02 – Výlety na Ischii v září roku 2022.
02 – Výlety na Ischii v září roku 2022.
Od 16.9. do 22.9. jsme ubytovaní v hotelu Park Victoria poblíž centra městečka Forio. V hotelu jsme pobývali v roce 2010 a tak jsme si pamatovali, že když se budeme přesouvat z našeho prvního hotelu, musíme uvidět starou kruhovou pevnostní věž. Ale byla to mylná představa, kterou vrátil do reálu mobilní telefon a v něm aktivní vyhledávač v mapě. Takže kdy vystoupit, byla kombinace mírné znalosti s mapovou orientací. No prostě zkušenost 12 let jaksi vyprchala.
Ale zadařilo se a my cestou z kopce po novém asfaltu „prohrkali“ s našimi zavazadly až na hotel Park Victoria. Mírné komplikace při přidělování pokojů se vyřešili až druhý den, protože z hotelu odjela parta cvičenek z Česka organizovaných cestovkou.
zařízení pokoje na Park Victoria výhledy z balkonu
Po ubytování jsme vyrazili k moři na část pláže Citara. Část proto, že to, co bylo krásně propojené až k termálnímu parku Poseidon, bylo přerušeno utrženou skálou.
tady sestupujeme na pláž - podle mapy Cava dell'isola tohle je fotka s bonusem
No ale z plavání v moři nebylo nic, protože moře bylo rozbouřené a tak jsme se jen radovali z toho, že jsme sedli do písku na této pláži a čekali na pěnu či nejdelší vlnu, která nám dělala v tomhle bezpečí radost jako malým „dětem“. Jedinou starostí pak bylo zbavit se písku, který se dostal všude. Užili jsme si moře a šlo se zpět na hotel. Tedy koupání v termálním bazénu s chladnější vodou a pak přesun do horké vody v suterénu hotelu a to tak dlouho, až jsme se dočkali večeře. V sobotu 17.9. jsme se vydali na poznávací výlet, kterým jsem chtěl udělat kamarádům radost s výhledů, ale jaksi se to cestou zvrtlo a vydali jsme se po složité, dešti poškozené cestě. Vyjeli jsme po snídani autobusem s číslem CS na zastávku Ciglio, kde je obrovská a z dálky od moře jasně viditelná pinie. Tady jsme nahlédli do kostelíka, kochali se výhledem na Sant‘ Angelo a ten náš první hotel na Punta Chiarito a další výběžky, ale i na pláž Maronti. No a pak jsme se dali mezi domy a podle směrovky na Sant‘ Angelo pomalou chůzí dolů s tím, že cesta je pohodlná a dlážděná.
z daleka viditelná pinie na vyhlídce bylo krásné počasí a krásné vyhlídky
A to pak byla až za rozcestí, označené směrovkami na Sant‘ Angelo a Maronti a Cava Scura.
Protože v obou směrech to bylo asfaltované, šli jsme směrem na Maronti.
pak už jen cesta poničená dešti na Maronti první výhled na pláž Maronti
No a pak nastaly komplikace. Cesta na Maronti byla pořádně zničená dešti, klouzalo to a bylo to čím dál víc příkré. No a já zapomněl na to, že dvě kamarádky mají hole, protože jedné neslouží páteř a druhá má jedno koleno po operaci a druhé před operací. Takže to bylo psychicky hodně náročné. Polevilo to, až když jsme dosáhli toho, co bylo slibováno a co jsme náhodou poznali v roce 2017.
zastavení na osvěžení dobrým vínem při cestě na Maronti paní domu nalévala skvělé rose locale tedy domácí víno
Posezení u vínečka s výhledy na to krásné pod námi. Tady jsem byl rád, že jsem zase objevil něco nového, ale nebylo to to, co jsme chtěl vidět a zažít opakovaně. Odpočinuli jsme si, popili místní víno výborné kvality a šlo se opatrně dál, až jsme dorazili do kaňonu při pláži Maronti. Tady jsme opět zaujali místo pro odpočinek u cappuccina ve stylové restauraci vysekané do skály.
pěkné pohledy, ale klouzající cesta pak jen už cesta podél pláže Maronti
Když jsme hospůdku opustili a došli konečně k pláži, zjistili jsme, že do Sant‘ Angela se po pláži nedostaneme, protože i tady se zřítilo kus skály a do kopce nad hotely už nebylo sil pro kamarádky s holemi a tak jsme se vydali podél pláže do obce Maronti, odkud jsme pak jeli autobusem do Foria a pak oněch 20 minut na hotel. A tak skončil po velkém riziku náš první výlet.
pak jen už cesta podél pláže Maronti tady pak byla zastávka Maronti
Další den v pondělí, už jsem věděl, že výlet do Campagnana nebude riskantní, protože cíl ležel jen kousek za vyasfaltovanou cestou. Ale představa, že to je stále jen po vrstevnici se občas změnila ve stoupání či klesání, kde jsme v tom horku a na slunci hekali všichni, protože všichni jsme již senioři.
už jsme opustili asfaltovanou cestu pak už jsme poblíž našemu cíli
Ale na místa s výletním posezením u Františka, pojmenované „O sole Mio“ bylo dosaženo. Byli jsme první a tak na stole hned stály lahve s výborným bílým vínem místní produkce a byla nám doporučena „bruschetta speciale“, aniž by jsme měli možnost nahlédnout do jídelníčku. Až při placení jsme zjistili, že jsme mohli dát něco levnějšího.
výhled naše vychutnávka daného cíle
Po nás se pak obsadila téměř všechna místa už i německými turisty. To co se objevilo na stole jako bruschetta speciále, ale stálo asi za to. Bylo to vynikající a budeme jen vzpomínat. No a pak paní domu položila před nás jako pozornost podniku mísu s ovocem. Což znamená, můžete končit, přijdou i další. A tak jsem šel platit. Když jsem za 6 lidí platil 103 eur a nechal tam 105 eur, došlo k tomu, co jsme předem očekávali. Pán domu „František“ zazpíval mocným hlasem s divadelní či operní zkušeností onu píseň „O sole Mio“. Sklidil potlesk všech, a protože se podařilo natočit tento přednes, máme památku nad památky, která stála za ty peníze a dobré papání.
když jsme sestupovali k molu jsme na končené zastávce v Carta Romana
Na závěr jsme si zaplavali pod hotely v lokalitě Cartaromana, kde se dá plavat mezi skalami s výhledem na hrad Aragonese. Přístup do moře je pro ty co vědí, že projít přes restauraci k neviditelné brance je normální činností pro hosty v hotelu, kdo to ale neví, branku ke schodišti do moře ani neobjeví. Pak jen jízda autobusem číslo 12 či 13 do Ischia Porto a dál s přestupem do Foria. V hodinách po 17:00 to je výhled na pořádnou mačkanici, protože hosté hotelů jedou na večeři.
Den, kdy jsme se vydali na prohlídku okolí kolem hradu Aragonese s tím, že by jsme si mohli také poležet u moře, když je ještě teplá voda a když nejsou vlny, které by tomu bránili.
Zjistili jsme, že se tady hodně domů proměnilo po jejich rekonstrukci a ošuntělé fasády domů už zmizeli.
jsme na výletě v Ischia Ponte jsme na výletě v Ischia Ponte
Na konci této ulice plné běžného života jsme objevili sochařskou dílnu.
na konci ulice objevujeme sochařskou dílnu na konci ulice objevujeme sochařskou dílnu
No a v těch místech jsme také objevili krásné zákoutí a také zastávku lodních taxiků. Bylo to přímo pod hradem Arogonese.
nahlédli jsme do zákoutí, kde jsme ještě nebyli nahlédli jsme do zákoutí, kde jsme ještě nebyli
No a pak došlo i na to koupání po odbočení do jedné malé uličky, kde se také nacházela pokladna pro lodní taxi. No a na pláž může každý a nemusí platit a bylo tam místo i pro nás.
tohle je ta pláž bez poplatku našli jsme a krásně jsme si to užili, moře bylo teplé i dne 19.09.2022
Pak už jsme jen procházeli a objevovali místa, kam nás nohy ještě nevedly.
hotel kdy je asi dobré pobýt a jdeme dál do Ischia Porto
No a nakonec už jen cesta k molu v přístavu Ischia Porto.
a jdeme dál do Ischia Porto - místo kde to večer ožije a jdeme dál do Ischia Porto
Více fotodokumentace z pobytu na ostrově Ischia v Neapolském zálivu a z několika denních výletů je možné si prohlédnout v následujícím přehledu :
Similar Posts:
- 04 – Vzpomínka na den ve Vrsi, kdy jsme objevili další zajímavé pláže – 6.7.2023
- Vzpomínka na srpnový pobyt ve Špindlerově Mlýně v roce 2010. – 4.3.2015
- 08_TF – NP Teide přejezd kolem observatoře přes Guimar – 18.3.2014
- GC 04 – výprava do wellnes hotelu v San Augustinu – 19.12.2016
- 01 – Vzpomínka na Chorvatské Vrsi mulo, – červen 2023. – 6.7.2023
Both comments and pings are currently closed.