

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
01-výlet za poznáním českých řek sobota 16.června 2018
Letos se můžeme opět setkat s našimi přáteli, co žijí od roku 1968 v Kanadě a co jsme s nimi každý rok projížděli Česko a poznávali krásy naší země. Loni pro nemoci nemohli dojet a tak jsme museli pro letošek plánovat termín a tomu vše další přizpůsobit. Našim společným přáním bylo projet se po Labi z Roudnice nad Labem až do Ústí nad Labem. A protože to se dá realizovat, až začne sezona, to je po 8.červnu, a vždy jen od pátku do neděle, bylo dohodnuto jediné řešení a tím byla neděle 17.června. A vybrali jsme dobře, počasí nám přádlo a návštěvy městských památek přes sobotu a neděli nekomplikovalo placené parkování. Takže tady jsou naše zapsané a nafocené vzpomínky.
Vyrážíme po sobotním ránu z Olomouce směrem na Vysoké Mýto, abychom se cestou podívali tam, kde jsme ještě nebyli. Kamiony na silnici nebyli a tak to bylo velmi příjemné cestování. Vysoké Mýto jsem vždycky na služebních cestách jen projel, nyní jsem viděl krásně upravené centrum města a musím tak uznat, že za tu dobu po změně režimu, se toho hodně změnilo k lepšímu.
Jezdit po dálnici a stát v kolonách nás nebaví, a ještě za to platit, to niky, a tak jedem trasu, která nám umožní zastavit a koukat se na krajinu a taky můžeme vzpomínat. V roce 1972 jsem dělal v Záboří nad Labem a tak jsme dál zastavili až ve Slatiňanech, kde stále stojí železniční most, kde je i mých pár ocelových nýtů. Také jsme tehdy navštívili Kladruby nad Labem, které jsou nedaleko a tak jsme se tam museli zastavit a pokochat se vzpomínkami a pohledem i na koně, který se stal svatebním darem pro královskou svatbu.
nepřijatý dar pro královskou svatbu
pohledy z vyhlídky
A protože minulost vymazala rozsáhlá a nádherná rekonstrukce zámku, stájí a celého okolí, bylo se čím kochat.
před zámkem v Kladrubech nad Labem
z prohlídky zámku v Kladrubech nad Labem Čti více…
02- výlet za poznáním českých řek neděle 17.června 2018
Protože jsme parkovali na parkovišti u obchodu Penny, nebyl problém se snídaní. Najezeni, jsme nastudovali plán naší cesty do Roudnice a objevili jsme i něco mimo plán našeho putování.
v Brandýse nad Labem
mlýn a zámek v Brandýse
Ale nejdříve jsme zaparkovali pod zámkem v Brandýse nad Labem na břehu Labe. Prošli se po praku a okolí zámku. Samozřejmě že jsme narazili na směrovku do lázní Toušeň. Bylo to jen 4 km od Brandýsa a tak jsme se tam podívali abychom byli v obraze.
v lázních Toušeň
v lázních Toušeň
Protože byla neděle mohli jsme počítat s tím, že se nám podaří nahlédnout do kostelů ve Staré Boleslavi, která je vlastně součástí jednoho města s názvem Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, což je nejdelší oficiální název města v Česku. Ten kostel, kde zavraždili sv.Václava byl ale pro rekonstrukce uzavřen, ale v další kostele jsme měli splněno nahlédnutí. Byla právě mše.
ve Staré Boleslavi
ve Staré Boleslavi Čti více…
03- výlet za poznáním českých řek pondělí 18.června 2018
Ráno se budíme pod modrou oblohou, je teplo a tak posnídáme, využijeme zázemí campu a hlavně prohlédneme si okolí. Je tu parádní stavba pro vodní kanoistiku a hlavně největší překvapení pro nás z Olomouce.
Roudnice po ránu - vodní slalomová dráha
překvapení pro ty z Olomouce, kde Nicek žil
Ve stínu stromů je nově umístěná pamětní deska nestora a zakladatele zimního plavání pana Nicka, rodáka z Roudnice nad Labem, kterého jsme v Olomouci běžně potkávali už v uctyhodném věku a nikdy jsme netušili, že on je rodákem z Roudnice.
most v Roudnici nad Labem
Roudnice po ránu - vodní slalomová dráha
Opouštíme Roudnici a jedeme za poznáním další velké řeky – Vltavy, když už Labe máme zmapovánu víc než dokonale.
Ale to by jsme nebyli my, kdyby jsme ten plán cesty neměli upravitelný. Cestou je totiž město Budyně nad Ohří a je tu i nějaký ten vodní hrad. No a tak jsme zastavili a šli se podívat a jen jsme koukali, jak to tu mají pěkně upravené. Je pondělí a na hradech bývá zavírací den, takže na posečené trávě v prostorách hradu nikdo ani živáček a kolem nás prosluněná stavba hradu a božský klid.
Budyně nad Ohří - vodní hrad
Budyně nad Ohří - vodní hrad Čti více…
04-výlet za poznáním českých řek úterý 19.června 2018
Ráno se autíčko ještě v pohodě rozjelo. Máme to jen kousek do Sedlčan, tady jen nafotíme něco z náměstí a nakoupíme pečivo a jedeme směr Kamýk nad Vltavou. Z mostu v Kamýku je vidět přehradní hráz vodní elektrárny Kamýk.
vyhlídka nad kamýkem
vodní dílo Kamýk nad Vltavou
Ale my se musíme dostat k přehradě Orlík. Což se nám po průjezdu obcí Solenice podařilo. Vyjedeme si až k hotelu Solenice odkud je krásný výhled na přehradu.
u Vltavy v Solenici pod přehradou Orlík
fotky z přehrady Orlík
Autíčko se ještě pokaždé rozjede, ale červená kontrolka stále svítí a zjistil jsem, že se netočí otáčkoměr. Prohlédneme si i dílo, které je na této přehradě a u nás jediné a to je lodní výtah. Asi jej ale nikdo ani nepoužívá. Dojedeme až ke Žďákovskému mostu. Ten je konečně opraven a září novotou. Zaparkoval jsme na jedné straně při silnici.
u žďákovského mostu
fotky pořízené na žďákovském mostě Čti více…
05-výlet za poznáním českých řek středa 20.června 2018
Je přesně 6.00 hodin, když nás probudí z hlubokého spánku houkající auto, co hodlá odbočit na tu polní cestu, kde právě my stojíme a nocovali. Ale houkal asi už jen ze závisti, protože to naše autíčko dokázal v pohodě objet. pak tou polní cestou mezi nedozrálou úrodou, akm by ještě nikdo nezajel jel na své rybářské místo a jen pro svou radost na nás tak násilně troubil. No prostě šílený rybář co určitě p oránu něco chytí. Ale než žena připravila snídani já zašel nafotil spící veřejné tábořiště. Už vím, že to je stejná krevní skupina ti rybáři. Celý den civějí na hladinu, pak dají pivko a něco k snědku, ryby se nedotknou. Pokud mají ženy, tak je nevnímají a já jednu takovou zachmuřenou potkal na procházce, protože na ni bylo vidět, že musí, prostě musí si odskočit, jinak se to s tím chlapem nedá vydržet. Už jsem takových potkal u Tovačovských rybníků několik. Došel jsem do tábořiště na nafotil tu atmosféru unaveného rána.
veřejné tábořiště u Vltavy u obce Jehnědno
veřejné tábořiště u Vltavy u obce Jehnědno
Kdo to večer nepřepískl už zase seděl u prutů, jiní měli ještě hluboký spánek. No prostě viděl jsme atmosféru 60 až 70 let, dokreslenou starými karavany s nánosem doby.
No my vyrazili s tím, že v Týně nad Vltavou to stočíme a budeme už směřovat k domovu.
Ale pozor, v autoatlasu jsem dohledal zmínku o malovaných kapličkách v Albrechticích a to máme při cestě. Jsme tu během chvilky, nakupujeme neslazené vody. když se dávají do autíčka aby jsme pak zašli na ten hřbitůvek je tu buch dveřmi od auta a klíče od něj koukají ze stoĺečku v autě. Tak to je tedy průser na druhou. Ale zase tu je ten andělíček strážný. Když naše dotazy u zedníků, co začali opravovat interiér krásně malované kostela vyslyšela jedna moc příjemná paní, co zaléval kytky na hrobě, sdělila nám, že pomůže, kouek od jejich je autoservis a on vám pán určitě pomůže. Paní dokončila své a já pak nasedl a jel s ní do autoservisu. Tady moc příjemný pán pochopil problém, ale nedal ještě jistotu, že to autíčko otevře. Pak vzal svařovací ohnuté dráty a jeli jsme zase jeho vozem k autíčku. začal žonglov at s drátem, ale bylo na něm vidět, že je nervozní a že to půjde ale che t osvůj čas. Toho jsmme využil a nabídl, že to v klidu zkusím, když už vím jak se to musí udělat. Napadlo mě to ve chvíli, když jsme si vzpomněl na toho, který mi autíčko prodával v roce 2011. Tehdy řekl že náhradní klíček je zalepen pod nápravou někde kolem rezervy. A když tedy servis odjel, skutečně jsme klíček objevil a autíčko otevřel. Naštěstí jsem za tuto vstřícnou pomoc nemusel nic platit, i když nabídka za tu ztrátu času ode mě tu byla.
No a tak když jsme vitězoslavně šel zpět na hřbitov, žena už stačila pokecat s místním, co byl zarostlý jak ti rybáři v tábořišti a měl triko člena obce Jehnědno a byl sousedem té paní na bufetu. No prostě to je život jak má být plný dobrých náhod.
kapličková stěna hřbitova v Albrechticích
kapličková stěna hřbitova v Albrechticích Čti více…
06-výlet za poznáním českých řek čtvrtek 21.června 2018
Je tu čtvrteční ráno, jsme u vody po ránu zatím i sami. Než posnídáme, dáme ranní plavání a já obejdu malý úsek kolem vodní nádrže, abych viděl i něco nového, kromě kamenné hráze.
ráno u přehrady Sedlice
ráno u přehrady Sedlice
Po snídani vyrážíme do Želivského kláštera. Tady je pořád co opravovat, jako podle pořekadla „práce jako na kostele“.
v areálu kláštera Želiv
v areálu kláštera Želiv
No a potom vyrážíme směrem k domovu. Jedeme po trase mimo hlavní provoz s tím, že uvidíme něco jiného, něco pro nás nového. Když projedeme Humpolecem, dáváme se po silnici číslo 348 na Herálec. Tady se zastavíme o zámeckého hotelu, abychom nafotili z ulice jak to tu mají pěkné. Na štítu je naspáno, že tu je Chateau Heralec. Na webu jsem dodatečně objevil i možnost, že se tu dá přistát vrtulníkem a ceny pro obyčejné smrtelníky tu nemají. Takže do nitra hotelu jsme se ani neodvážili vstoupit.
před zámkem v Herálci
před zámkem v Herálci Čti více…
Podívali jsme se do lomu Kurovice – červen 2018.
O Kurovicích jsem poprvé uslyšel za doby mých studií v sedmdesátých letech, kdy mě sem pozval můj spolužák ze školy, abych spatřil jeho kamarádku, kterou si pak ještě na studiích vzal za manželku. Podruhé to bylo, když jsem na svém odkazu 02- Toulky těchto webových stránek přečetl povídání o cyklovýpravě z Otrokovic na hrad Lukov. Odkaz na web : www.alena.ilcik.cz/1708-lukov.php .
Pak jsme sem na jaře tohoto roku zajeli, ale lom byl zavřený a bylo hodně bláta. Takže až nyní v červnu, kdy se v lomu dá i na vlastní nebezpečí koupat, jsme narazili na den, kdy konečně bylo pod mrakem a nebylo co podniknout, a tak jsme si řekli mohli by jsme to zkusit.
Z podmračeného dne se cestou k lomu stal velmi krásný a pohodový den a když jsme dorazili do lomu, byli jsme tam jediní platící návštěvníci, kolem nás klid, pohoda a krásná až překrásná příroda. Cestou kolem nás létalo tolik motýlů, že jsme ten prožitek měli snad i poprvé. Jen jsme si do toho podmračeného dne nechali plavky doma, takže snad příště i to plavání v lomu mezi barevnými rybami vyzkoušíme.
Hodonínské rybníky a Milotice s vinnými sklepy a zámkem – květen 2018.
Po návratu z Egypta to byl ten nejlepší nápad, jak se zbavit dojmů z písečné a pusté krajiny a nechat duši, aby se kochala rozhledem po okolní zeleni a vnímala ten klid a šplouchání hladiny na Hodonínských rybnících. Musím přiznat, že k tomuto nápadu mě přivedla prezentace z mého odkazu na webové stánky 02-Toulky. Dal jsme si podle tohoto povídání za cíl dojet do lokality Náklo nad Dubňany a byl pak z toho cíl jiný, a to zámek Milotice. Někdy kolem roku 2008 jsme tudy jezdili pracovně, a tak jsem byl zvědavý, jak se to tu změnilo.
Vyjel jsem rychlíkem z Olomouce a za jen málo přes hodinu jízdy jsem vystoupil v Hodoníně. Musím uznat na této trati je vlak absolutně nejrychlejším dopravním prostředkem.
Pak jsem to hned od nádraží za podchodem dal směr rybníky. A pak už jsem se jen kochal.
Hodonínské rybníky
Hodonínské rybníky
Až po návratu jsem přišel na to, že jsem cestou po novém asfaltu těsně minul odbočku po modré ke Kohútku, přírodní studni. A pak jsem zase vynechal Mutěnické bůdy. Ty si nechám na jindy, třeba na burčákový čas. Dojel jsem v pohodě do Dubňan a zjistil jsem, že místní železniční trať je už zcela mimo provoz a místo kolejí tu je cyklostezka. Dubňany nic moc, neobjevil jsem žádnou památku a tak jsem po svačince vyjel po zelené značce směr Náklo. Nejdřív se mírně stoupá a pak se prudce odbočí a dojede se z kopce mezi vinohrady k vinným sklepům Šidleny nad obcí Milotice.
mezi vinnými sklepy lokalitě Šidleny - nad Miloticemi
mezi vinnými sklepy lokalitě Šidleny - nad Miloticemi Čti více…
Egypt – květen 2018 – Marsa Alam.
Bylo to přesně 30.března, když manželka viděla reklamu na Egypt pro seniory 55+ s slevou 20 %, když se zájezd zakoupí do 31.3.2018. Tak hned vzala katalog, donesla jej domů, tady jsme jej v klidu prozkoumali a hned se vypravili zájezd zakoupit. taky na tom vnuknutí jet do Egypta měla podíl naše známá, co si pobyt v Egyptě pochvalovala a hlavně doporučila ten Marsa Alam, ale kde to přesně neřekla a tak bylo jen na nás jak se rozhodneme.
O Marsa Alam se povídám, že je tam krásné šnorchování a vidíte barevné korály a barevné rybičky. Ale jak to je přístupné, to je pokaždé jiné a tak bylo na nás si vybrat. Vybrali jsme nakonec hotel Three Corners Equinex Beach, protože nabízel vstup ke korálům z mola, hned u hotelu. Na to najít recenze nás pak napadlo až ve chvíli, když jsme týden před odjezdem obdrželi e-mailem podklady k týdennímu výletu od 13.května do 20.května.
A nevěděli jsme ani to, že Marsa Alam není místo, ale lokalita, a to pořádně veliká a protáhlá, to jsme na vlastní kůži poznali až při výletě do All – Quaseiru. jen se to tak jmenuje podle bývalé rybářské vesničce.
orientační mapky kde se nachází lokalita Marsa Alam
hotel Three Corners Equinoix Beach
Recenze na hotel byla tak odstrašující, že jsme odjížděli v pouhé naději, že to možná nebude tak zlé. Ono když si přečtete, že máte po ránu v posteli mravence, že je v pokoji všude prach, hluk, nefunguje klimatizace a bakšiš je k ničemu, nic se stejně nevyřídí, tak trnete, aby Vás to taky nepotkalo.
hlídaný vstup do hotelu Three Corners Equinoix Beach
Čti více…
01-Vysoké Tatry – procházkou na Popradské pleso duben 2018
Ohlášené teplé a slunečné počasí na víkend od soboty 21.dubna do pondělí 23. dubna opět předznamenalo, že jsme vytáhli starší záznam telefonního čísla na levnou ubytovnu abychom si zajistili noclehy a ono to vyšlo, a tak už se jen koupili místenky na noční vlak, co vyjíždí z Olomouce v 0,54 hodin a byli jsme v sobotu v 7.52 ráno v zubačce ze Štrby na Štrbské pleso. Málo vyspalý, ale nadšení tím, jak dobře jsme se rozhodli, protože po vystoupení z vlaku byla nad kopečky Vysokých Tater jen modrá obloha bez mráčků.
stanice zubačky v žst.Štrba
cestou na Štrbské pleso je vidět sníh na Nízkých Tatrách
Na Štrbském plese jsem rychle přestoupili na električku a z ní na první zastávce Popradské pleso jsme vystoupili.
V potoce pod zastávkou hučela průzračná voda, na zanedbané silnici před zastávkou stála už v tu dobu zaparkovaná auta výletníků, kde jich většina byla z Polska. A my vyrazili po modré značce směr Popradské pleso. Značek ale nebylo třeba, celá ta cesta je téměř novou asfaltkou až na chaty, které stojí při Popradském plese.
cestou na Popradské pleso- nad potokem Krupá
cestou na Popradské pleso
V druhé zatáčce stálého mírného stoupání už jsme měli v tom horku sundané bundy a svetry a šlo se jen v košili s krátkým rukávem. Kolem pocukrované vrcholky, ale také rozsáhlé polomy po dávné vichřici z roku 2004.
cestou na Popradské pleso
cestou na Popradské pleso- nad potokem Krupá Čti více…