Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

03 – objevujeme nové a dosud námi nepoznané okolí Harachova v Krkonoších

Uloženo v : po Česku napsal facero

Srp.26,2023

03 – objevujeme nové a dosud námi nepoznané okolí Harachova v Krkonoších

Před námi byl čtvrtek a my se rozhodli jet do Semil. Hned po ránu byla modrá obloha a teploučko. Cestou jsme odbočili v Jablonci nad Jizerou a za Vysokým nad Jizerou jsme projeli kolem nové rozhledny, ale ještě měli zavřeno. Takže jen víme že se to tu jmenuje rozhledna u Borovice.

ráno před podnikovou chatou v Harachově je to mezi Vysoké nad Jizerou a Helkovicemi

Koukáme do mapy jak dál do Semil a vidíme že pojedeme kolem dolomitové jeskyně v Bozkově. No a tak se stalo, že naše první zastavení bylo na placeném parkovišti v Bozkově.

musíme asi 15 minut čekat, pouští po 20 lidech v Bozkovské jeskyni je největší podzemní jezero

Od parkoviště jen po svých pomalým tempem z kopce dolů a dolů až k bráně do jeskyně. Tady jsme nějakou chvilku museli počkat, protože bylo dost lidí a vstupovaly do jeskyně jen skupiny po 20 lidech. Za 45 minut jsme to celé prošli a byli jsme ujištěni, že jsme stáli u největšího podzemního jezera. měli tu pěkné útvary a bylo možné to vše fotit bez blesku. Já se snažil opřít ruku o stěnu, aby to nebylo moc rozostřené. Něco se snad i podařilo. Návštěvu mohu jen doporučit.

Na poledne jsme dorazili do Semil a zjistili jsme, že to je hodně zajímavé město, kde mají opět vše k zaparkování zpoplatněné. Ale nám se zadařilo dojet k soutoku Jizery s mlýnským náhonem a hned potom byla překrásná lávka řešená jako zavěšená mostovka na obloukové konstrukci. Tady jsme zaparkovali a šli kolem řeky k zámku a do centra.

lávka pro pěší v Semilech pohled na Jizeru k centru

Nikdy jsme tady nebyli a tak jsme si mohli i představit, že jsme někde v zahraničí. Moc pěkné město.

jsme v Semilech jsme v Semilech

V restauraci už „meníčko“ nedávali a tak byla jen česnečka. Vše ostatní z jídelníčku mělo z pohledu seniora nevídané nadhodnocené ceny, pod 200 Kč tady nic neměli a to bylo jídlo bez příloh. No nám to stačilo a můžeme tvrdit, že děláme něco pro tělo, když se najíme jen co kapsa dovolí.
Od hospody v centru jsme se vydali hledat památné dřevěné domky, což se nám podařilo i přes to, že k nim žádné směrovky nebyly osazeny.

historické dřevěné domky, jen 3 jako chráněná památka historické dřevěné domky, jen 3 jako chráněná památka

Do hlavního kostela jsme nenahlédli protože byl zamčený a tak jsme jeli zpět do Jablonce nad Jizerou a pak přes Buřany do Františkova.

ohlédnutí na mlýn v Buřanech romantika z Buřan

Nádherná lokalita s krásnými chalupami a krásnou okolní přírodou.

pohoda z obce Františkov pohoda z obce Františkov

Na konci Františkova jsme sjeli do Rokytnice nad Jizerou.

sjeli jsme pak do horní části Rokytnice nad Jizerou v centru Rokytnice nad Jizerou

Něco tady vyfotili jen z parkoviště a hned jeli na Studenov, aby jsme měli i něco z nadhledu.

Tady jsme ještě nebyli a tak nás překvapilo, že hned u dolní stanice sjezdovky bylo parkování nad hřbitovem, a to zcela bezplatné. Na hřbitově jsme objevovali téměř jen památky na německé zemřelé.

jen něco ze hřbitova ve Studenově jen něco ze hřbitova ve Studenově

Z tohoto místa jsme už ale nejeli dolů do Rokytnice a dali se směrem na Vilémov. Místní horní cestou s nádhernými výhledy a upravenými chalupami jsme dojeli do Vilémova a pak hodně strmý sjezd a už jsme na hlavní silnici do Harachova. V Harachově jsme se ještě zajeli podívat na jeho konec v údolí Rýžoviště k hotelu FIT FUN. Ten jsme prošmejdili a dostali se k nahlédnutí do SPA a do baru s výhledem do údolí. No a ten den nových poznání nám končil.

v Harachově na jeho konci u hotelu Fit Fun kavárna v hotelu

V pátek jsem konečně mohl splnit svůj malý cíl, to je dojít a nafotit železniční most nad řekou Jizerkou mezi železničními stanicemi Harachov a Kořenov. K zaparkování jsme využili parkoviště u fotbalového hřiště v místní části Mítinky a od tohoto místa po červené nás to dovedlo k mostu a následně i k vodopádu nad železnicí.

železniční most na Jizerou železniční most nad Jizerou

Pro mladé to je kousek, pro nás seniory jsme své už pomalé nohy zamaskovali tím, že hledáme nějaké ty houby do polévky. Nakonec se skutečně nějaké našli. Ale já měl možnost nafotit most i tunel ze kterého vlak vyjíždí přímo na most. Ale pozor, kdo nezná drážních předpisů by to neměl zkoušet.

tunel u mostu nad Jizerou pohled do údolí Jizery

Kdyby jel vlak, když stojíte na mostě, nebyl by to příjemný zážitek. Já přecházel na druhou stranu řeky Jizery až když projeli téměř za sebou vlaky v obou směrech. Ale já byl spokojen a fotil jsme co jsem potřeboval nafotit. Pak jsme se tou samou cestou vrátili, ale také jsme odbočili do bistra při hotelu Sport Ski v části Hoftik – Dolní Slezsko. Opěr i v bistru byla nejlevnější jen ta polévka. Měla název Tyrolská česnečka, tak jsme to zkusili nafotili a nebylo to ani špatné. Ale za 75 Kč to zase bylo moc přehnané.

vodopád nad železnicí na oběd Tyrolská česnečka

S poloplnými žaludky jsme se rozjeli do Tesařova, kde mají evangelici na kopečku zajímavou kapli v centru hřbitova.

evangelická kaple nad Tesařovem na kopci je rozhledna Štěpánka

Potom jsme popojeli na placené parkoviště v Příchovicích a odtud se muselo pěšky do kopce k hotelu Hvězda a pak do strmého kopce k rozhledně Štěpánka.

jsem pod rozhlednou Štěpánka výhledy z rozhledny Štěpánka

Dalo se to během chvíle vyjet na kole, ale nám už to bude navždy trvat o hodně déle. Ale ještě jsme to dokázali a já stanul na vrcholu rozhledny s krásnou pověstí o tom, že kdo tu rozhlednu dokončí, tak hned na to zemře. A prý se i tak stalo.
Od rozhledny jsme měli v plánu jen popojet k další rozhledně pojmenované po slavném Járu Cimrmanovi. Zase ve stejné obci placené parkoviště. Nevíme co se tady mělo konat, ale parkoviště bylo plné aut, kolem cesty výstavka fotek z doby, kdy to tu žilo sametovou revolucí při chlastu.

rozhledna Járy Cimrmanna vše zasvěceno Járovi a Svěrákovi

No a prohlídkou té výstavky nám skočilo poznávání této části podkrkonoší v pátek dne 11.srpna.

vše zasvěceno Járovi a Svěrákovi vše zasvěceno Járovi a Svěrákovi

Ale pozor v Harachově se konala akce „Keltská noc“ a protože po 17:00 hodině vystupoval i dědek Mládek, tak jsme se ze zvědavosti vydali po silnici do prostoru oslav. Dovnitř jsme za ohradu nemohli, protože jsme si za 1000 Kč na den nekoupili vstupenku a ani nemohli, protože bylo na ten den vyprodáno a tak jsem ten prostor nafotil přes zakrytou ohradu. Ale Mládkovy písně jsme si poslechli. Hodně znaveni jsme zalehli a už měli v plánu i další a taky poslední den našeho pobytu v Harachově.

pod můstky to vřelo pod můstky to vřelo

V sobotu jsme jeli hned na obhlídku Rokytnice nad Jizerou a dál silnicí do Vítkovic. Tam jsem uviděli nová stavení a tak jsem se šli podívat o čem takové nové baráky, tedy hotel i apartmánové domy Aldrovka jsou. No mít tak 4x víc jako seniorská renta, tak bych to tady bral. Hodně se nám to tu líbilo, ale ty ceny…

v okolí hotelu Rezek nad Rokytnicí v okolí hotelu Rezek nad Rokytnicí

nový areál hotelu Aldrovka procházíme skupinu apartmánových domů v Aldrově

Z Vítkovic nás to dovedlo do Benecka. Všude klid, sem tam projelo nějaké to auto, parkoviště neplacené, krásné výhledy. Tak to bylo hodně velké překvapení.

projíždíme si Benecko u horní stanice sjezdovky Benecko

Nadýchali jsme se čistého vzduchu koukali do krajiny a pak jeli do Špindlerova Mlýna. Ale to by ani nebylo běžné Česko, aby nebyla nějaká ta objížďka. Když jsme měli sjet na konec Vrchlabí a pak daným směrem, tak najednou objížďka přes město Vrchlabí. Zpočátku normálně objížďkové oranžové šipky, ale najednou konec a přenosné zábradlí a velká stopka. Na druhém náměstí ve Vrchlabí byly stánky a odpoledne tu měli začít nějaké ty oslavy. Ale jak to objet věděla až paní u stánku na zmrzlinu. Za informaci jsme ji dali vydělat a vychutnali jsme té části centra, kde nebyly žádné zátarasy.

projedeme si tedy Vrchlabí projedeme si tedy Vrchlabí

A pak konečně jsme dosáhli směru na Špindlerův Mlýn a jeli a jeli až jsme se dostali v kopci na Špindlem k základní škole a hřbitovu, kde se dalo skrytě a nepozorovaně zaparkovat a rozhlédnout se po údolí s výhledy na Medvědín.

na hřbitově ve Špindlu okolí kostelíka

Taky jsme zjistili, že hotel, kde se filmoval film Homolka a tobolka, je úplně jiný, moderní, takže jsem se musel jít dotázat na recepci, jsem – li tam, kde si myslím.

a tady je přestavěný hotel, kde se točil film Homolka a Tobolka, recepční to potvrdila okolí hotelu nad Špindlem

Po prohlídce této luxusní části malých apartmánových domů s ulicemi pod dohledem kamer a s nápisy zákaz vstupu na soukromý pozemek jsme si dovolil popojet do údolí Svatého Petra. A jeli jsme až na jeho konec a cestou vzpomínali jak jsme tady kdysi pobývali v hotelu i v našem cestovním autíčku.

a jsme v údolí Svatého Petra ve Špindlu a jsme na konci údolí sv. Petra

Pořád ale změny a to k lepšímu a dražšímu. Jen krása hor, které lemují tohle údolí je pořád stejná.
No a tady je konec vzpomínání a poznávání Krkonoš a okolí Harachova.

tady pak poslední foto z centra Špindlerova Mlýna tady pak poslední foto z centra Špindlerova Mlýna