Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Výlet do Jevíčka, Velkých Opatovic a Letovic

Uloženo v : po Česku napsal facero

Dub.28,2020

Výlet do Jevíčka, Velkých Opatovic a Letovic – 27.duben.

Počasí v letošním dubnu je jako na houpačce. jednou modrá obloha a studený vichr, pak bezvětří a teploučko. A tak něco naplánovat dopředu jde velmi těžce. Naší výhodou je ale důchod a volno kdy se nám zachce.
A tak se i stalo toho 22.dubna. Vítr hned po ránu nikde a teploty mají být něco nad 20 st.C.
Takže sednout k počítači nad webovou stránku www.mapy.cz , konfrontovat to s www.toulavakamera.cz a hned se něco v reálném dosahu od Olomouce najde. našlo se i v pondělí 27.dubna. Objevil jsem Jevíčko, pak zámek ve Velkých Opatovicích, kamenné reliefy v lese za Opatovicemi a základní rozhodnutí se dalo na papírek a už po 9.hodině vyrážíme přes Konici, což je nejkratší cesta autem do Jevíčka.
Ne vše bylo v plánu a tak když jsme vyjeli s lesů Drahanské vrchoviny, na protějším kopci nad Jaroměřicemi jsme zahlédli novou, asi opravenou kostelní stavbu. No a už víme kam se podívat mimo plánovanou trasu. Objevili jsme pěkný městský úřad usídlený v opraveném zámečku a pak jsme našli i cestu pro auto k té sakrální stavbě.

zámeček jako městský úřad v Jaroměřicích pohled na Jaroměřice

Pak se objevila směrovka ke Kalvárii. tak to jsme se dali dobře a už jsme na vrcholu kopce u domova důchodců a pod úžasnou scenerií dvou historických objektů. Jsme na kalvárii. ještě tu probíhají rekonstrukce interiéru z evropských fondů, ale samotná kalvárie nám vyráží dech. vyhmátli jsme totiž úžasné osvětlení, modrou oblohu a sem tam mráček. Tohle místo jsem si vychutnali, ale jede se dál.

Kalvarie na Jaroměřicemi Kalvarie na Jaroměřicemi

Před polednem zastavujeme v Jevíčku. Velké náměstí je plné aut a na zhlédnutí nic moc. A tak popojedeme kousek za náměstí, a parkujeme na Komenského náměstí, kde je pak soustředěno vše z historie. Klášter, kostel, hradby, samostatně stojící zvonice. Je ale doba koronavirová, a tak na zvonici nemůžeme vystoupit. Jinak by to stálo asi za to, což později zjistíme z leteckého snímku za výkladem jednoho u obchodů. Podařilo se nám nahlédnout i do kostela Nanebevzetí Panny Marie, protože řemeslníci za sebou nezavřeli dveře.

pohled k náměstí Komenského kostel byl mimořádně otevřen, byli tam řemeslníci

No a jede se směrem na Velké Opatovice. Cestou jsme odbočili na Smolnou, kde je malá přehrada a nad ní rekreační chatky. Vodní hladina se leskla ve slunci a stálo za to se trochu pokochat tím klidem a krásou kolem.

konec přehrady ve Smolné u Velkých Opatovic přehrada Smolná

No a jsme ve Velkých Opatovicích. Parkujeme pod kostelem sv.Jiří a tak naše první kroky vedou k otevřeným dveřím abychom nahlédli.

kostel sv.Jiří ve Velkých Opatovicích kostel sv.Jiří ve Velkých Opatovicích

Pak už jdeme do zámku, kde je sídlo městského úřadu, ale pro stavaře velká zajímavost. Je zde totiž museum Moravského kartografického centra.

je zde i Moravské Geografické centrum - Museum v zámeckém parku ve Velkých Opatovicích

No a architektonické řešení se u nás jen tak nevidí. Jen zíráme na technické řešení. Museum je samozřejmě zavřené, ale i tak nás tento druhý „objev“ potěšil. V parku při zámku jsme objevili strom roku 2014 a pak i další velikány.
No a je na řadě cíl daný po ránu, objevit skalní reliefy. jsou na červené značce, někde za městem pod kopcem. naštěstí jsme vyjeli do té nejvýše možné pozice za sídlištěm nových rodinných domků a pak se šlo kus jen určeným směrem a až po čase jsem narazili na červené značení.

objevili jsme místní zajímavost objevili jsme místní zajímavost

A jsme na místě, kde pan Karel Otáhal vytesal v roce 1947 a 1952 profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele J.B.Foerstra. Bohužel někdo jiný si tady taky zaryl a tak nyní už tak romantické místo ta zas není. Nad roklinou jsme pak došli k Opatovické tvrzy, ze které jsou jen viditelné zbytky obvodového zdiva, ale už notně zarostlé travinami.
Bylo něco po poledni a tak v době koronavirové příhodné to místo na chlebovou svačinku jako za mlada. Výhled na vesničku Velká Roudka pod námi, slunce s modrou oblohou a krásnými mráčky nad námi, a k tomu vícehlasný zpěv ptáčků. naprosté ticho, jak krásný prožitek.
Po tak krásném prožitku a vzpomínání jsem po čase zase u auta a jedeme do Letovic, kde jsme vždy jen projeli, ale nikdy už nebyl čas k zastavení.
Když jsem projížděli po hlavní silnici byl zámek přímo nad námi a já jen hledal očima cestu k vrcholu a na zámek. Na posledním kruhovém objezdu to bylo na Borotín a k zámku. No a pak už jsme procházeli prostorami před zámkem, které jsou ještě ve stavu, který potřebuje práci, peníze a odhodlání. Ale na konci této cesty je už vidět velký kus práce a před vámi je zcela opravená stavba zámku. Vstup byl za brány možný a nás hnalo pomyšlení, že si dáme něco zmrzlého, jako pochoutku k tomu, abychom toto místo zažili. tak se i stalo a my mlsali velkého chlazeného Pegase s oříškovými příchutěmi a rozhlíželi se do kraje pod námi, kde hučí auta a šinou se vlaky.

jsme na zámku v Letovicích jsme na zámku v Letovicích

Stále sluníčko a teploučko a kolem všechno jako nové.
Na našem výletě jsou v rychlém ranním plánu už jen dvě zastavení. A tak jedeme směrem na Borotín a pak Vanovice. Tady je už z dálky viditelný a zajímavý kostel a jak po zastavení a nafocení zjistíme, jde o kostel evangelický s hodně zajímavou historií.

jsme u evangelického kostela ve Vanovicích interiér evangelického kostela

Za Vanovicemi odbočujeme na Šebetov abychom zastavili u dálničního mostu neexistující dálnice. Tu tady prezentuje násypové těleso zarostlé náletovými dřevinami.
Samozřejmě že jsem zastavil a nafotil. Jediné vozidlo na této nedokončené dálnici tu stálo, ale bez kol a sloužilo jako včelín. V dostupné informaci jsem dohledal následují :¨
Šlo o exteritoriální dálnici Vídeň–Vratislav, také známou pod názvem Hitlerova dálnice, či pod zkratkou A88, nedostavěnou dálnici, která měla přes Moravu a východní Čechy spojovat Vídeň s Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Na území Česka bylo celkem rozestavěno 83 km.

most na dálnici, která se nestaví a pod ní silnice do Šebetova z vozidla na "dálnici" je včelín

V Šebetově jsem zastavili u zámku, který slouží jako dům sociálních služeb. Pak ještě jednou, aby jsme se podívali ke kapli sv.Anny nad Šebetovem, ale cestu pro auto jsme nenašli a tak se stalo, že jsme zajeli mezi zahrádky a chvíli se kochali jarní rozkvetlou přírodou kolem nás.

zámek co by dům sociálních služeb v Šebetově mezi zahradními domky nad Šebetovem

Ale už jedeme do Kořence a jdeme obhlédnout, co je nového na golfovém hřišti za obcí. V době koronavirového stavu nouze je vše bez hostů v klubové restauraci a chudáci darmošlapové, tedy golfisté, se mohou osvěžit až doma, nebo si vezou svačinky v kufru svých početných aut.

tak jsme si to prohlédli i když je stav nouze tak jsme si to prohlédli i když je stav nouze

Nové jsou zde ale stavby vedle hřiště. Na pohled domy s krásnou vyhlídkou, ale spíše to vypadá jako hodnotná letní sídla těch z města Brna.

jedna z "chat" u hřiště

Náš výlet je u konce. Málem jsme jej ale nedokončil, protože příjezdová cesta k parkovišti tu byla tak krkolomná, že jsem dokázal na spodku auta čímsi tak výrazně pohnout, že povolila krytka pod motorem a já musel zalehnout pod auto a nějak to napravit. Naštěstí to šlo vyřešit bez pomocníka a náhradních dílů a pak se dalo i dojet až domů.
Výlet v celkové délce 170 km nám ale stál za to. Víme že Česko je fakt zajímavé a někde i hodně moc zajímavé až vyjímečné.

Fotky pořízené na výletě do Velkých Opatovic a všeho viděného po cestě, jako Jaroměřice, Jevíčko,Letovice, Kořenec:

[prohlížej jednotlivé fotky]