Cesta do míst, kde bývaly německé vesnice, kde je „Díra u Hanušovic“.
Cesta do míst, kde bývaly německé vesnice, kde je „Díra u Hanušovic“.
Jako důchodce nemusím plánovat výlety na soboty a neděle. Vyrážím tehdy, kdy má být krásné počasí. A tak se stalo, že jsem hned po ránu uháněl na elektrokole na nádraží k vlaku jedoucímu z Brna na Jeseníky. Zjišťuji, že vlak má vagon pro úschovu zásilek během přepravy v jeho přední části za úplatu a tento vagon jede přímo a jen do Šumperka a pak v zadní části dva vagony pro volnou přepravu kol, co pojedou přes Ostružnou až do Jeseníku.
A tak teprve za jízdy vznikl plán výletu. Jedu na režijku, co by režista a tak si to můžu dovolit.
Vystoupil jsem v Hanušovicích. Důvodem bylo to, že jsem viděl fotky z místa, kde dříve stála obec Prameny a která se nachází už jen pod pojmenováním někde mezi obcí Hynčice nad Moravou a Kopřivnou, ale musí se jet po hodně špatné silničce která vede jen mezi pastvinami a ze které je pak odbočení po modré značce na místo označené Prameny.
dostal jsem se do Hynčice nad Moravou hřbitůvek kam už nevede řádná cesta pohled který mě donutil se tam dojít podívat
Ale i Hynčicích se objeví místo zapomenutého hřbitova, kde už není přístupové cesty, jen kolem posečená pastvina s krásnými koníky a hřebeček je rád, že se u něj taky někdo zastaví a pokecá s ním.
musí se mi taky předvést, kdy zase někdo dojde ? pohled do Hynčice
Na hřbitově samotném jsem pak zjistil, že se tu ještě v roce 1996 někdo uložil k věčnému odpočinutí. Na jiných hrobech je vidět, že se tu o to někdo i postará. jen jména na náhrobcích jsou většinou Německá. Že tu je zapomenutý kraj, prostě díra u Hanušovic jsem se mohl přesvědčit i já, protože k místu zvanému Prameny nevede žádná směrovka, žádná značka a tak když jsem se zeptal místní mladé ženy, kudy že vede cestička tak mi sdělila, že o tom jménu ví, ale kde to je to neví. A tak jsem je po té asi nejhlavnější místní cestě co mohla někdy být i silnicí pořád do vrchu, jen tím směrem co mi dával cit a vědomí, že to tímhle směrem asi může být. Odměnou mi pak byly krásné výhledy po okolí.
Vlastní odbočení nebylo vyznačené a tak jsem dojel krásnou krajinou a za modré oblohy nade mnou až nad obec Kopřivná, kde jsem zjistil, že se do místa pojmenovaného Prameny dostanu po 2,5 km. A protože to je kraj kde jedete jen nahoru a dolů a zase nahoru a dolů, tak to dalo zabrat, ale ektro kolo ukázalo své výhody a cestou do kopce bylo vždy hodně nápomocné.
a už mohu tušit, že tu dříve někdo žil a že tu měl i hřbitov a jen ta lípa tu po něm zůstala
Místo zvané Prameny už má jen dvě stavení v nichž někdo žije jako chalupář, protože to je skutečně hodně zapomenuté místo. Ale někdo se tu o historii postaral a tak se opravila zeď místního hřbitova kde jen uprostřed stojí bílý křížek a u vstupu bez branky vyrostla mohutná lípa, která pamatuje historii této obce. A kousek od hřbitova pak je památka na kostelík.
základy bývalého kostelíka v obci Prameny, dnes jen zmínka na modré turistické značce přes symbolický oltář pohled na konec života
Zůstaly tady jen základy kostelíku a to jen jeho obvod a uprostřed této plochy je cihelná dlažba a symbolické kameny v místě oltáře. Jen dřevěný kříž vás na toto zapomenuté místo upozorní.
A tak jsem našel zapomenutou obec, jednu z dalších v tomto drsném, ale krásném kraji.
Pak už jsem jel zase do Kopřivné a odtud po nové silnici se silnějším provozem mezi Hanušovicemi a Šumperkem až do tohoto okresního města.
pohled na obec Kopřivná zajímavá stavba pro sušení hadic v obci Bratrušov
Tady mě překvapil ruch na hlavní třídě, hodně vyložených květin před obchůdky a pak super dobrá pravá jahodová zmrzlina. Oběd jsem dal pod stanem rozloženým na hlavní pěší zóně u městského divadla.
život města Šumperka v tomto horku to je symbolická fontána
Po dobrém zážitku, kdy papáte dobré menu a kolem prochází město nastal čas k tomu abych popojel. A dostal jsem dobrý typ na novou cyklostezku do Zábřehu přes Dolní Studénky, Sudkov pod obec Lesnice a pak na Zábřeh.
na cyklostezce do Zábřeha na cyklostezce do Zábřeha
Náročné putování do kopců si vzalo hodně energie z baterie a tak jsem po 42 km dojel k nádraží jen s tou svou energii na hodně nevhodném převodu. Ale nečekal jsme dlouho a mohl jsme nastoupit do stejného vlaku co jel ráno na Jeseníky a ten mě dovezl do Olomouce. Byl konec dne a měl jsem za sebou krásný výlet a dobrý pocit, že jsem zase pro své tělo něco dobrého vykonal.
Similar Posts:
- Zase jeden z vydařených výletů na Praděd – 2013. – 15.12.2013
- Vzpomínka na léčebný pobyt v Luhačovicích – červenec 2021. – 16.7.2021
- Lázně Jeseník a návštěva okolí v roce 2014 – 21.9.2014
- Na cyklostezce kolem řeky Bečvy z Přerova do Troubek – říjen 2014. – 20.10.2014
- Výlet do Lipové u Konice – 1.června 2020. – 2.6.2020
Both comments and pings are currently closed.