Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Gran Canaria – putování za skalním bydlením na ostrově – vzpomínka na rok 2016.

Uloženo v : Španělsko napsal facero

Srp.6,2022

Gran Canaria – putování za skalním bydlením na ostrově – vzpomínka na rok 2016.

naše první zastavení u Cenobie de Vallerón

Kanárské ostrovy jsme navštívili 6x. Dvakrát jsme byli na Gran Canarii, 2x na Lanzarote a 2x na Tenetrife. Poprvé každý ostrov jen poznáváme a po druhé už hledáme jen zajímavá místa.
Na ostrov jsme jeli vždy s cestovní kanceláří a tak jsme po dvou výpravách už získali trvalý bonus 10% na vše, co jsme potom s touto cestovní kanceláří realizovali. Vždy jsme si objednávali pobyt na 14 dnů a snažili jsme se o to, abychom bydleli ve dvou hotelích na různých místech. Takže jsme měli různě chutnou stravu a různé okolí hotelů a dobrou dostupnost k zajímavým místům na daném ostrově. Vždy jsme tak šetřili jeden let, protože většinou se nabízí pobyt na 8 dnů. Vždy jsme vybrali období k pobytu na ostrovech od listopadu do března a tak jsme si prodloužili teplé dny daného roku. V únoru a březnu je teplo, ale v oceánu jsou velké vlny a ke koupání se musí najít chráněná zátoka před větry a vlnami, voda má jen 20 až 21 st.C. V listopadu a prosinci to je jako v létě u nás doma.
Každý z navštívených ostrovů má svou atmosféru, své zajímavosti, ale na Gran Canarii, jsme v roce 2016, ve svých plánech na druhou návštěvu, objevili zajímavost, kterou ani průvodci či delegáti v té době, ale i nyní, nenabízeli. A to jsou obydlí původních obyvatel Guančů ve skalách.
Na tomto ostrově jsme se ubytovali v hotelu, který má blízko na pláž, blízko k autobusovému nádraží. A dokonce se dá projít po pobřeží kolem písečných dun či přes ně, do lokality Maspalomas a zpět se vrátit taxikem či autobusem. Tehdy na přelomu měsíců listopadu a prosince v roce 2016 jsme si objednali půjčení auta jen na 7 dnů. Auto nám pak také posloužilo i k převozu zavazadel do jiného hotelu. Dny kdy jsme neměli k dispozici auto, jsme chodili, či využili veřejné autobusové dopravy či taxiku. O jednotlivých pobytech na Kanárských ostrovech se můžete dočíst na mých webových stránkách www.cestotipy.cz .
Autobusová doprava na ostrově Gran Canaria je výborně organizovaná a když si nafotíte aktuální jízdní řády na autobusovém nádraží nedaleko od hotelu, nebude co řešit, stačí jedna podvečerní procházka z hotelu, kde jsme bydleli, a to byl hotel Beverly Park, v lokalitě na jihu ostrova, na mapce označeno písmenem „C“ nyní 3.

Je to, či bylo to, značeno v katalogu cestovní kanceláře Canaria travel. Je to lokalita Playa del Inglés.

mapka míst, kde lze najít skalní obydlí příklad jízdního řádu na autobusovém nádraží

V autobuse se platí u řidiče, měli by jste mít drobné. Některé autobusy jedou do cíle přímo, jiné objíždí každou vesnici, či předměstí hlavního města.
My jsme si také půjčili na 7 dní auto. Na hotel došel agent, kterého objednal český delegát kanceláře, se kterým jsme vyjednali podmínky pronájmu. Platí zde to, že podepíšete smlouvu, nesmíte zapomenout na pojištění po dobu zápůjčky. Cena nepřesáhla tehdy 32 eur na den. Autem se pak dostanete všude kam vede silnice. Vše je výborně značené. V půjčovnách, tedy i u agentů dostanete mapku, kde jsou číslované silnice. Na nich je značena hlavní silnice dvoumístným číslem, místní silnice pak číslem trojmístným. Zapůjčeným autem dokážete všude dojet, nemusí to být tedy terénní vůz. Při půjčení vozu si dávejte pozor na způsob, jak vozidlo vracíte. Pokud společnost bude vyžadovat složení kauce, najděte si jinou společnost. Pokud můžete ukončit zápůjčku tím, že klíče předáte na recepci a kauci neskládáte, pak máte vše dobře zajištěno. Na silnicích není žádného nebezpečí, jen v ostrých zatáčkách raději dejte o sobě vědět troubením. Místní silničky jsou úzké. Pozor i když vidíte v dálce, že proti vám nic nejede, může někde za rohem být řidič- fotograf, který se objeví a vy jej nečekáte. Nikam prostě nespěchejte. Když jsme byli na ostrově podruhé, vybrali jsem si jeden či dva dny, že objedeme všechna místa, kde jsou skalní obydlí. Jeli jsme směrem na Las Palmas, hlavní město ostrova a pak podle směrovek na Galdár a pak odbočit na Cenobie de Vallerón. Je to krásně značené a jak jste poblíž objeví, se i hnědá směrovka, takže na prvním z nesčetných kruhových objezdů se objevila šipka a odbočilo správným směrem do kopečků. Jen kousek a objevilo se značení, že je zde mirador a odpočivadlo a pak už jen parkoviště, kde jsme jako jiní odstavili auto a šlo se po schodečkách vzhůru k pokladně.

naše první zastavení u Cenobie de Vallerón naše první zastavení u Cenobie de Vallerón

Tady za 2eura na seniora, dospělý 5 eur, jsme obdrželi prospekt a vstupenku. A tak se stalo, že jsme objevili překrásné místo, kde ve skalách jsou komory, které hodně, hodně dávno sloužili jako sýpky a pohřebiště původních obyvatel Guančů. Nádherné místo, krásně upravené a s výhledy k oceánu. Následovala cesta zpět, přes vesnici de las Nieves. Za vesnicí jsme to namířil po silnici „GC 293“ směrem k Artenaře. No a ještě na této silnici jsme objevili další jeskyně hned při cestě. Byla to jen zastávka na focení.

zastavení na silnici „GC 293“ směrem k Artenaře zastavení na silnici „GC 293“ směrem k Artenaře

Pak jsme odbočili na silnici „GC – 220“ a dojeli jsme ke křižovatce, kde byl směr i do vesnice Jurcallio.
V obci s kostelem a radnicí jen vyhlídky, ale v dáli pod námi jsme uviděli to co hledáme, to jsou opět skalní obydlí. No viděli jsme a pak sledovali silnici, která tam vede. Ale museli jsme si počkat, až se k nám přiblíží auto, co tou části obce projelo. Teprve když po dlouhém čase vyjelo v místě, kde jsme měli odbočit, jeli jsme tam také. No a měli jsme splněn další z cílů.

kostelík ve skále ve vesnici Jurcallio kostelík ve skále ve vesnici Jurcallio

Krásná kaplička ve skále a pod převisem kamenný dům, a pak ještě další. No prostě krásné to podívání. Po nafocení daného místa jsme se vrátili zase tou klikatou cestou zpět a dojeli až do té Artenary.
Tady nové vyhlídky, ale taky jeden z bonusů, od roku 2015 nové museum, obydlí ve skále a prezentující to, jak se tu dříve bydlelo. Mohli jsme nahlédnout do ložnice, kuchyně, vinného sklepa, dílny a podobně. Vstupné bylo dobrovolné a museum vedl velmi prima chlapík s paní mámou v místním kroji.
Všude plno květinek a zeleně, no prostě bonus nad bonusy, to tehdy ještě nebylo ani v průvodcích.

na prohlídce skalního bydlení v Artenaře na prohlídce skalního bydlení v Artenaře

Z Artenary jsou překrásné vyhlídky na okolní kopečky ze silnice „GC- 60“ a pak hlavně všechny tři nejvyšší vrcholy roque Bantayga, rogue Nublo a roque Nieves.

rozhlížíme se jako tento věčný obdivovatel cestou máme také restauraci ve skále

Další den jsme se vypravili do nejkrásnějšího údolí na ostrově. Alespoň tak jsme o tom četli v prospektech. Jmenuje se to baranco Guayadeque a jede se tam přes městečko Aguimes a to je prý taky moc pěkné. Ráno, hned před výjezdem od hotelu se podařilo natankovat za 35 eur více jak 35 litrů benzinu natural 95 a jelo se opět po dálnici na Las Palmas. Odbočení z dálnice žádný problém, protože tady to je značené tak, že bych to těm úředníkům v evropském parlamentu dal úkolem, aby zavedli značení, jako je provedeno tady. Vždy při odbočení je nápis se jménem místa kam jedete. Za tím je vždy číslo silnice po které pojedete a tohle číslo najdete i na mapě. Takže jsme věděli, že odbočíme na Aguimes a pak po silnici „GC – 100“ a tady ve městě bude odbočení po silnici „GC – 103“. A protože to je město krásné, je to napsáno též na hnědé směrovce s cílem Guayadeque.
Údolí je dlouhé 13 km a na konci je skála a ve skále bydlí lidé. Kolem bytů ve skále je vyhlídková pěšinka. Jen to obcházíte a koukáte, že tady ve skále stále někdo bydlí. A ty nádherné výhledy.

jsme na konci údolí Guayadeque vyhlídka od skalního obydlí

V jednom místě z uličky kolem obydlí ve skále, vidíte až na oceán. Jako vždy, vyšlo počasí a slunce jen pražilo. Je to skutečně zelené údolí. Když jsme jeli tam, tak jsme vynechali jedno zastavení, protože tam právě před námi zastavil autobus a focení by znehodnotili obtloustlé postavy lenivých turistů. A udělali jsme dobře, protože na konci údolí jsme pak byli sami. Zaparkovali jsme a vyšlápli si na obchůzku kolem skály. Jedno pěknější místečko než druhé. A fakt tu bydlí lidé. Něco po desáté hodině tu zajížděli po hodně úzké komunikaci i terénní auta těch co tu bydlí.

jsme na konci údolí Guayadeque jsme na konci údolí Guayadeque

No už jsme to všechno viděli, nasedáme a jedem údolím zpět. Nová silnice, pohoda, pořád z kopce. Zastavíme tam, kde už není žádný autobus a jdeme zase po schodech do kopce, kde jsou ve skále bydlící, místní lidé. A pěstují tu kozy a ovečky, které mají pro svou obživu. Bylo to pěkné zastavení a bez lidí. Když jsme se vrátili k autu, už tam zase stály dva autobusy a vystupovali mladí, ale pořádně přerostlí, tedy tlustí, anglicky mluvící „nelidé“. Dva vedle sebe se na schodech nevešli a hekali a trucovali, že mají jít kousek do vrchu.

na začátku údolí, kde se odstavují autobusy na závěr do hospůdky ve skále

Při cestě zpět na hotel jsme se zastavili v Las Palmas v obchodním centru, které leží hned u přístavu, kde připlouvají zaoceánské výletní parníky. No dalo to pořádnou fušku najít odbočení z pobřežní dvouproudé, někdy čtyřproudové silnice a pak se trefit na vjezd do garáží.

tohle je vidět z obchodního domu v Las Palmas u přístavu v podzemí najdete parkování na 3 hodiny zdarma

Tohle centrum má pět pater, kde dvě jsou jen na občerstvení. Další tři patra byly na nákupy a tak jsme to prošli a něco i nakoupili. Nohy bolely, ale parkování tu bylo gratis, když pobudete jen tři hodiny. Tahle informace je hodně dobrá, protože když jsme objevovali historické centrum Las Palmas, parkovali jsem za 4 eura na hodinu.
Na závěr vzpomínky aktuální přístup na katalog cestovní kanceláře :
https://www.canariatravel.cz/Public/canaria/ke-stazeni/2018/katalog_nejoblibenejsi_hotely_GRAN_CANARIA.pdf
Tehdy v roce 2016 jsem se na hotel Beverly Park dostal na základě požadavku na co nejnižší cenu a polopenzí. Dělal jsem to vždy i na jiné pobyty na kanárských ostrovech a vždy mi bylo něco nabídnuto a já si vybral mimo nabídky v katalogu. Jak to chodí v současné době nemám ověřeno.
Hodně důvěrnou informaci pak mám pro vážné zájemce a snaživé cestovatele. Na hotelu Gloria Palace v San Augustin mají skvělé lázně a pokud do nich vstoupíte v den svých narozenin, tak to máte „gratis“. No a úplně na závěr asi nejkrásnější místo, které skutečně stojí za zhlédnutí je městečko Mogan, které je i v prosinci plné květů. Tehdy jsme objevili i novou vyhlídku na městečka a celý záliv. Dal se tu realizovat i kombinovaný výlet autobusem tam a lodí pak zpět. Můžeme jen doporučit.

v uličkách městečka Mogan v roce 2016 byla tato vyhlídka jako nová