Z Archipoli jsme to dali směrem na Eleousu. Tady to je s těmi cestami tak složité, že najít náměstí, kde máte spatřit stavby doby z italské nadvlády se stavbami koloniálního stylu.

střed obce v obci Elousa, kde jsou koloniální stavby z doby, kdy ostrov patřil Itálii střed obce v obci Elousa, kde jsou koloniální stavby z doby, kdy ostrov patřil Itálii

Pak jsme jeli směrem na Profitis Elias a zastavili u kostelíka z 15. století který byl otevřen a uvnitř jsme viděli ještě realistické fresky z té doby, které nebyly nijak restaurovány, tedy byl to pohled na skutečnou historii.

zastavujeme u kostelíka St.Nikolas Funtukli zastavujeme u kostelíka St.Nikolas Funtukli

Následoval zmíněný Profitis Elias, místo kde italové postavili horský hotel, jehož stylovou architekturu by jste tu nikdy neočekávali. nad ním je pak možno vystoupat na druhou nejvyšší horu ostrova s výškou 875 m n.m.

horský hotel v Profitis Elias v nadmořské výšce asi 700 m n.m. horský hotel v Profitis Elias

To jsme neudělali jen jsme nafotili interiér zcela prázdného hotelu, kde voněla dobrá káva a uklonil se nám stylově oděný číšník v rukavičkách a se slídovou krytkou obličeje.
Bylo to malé překvapení. Pokračovali jsme dál okružní jízdu, až jsme sjeli po ukončení okružní jízdy plné zatáček stoupání a sjezdů, do obce Apollona a pak do Archipoli s tím že projedeme až do Kolimbie, což je místo plné hotelů s možnostmi osvěžení v moři někde na přístupné pláži.

na jedné z pláži v Kolimbii prohlížíme si hotelový areál v Kolimbii

Tady jsem poprvé pořádně nevěděl kde se nacházím, protože pobřeží tvoří větší skalní výběžek a já po našem kratším pobytu na opuštěné pláži pod opuštěným hotelem ve stínu banánovníku, projížděl jednosměrnými ulicemi mezi nádhernými hotely až jsem se objevil na jiné pláži a za ní konec silnice a jen skála. Musel jsem vytáhnout mobil a otevřít program mapy a teprve podle něj jsem vykličkoval jednosměrkami na hlavní silnici mezi ořezanými platany co nás vyvedla na hlavní silnici do Faliraki. No a byl tu konec našeho putování, opět bez nehody a s najetými 119 km.

Tady jsou fotky z placené procházky motýlím údolím a pak z jízdy v horách střední části ostrova:

[prohlížej jednotlivé fotky]