Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Výlet na Vřesovou studánku v Jeseníku – říjen 2020.

Uloženo v : po Česku napsal facero

Říj.23,2020

Výlet na Vřesovou studánku v Jeseníku – říjen 2020.

Byl to rok 2017, kdy na tomto místě byla slavnostní mše, při které byl osazen kamenný oltář a já tehdy zcela náhodou v televizi narazil na pořád, který tuto náboženskou slavnost zachytil.
Současně jsem si uvědomil, že na tomto místě jsem nikdy nebyl, i když hřebenovku mám projetou na lyžích v době, kdy jsem na to jako mladík měl.

No a tak se stalo, že když zase nastala krize zaviněná pandemii coronaviru, museli jsme utéct od televizní obrazovky a když ještě k tomu byl na den 22.10. opět oznámen slunečný a krásný den, bylo rozhodnuto. Autem z Olomouce až do Koutů nad Desnou, pak výjezd na Červenohorské sedlo pravidelnou autobusovou linkou.
Řidič nám při zakoupení jízdenek oznámil, ať se ničeho nedotýkáme, protože včera mu na mobilu „e-rouška“ nahlásila 7 kontaktů. Takže jsme přes toto hororové oznámení postoupili do prázdného autobusu. Cestou pak na dvou zastávkách v Koutech přistoupilo 5 lidí a jeden krásný pes vlčák. I v zatáčkách jsme hrdinně udrželi rovnováhu a dotyk s konstrukcí autobusu byl zcela omezen.
My po výstupu vytáhli malou lahvičku desinfekce a vyrazili na pohodovou vycházku po červené značce.

na Červenohorském sedle stoupáme po červené nad Červenohorské sedlo

Bylo krásné počasí a krásné výhledy. První naše zastavení bylo u kaple, která připomíná ty. kteří na horách Jeseníků zahynuli, či zemřeli vysílením

památník obětem hor kaplička - památník obětem hor

Po hodině jsme dali svačinku, spočinuly u „bílého sloupu“.

jdeme po červené směr "bílý sloup" zastávka u "bílého sloupu" poslední památka na značení cest těmito sloupy

Pak už jen cesta ke krásnému místu s úžasnou vyhlídkou, tedy k místu označené v mapě jako „Vřesová studánka“. Protože v předchozím týdnu na vrcholech napadla větší vrstva sněhu, bylo kolem nás u posezení před kamenným oltářem i dosti sněžných polí. Slunce po poledni hřálo a na místě se objevilo jen pár turistů, vždy po rodinných skupinkách, nejvíce tři najednou.

podívám se do kaple s pramenem krásné poutní místo Vřesová studánka

Potom náhodou sestupovali od kamenného oka dva manželé a na můj dotaz, jak to tam nahoře vypadá se sněhem, jsem dostal dobrou informaci, cesta ke „kamennému oku“ je plná vody od tajícího sněhu.

No a to rozhodlo o tom, že manželka s botaskami na nohách se vracela po cestě, kterou jsme přišli a já v pohorkách šel ke „kamennému oku“ a potom po žluté do „sedla pod vřesovkou“ a pak dál stále dolů až do „údolí Divoké Desné“.

tady je to "kamenné oko" místo chodníčku je potok z tajícího sněhu

Sestup by při letním počasí a se suchou cestou je sice těžký, ale v horách zcela normální. Ale nyní to byla cestička připomínající potok. Takže vlastní sestup do sedla ještě šel s tím, že jsem přeskakoval ze strany na stranu a pod sebou měl tekoucí potok. Ze sedla do údolí Hučící Desné to bylo snad jen pro mladíky, kteří by skákali jako laňka z kamene na kamen, který vystupuje ze dna potoka.

jsem v sedle pod Vřesovou studánkou na rozcestí červené a žluté značky tohle bylo nutné nějak projít na té žluté trase

Pro mě to byla hodina složitého hledání jak na to, aby se mi nic nestalo. Celou cestu jsem tu byl zcela sám a kolem jen hluk malých či větších vodopádů.
Ale nakonec jsem se zcela zničenými nohami a promočenými botami prošel, či spíše proskákal a na samém konci prošel lávku s nápisem pozor na uklouznutí. Tady pak na vyhřátém kameni byla s velkou chutí snězena druhá houska a přede mnou bylo 5 km po lesní silničce kolem Divoké Desné až do Koutů.

na konci už jen lávka a je konec strastem s vodou a kameny na cestě jsem v údolí Hučivé Desné

Cestou jsem fotil hučící kaskády na toku a místy neviděl pro ostré slunce, které stále svítilo a dodávalo krajině nádhernou atmosféru a vůni lesa kolem cesty.

cestou kolem Hučivé Desné a zase jen Hučivá Desná

Za hodinu jsem ušel těch nekonečných 5 km, no a byl jsem zpět v Koutech nad Desnou poblíž konečné železniční stanice.

nové chalupy v Koutech nad Desnou barokní sloup z druhé poloviny 17 století, z doby čarodějnických procesů

Nasedl do auta a vyjel na Červenohorské sedlo, kde se na prosluněné lavičce vyhřívala manželka.
Moje přání podívat se na místo, kde je Vřesová studánka bylo zcela naplněno.

No a tímto končí mé vzpomínky na den strávený bez lidí a jen pár pozdravení dobrého dne od míjejících turistů. Ale pozor, nejsem vycvičený turista a tak musím vzpomenout i toho, že v noci jsme si užil pořádných křečí do lýtek v jedné i druhé zmožené noze, ale nakonec jsem usnul a bolest po ránu už je jen na normální stařecké úrovni.

Dovolím si vzpomínku už jen doplnit odkazy na webové stránky, kde se zmiňuje historie tohoto místa u Vřesové studánky s léčivou vodou.
Na pořad v televizi NOE odkazuje tato adresa :
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%99esov%C3%A1_stud%C3%A1nka

Na popis místa a kdo se zasloužil o práci na kamenném oltáři pak odkazuje tato webová stránka :
https://www.navstivtejeseniky.cz/cil/vresova-studanka/

Další zajímavé informace k oltáři na Vřesové studánce :
https://www.tyden.cz/rubriky/relax/ostatni/vresovou-studanku-zdobi-oltar-otmara-olivy-pro-budouci-kapli_444836.html

http://vresovastudanka.cz/instalace-oltarniho-kamene-a-lavic-na-vresove-studance/

http://poutni.ado.cz/vresova_studanka/vresova_studanka.htm

http://www.farnostlosiny.cz/?p=6064

http://vresovastudanka.cz/projekt-obnovy/vizualizace/

Fotky nafocené cestou pak jsou k dispozici nyní :

[prohlížej jednotlivé fotky]