Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

02 – zážitky z ostrova Fuerteventura – poznávání ostrova se zapůjčeným autem den první

Uloženo v : Španělsko napsal facero

Kvě.31,2024

V sobotu 18. května nám byl předán vůz WVpolo s plnou nádrží. Paní od servisu AVIS podala vysvětlení co a jak s přistaveným vozem, zapsala si data s řidičáku a občanky, předala klíče a ukázala kterým směrem máme jít na místo, kde je vůz zaparkovaný.
Bylo 9:00 a já otvíral dveře nového vozu. Jen tak mimochodem, ještě ten večer jsem měl na e-mailu zprávu o tom, jak a kdy jsem převzal vozidlo a jaké bylo jeho mírné poškození při předání.
No a já si jel na volnou plochu vyzkoušet všechny potřebné funkce. Bylo jiné řazení zpátečky a na zpátečku jsme viděl na displeji záběry toho, co se za mnou odehrává. Bylo jiné otevírání nádrže na benzin a základní světla se nemusela zapínat ručně, ale rozsvítila se po otočení klíčem. Po zařazení zpátečky se na displeji objevil záběr kamery s vyznačením prostoru za vozidlem. Tak jsem to nějak odzkoušel a pak vyjel. Musel jsem, vůz co používám doma v Česku to má jinak seřízené.
No a pak jsme už vyjeli a zastavovali a vystupovali všude tam, kde byly krásné pohledy do krajiny, která byla při modré obloze úplně jiná a svým způsobem i krásná, než tomu bylo při rozvozu autobusem od letiště.

taková pěkná sopečná díra hodně zajímavá krajina, kde prý rostli i stromy

Dojeli jsme do Paraja, kde mají na náměstí historické ruční čerpadlo na vodu.

Staré zavlažovací zařízení procházíme uličkami a hledáme normální obchod

Potom se podíváme na krásný park pro děti, ale měli tu i otevřený ochod řetězce SPAR a tak jsme si koupili na cestu, ale i na hotel pití. Tři minerální vody po 1,5 litru, jednu sedmičku růžového vína z místní produkce a to vše za 5.20 eur. Kostel byl zavřený a tak jsme nemohli nahlédnout. Z tohoto města se jede do rybářské vesničky, kterou k navštívení doporučuje průvodce. Ale cestou jsem zahlédli hodně zajímavé skaliska s nápisem obce Buen Paso.

cestou jsme viděli něco pěkného a jiného a tak jsme se podívali za vesnici Buen Paso cestou jsme viděli něco pěkného a jiného a tak jsme se podívali za vesnici Buen Paso

Pak jsme se museli kousek zase vrátit na silnici k našemu cíli. Vesnice Ajuy je dnes vesnicí se spoustou rybích taveren a restaurací, ale také s krásnou přírodní pláží s černým pískem a skalisky, po nichž se dá udělat i malá procházka po pobřeží. Veřejné záchody volně přístupné, parkování bez poplatku. Vesnice měla název Ajuy. Nafoceno vše krásné a museli jsme jet zpět do Paraja.

nádherná zátoka a černý písek na pláži v obci Ajuy aby bylo jasno tohle je Ajuy

Odtud jsme pak vyjeli do nejkrásnějšího místa na ostrově. Jde o městečko, které bylo kdysi i hlavním městem na ostrově. Tohle město se jmenuje Bentacuria. Každému se to všude doporučuje, kdo tam nebyl nezná obyčejné a historické poměry na ostrově.
Aby jste tam ale dojeli musí se jet stále do kopce na jehož vrcholu je vyhlídka po krajině v okolí, jsou tu i dvě měděné sochy původních obyvatel Guančů.

na vrcholu Via de Rio Palma nás vítají sochy Guančů je možné vidět i stavbu přehrady, kde chybí voda a místo ní jsou jen keře

Výhled skutečně nádherný, jasný a viděli jsme odtud oceán po dvou stranách ostrova. Vrchol se jmenuje Mirador Las Penitas. Delegát nám doporučil tento směr vyjet od Paraja, protože tímto smrem jezdí i zájezdové autobusy a v protisměru to by pak byl velký problém se s nimi míjet.
Pak se zase sjíždí až do městečka Bentacuria. Parkování zde zase bez poplatku. My našli k zaparkování místo nad městečkem a pak jen sestupovali po cestičkách, určené jen pro chodce níž a níž, až jsme se zase vrátili už jen po schodišti s madlem k autu.

bylo to tam pěkné ale jede se dál snímky z kostela Iglesia de Santa Maria

A protože tady bylo hodně krásně a byli jsme nadšeni vším co jsme viděli, usedli jsme do stínu stromů, keřů a květin v malebné restauraci a dali si ledové cafe. Bylo se zmrzlinou, šlehačkou a čokoládovou trubičkou. A taky to stálo za to a my se pořádně práskli přes kapsu, ale proč ne. No a my se pak jen kochali výhledy a tak trochu spočinuly našim nožičkám. Potom se ještě podařilo vstoupit do místního kostela. Vstupné bylo 2 eura, ale zážitek skvělý. Když jsem já skončil z prohlídkou a focením bez blesku, paní na pokladně se zvedla a šla se naobědvat. Nám pak zůstal k prohlídce krámek se suvenýry, spojený s musejními kousky z tohoto kraje.

a tak jdeme do obchůdku se suvenýry a tak jdeme do obchůdku se suvenýry

Postačila nám na prohlídku tohoto místa asi hodinka.
Zpět jsme to dali přes město Antigua, kde nás oslovil jen místní kostel a stylová restaurace a jeden pomatený pán, který nám zavazel při focení, který hledal zapomenutý mobil v kostele a organizoval místní obsluhu restaurace a málem volali až na policii a pak přišel na to, že mobil nechal ležet v autě.
Za tímhle městem a veselou příhodou jsme jeli kolem musea mlýnů.

Celé jsme si to obešli a viděli to hlavní, nějaký ten mlýn a budovy, kde je museum řemesel.

ale zastavili jsme konečně u musea mlýnů za městem Antigua z obchůzky musea, které vzniklo podle návrhů Cesara Monriqua

Celý projekt musea realizoval Cesar Monrice, který se hlavně seberealizoval na ostrově Lanzarote. Ještě jsme se zastavili v hlavním městě Puerto del Rosario. Na radu delegáta jsme našli obchodní centrum a bez poplatků jsme dali auto do garáží a šli si prohlédnout místní pláž. Natočil jsem demonstraci za Palestinu a prošli jsme se po novém rekreačním molu při městské pláži. Jinak nás to moc na prohlídku města netáhlo, protože co bylo potřeba jsme viděli z auta když jsme hledali to obchodní centrum.

u městské pláže v Puerto de Rosario u městské pláže v Puerto de Rosario

A to bylo za tu sobotu všechno, my najeli ten den asi 200 km. Dojeli jsme před večeří. Pak večer jsme zajeli do města Costa Calma, abychom se nadechli nočního života. Ale pro nás nic moc. Všude se zavíralo ve 21:00 hodin.

A tak jen záběry od vstupu do zahrad.
A pak už šťastný návrat na hotel. Vracení klíčů pro jejich složitost jsem risknul až na pondělí do 9:00 hodin. Udělal jsme dobře, protože bez pomoci zástupkyně společnosti AVIS bych to asi nezvládl. Dostal jsem pak písemné potvrzení, že jsem auto vrátil. V e-mailu pak došla zpráva o tom, že jsem ujel za ty dva dny 423 km a že společnost se na mě zase těší.

Fotodokumentace z druhého dne ve vypůjčeném autě na ostrově Furteventura jsou v tomto následujícím přehledu :

[Přehled obrázků]