Cestovatelské tipy a rady na cesty

Dva dny na Slovácku – druhý den
– Baťův kanál a poutní kostel sv.Antonínek nad Blatnicí.

Ráno nakládáme elektrokola a jede se do Starého Města u Uherského Hradiště. Tady v boční uličce parkujeme skládáme kola a vyrážíme po 8.00 hodině na celodenní výlet.

chrám svatého ducha ve Starém městě u Uh.Hradiště přístav v Uh.Hradišti

Cílem je Baťův kanál od Hradiště po most v Kostelanech nad Moravou. Přejeli jsme most nad řekou Moravou a odtud pak do Ostrožské Nové Vsi.

zastavení u Osla a u zdymadla zastavení u Osla a u zdymadla

zdymadlo na řece Moravě most nad řekou Moravou u Kostelan

A protože na mapě jsme objevili i vinařskou obec Blatnici pod sv.Antonínkem jeli jsme a jeli. Nejdříve lesními cestami a pak po asfaltové cyklostezce mezi jezery až ke koupališti, kde jsme odpočívali den před tím.

u jezera v Ostrožské Nové Vsi v Ostrožské Nové Vsi

No a pak už jsme jen poznávali kvalitu elektrokola, protože cesta byla stále do kopce přes Ostrožskou Lhotu a pak zase jen do kopce až se před námi objevilo parkoviště a kostelík sv.Antonínka Paduánského.

u poutního kostela Svatý Antonínek dřívější venkovní oltář už nepostačuje poutním mším

Významné to poutní místo na Slovácku. Louky pod kostelíkem jsme si ale museli doplit krojovanými mládenci a dívkami, co pro slávu Slovácka maloval Jožka Úprka, kterému za to z vděčnosti osadili na zeď kostela památnou desku. Úžasná atmosféra pod odkvétajícími akáty byla doplněna rozhovorem s místním občanem, který to tu obhospodařoval a pustil nás do kostela.

byli jsme i v interiéru kostela sv.Antonínka bylo tu krásně, jiná atmosféra

Dostali jsme užitečné informace. Další krojovaná pouť bude při dožínkových slavnostech. A my můžeme konstatovat, že máme v nohách 20,5 km a překonali jsme výškový rozdíl 371 m.
A proč jsme to vlastně sem jeli, kde jsme k takové informaci přišli. Náhodou v nedělním pořadu Toulavá kamera o tom byla řeč, že je tu opravený interiér kostela, a tak se mi to dostalo do podvědomí a spojilo se to tím Jožkou Úprkem. Na jeho hrobě už jsme byli, někdy dříve v Hroznové Lhotě u Strážnice. Kopie známého obrazu vysela v kuchyni mého dědy z Břeclavi.

A protože zdroj energie v baterkách kol docházel po tom dlouhém stoupání, dostali jsme i dobrou radu na nejbližší koupaliště v Kunovicích.
Jeli jsme stále z kopce s rukou na brzdách, až jsem dojeli do Ostrožské nové vsi a protože byl čas oběda, zasedli jsme v restauraci campu Slovácký dvůr.

v areálu Slováckého dvora na oběd byla i husí játra na lokších

Pohled do jídelního lístku nám důchodcům bral dech, protože pod 220 Kč tu ničeho nebylo. Nicméně v jídelním lístku se listuje, našli jsme za 55 Kč dobrou zelňačku s klobáskou a houbami, a pak jídlo pod označením předkrm. Byly to husí jatýrka na lokších za 90 Kč. na pití poctivé limonády po půl litru. No dalo to dohromady 380 Kč, ale bylo to chutné a nám to bohatě postačilo.
Po dobrém jídle sluší i dobrá kávička. Takže jsme si k ní sedli až v lázních Ostrožská Nová Ves. Ale nebyla to káva obyčejná, bylo to ledové laté na osvěžení.

v lázních pak ledové laté znovu za plotem leteckého musea

Potom už jen cyklostezka kolem leteckého musea až ke kostelu v Kunovicích. Tady jsme se museli ptát, jak se ke koupališti dostat. Stará informační tabule uváděla obrázek s informací, že tam je i camp. Jiní o koupališti nevěděli, a tak až jedna místní s nákupní taškou na kole udala ten správný směr a poradila i jak se vyhnout velkému provozu po silnici, když už jedem na těch kolech. Na webu mapy.cz to hned tak neuvidíte, nemá to značku koupaliště. Takže napovím, je to na konci ulice v Hrabůvkách a na mapě to pak zhlédnete v panoramatickém modulu.
No a tak se stalo, že jsme objevili to vytoužené koupaliště. Za 30 Kč vstupujeme na koupaliště, kde ještě stojí skákací věž a bazén je betonový, jak se to dříve kdysi dávno stavělo. Nejhlubší místo je 4,5 m.

koupaliště v Kunovicích na konci ulice V Hrabůvkách koupaliště v Kunovicích

Opatrně s bolavými nožkami, od toho šlapání, vstupujeme do chladivé průzračné vody. No byla to nádherná vzpruha. A nebyli jsme v tom sami. Jen místní děcka už byla ze školy na koupališti a tak tam bylo rušněji, ale za to nám předváděli, že skokanský můstek je tu pro ně jak stvořený. Každou chvíli jen plavčice uvolnila vstup, a pak skákal jeden za druhým, holky, kluci, někdo jen tak, někdo saltem , někdo i po hlavě a pak esa, co to dávala s vydařenými výkruty a salty. Sice jen ze tří metrů, výš už nešli, ale mohli to dát z 5 i 7 metrů. Pro ty mladší tu byla v bazénu nafukovací skluzavka. Prostě paráda. Ten zážitek musím s někým probrat a tak mě plavčice poslala za majitelkou či správkyní. Dozvěděl jsem se, že to tu je už 61 let, že železitou vodu čistí přes pískové filtry a skokanský můstek tu je originální a další už zná jen z pražského Podolí.
Je před zavírací dobou, je horko a my vyrážíme nádherně osvěženi do míst, kde parkovalo naše autíčko. Od sv.Antonínka k autu to dalo 22,4 km. S pocitem zajímavého výletu a ujetých 42,9 km na jedno nabytí, v kopcovitém terénu, jsme prověřili vlastnosti elektrokol ale i naše síly.
Nakládáme kola a ještě se vracíme do Mařatic na hřbitov, kde má hrob můj dědeček a rodina. Obdivujeme, jak se to tu vše okolo mění do krásna. Pak už jen projedeme vinařskou stezku a jedeme domů do Olomouce.

Fotky z tohoto druhého dne na Slovácku, ze dne 17.června roku 2021:

Similar Posts:

• Výlet na Búřov nad Valašskou Bystřicí – říjen 2022. – 31.10.2022
• Neděle 6.listopadu roku 2022 – procházka po Otaslavicích – 7.11.2022
• 03 – Polsko – Gdaňsk – odpoledne ve Starém městě – 7.9.2022
• Noc kostelů 23.května roku 2014 v Olomouci. – 26.5.2014
• 03 – výlet na Slovensko – od Kežmaroku až do Bardějovských kúpelí – 14.9.2016