Cestovatelské tipy a rady na cesty

02 – Výlet do Szentendre a pak i výstup na hrad.

Podle prohlížení webu Mapy.cz jsem připravil trasu našeho prvního výletu. Projeli jsme lesní cestu až do Szentendre a tam dojeli z opačného směru, kde jsme projeli kolem místního lidového skansenu. Nicméně v Szentendre to má vypadat jako na pařížském montmártru, takže to byl náš cíl. No složité pak už bylo jen najít místo k zaparkování. Vše poblíž historického centra, bylo placené parkování, ale jak to u automatu přesně zrealizovat, na to jsem zase nepřišel a tak jsme museli popojet až na místo, kde bylo parkování volné, ale bylo dál od toho historického centra. Šli jsme podél ramene Dunaje, bylo krásné slunečné počasí, už jen tato procházka měla něco do sebe.

z procházky v historické části městečka Szentendre z procházky v historické části městečka Szentendre

Pak jsme zahlédli uličku a v ní dav lidí, který jsme z dálky vnímali jako srocení davu seniorů před jejich průvodcem. Když jsme došli až k tomu davu, tak jsme zjistili, že to je fronta čekající na vstup do musea marcipánu. Protáhli jsme se mezi těmito seniory a byli jsme na hlavní ulici pro pěší.

z procházky v historické části městečka Szentendre z procházky v historické části městečka Szentendre

Na konci ulice bylo informační centrum, tam jsme se dostali jak na WC tak k mapkám kde jsme mohli vidět i naše cíle procházek.
Byla sobota a ještě nedorazili autobusy z Budapešti, ke které toto městečko či vesnice náleží.
V ulici bylo posezení a my hned v tom slunečném dni dali kornout výborné zmrzliny a pak sledovali cvrkot kolem nás. Jeden kopeček bohatě stačil, protože vydal i za tři naše malé bouličky na které jsme u nás doma přivykli. Domečky z obchůdky připomínali scény z oskarového filmu Obchod na Korse. Každý portál obchůdku dával nahlédnout do historie a dával možnost koupit si něco opravdu krásného či typického pro Maďarsko.
Dál už není potřeba něco komentovat, fotky pořízené z tohoto městečka to sdělují sami od sebe. Zcela znaveni jsme se vrátili k našemu autu a za pomoci navigace a ukecané navigátorky jsme se dostali na hlavní silnici co nás dovedla k odbočce na hrad Visegrád.
Jenže tato cesta vedla jen do kopců na kterých byla plná parkoviště aut, která sem přivezla ty co vyjeli za zábavou, ale ne na hrad. Ale tady někde tímhle směrem je hrad. No byla tam silnice a zdvižená závora a tak jsme jeli až kam to šlo a bylo místo i k zaparkování. Ale zjistili jsme že ne všechno má svou logiku. Až když nás zahlédla ostraha stavby, a kamarádsky nás dovedla za stan, kde se skladoval stavební materiál jsme pochopili, že pod námi v houští je skutečně cestička dolů k hradu, i hrad jsme zahlédli, ale myšlenka, že po prohlídce hradu budeme muset do toho houští a kopce, nám připomněla, že takhle to nepůjde a šli jsme zpět kolem hotelu ve kterém probíhala rozsáhlá rekonstrukce. Ale stačilo vrátit se k autu, kousek popojet a byli jsme v cíli, kde bylo i parkoviště a na něm i tři autobusy, ale to hlavní bylo že i nějaké to místečko pro naše autíčko. Platilo se hlídači a tak nebylo problému. Ten byl přímo před námi.

vstupní brána do hradu Visegrád tak to je ten hrad na Dunajem

Byla to cesta do strmého kopce k hradní bráně. Mohlo se jít pozvolně či vystoupat větší množství schodů. Ale dali jsme to, a už jsme byli u pokladny. Pro seniora vstupné s 50% slevou. Pak už jen prohlídka všech sálů s pěknou expozicí do historie hradu, ale to hlavní asi byl výhled na Dunaj a okolí. Jen jeden rušivý moment tu přeci jen byl, a to když se kolem nás přehnala velmi rušná výprava cizinců. Ale prohlíželi si to tak rychle, že jak se objevili rychle tak i rychle zmizeli neznámo kam.

panoptikum - voskové figury hradního panstva nejvyšší věžička na hradě

Pomalu, ale jistě jsme se dostali až na nejvyšší místo hradu a pak už jen pozvolné klesání s obcházením celého hradu. Až jsme došli na parkoviště k našemu autíčku, nasedli a jeli na hotel, kde nás čekalo posezení v horké a léčivé vodě, masáž zad a nohou a pak výborná večeře. Po večeři jsme pustili televizi, ale zjistili jsme, že tu mají naladěny jen maďarské programy a tak jsme ji vypli a už jsme neměli žádnou potřebu se na ni dívat.
Tady je konec jednoho slunečného a příjemného dne a zbývá jen vzpomínat nad fotkami, které za ten den byli pořízeny.

No a je tu u konce den pro vzpomínky nad pořízenými fotkami :

[prohlížej jednotlivé fotky]

123456►

Similar Posts:

• 01 – Jedeme na Šumavu – pátek 11.září. – 18.9.2020
• Výprava na hrad Buchlov a zámek Buchlovice – červen 2014. – 9.6.2014
• 03 – Čtvrtek a výlet do okolí Turnova a okolí řeky Jizery. – 16.8.2021
• Polička a její okolí – 6.7.2011
• Jarní výlet na hrad Hukvaldy. – 21.4.2019